Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Let bláhového orla

aktualizováno 
Velké cesty století (8.)

Seriál

Když se rozptýlila mlha, uviděli před sebou ve slunci zářící ledovcový štít Bílého ostrova (Kvitöya). Nejhůř dostupnou část souostroví Svalbard (Špicberky). V srpnu 1930 však bylo polární moře kolem ostrova leduprosté a členové švédské lovecko-vědecké výpravy na lodi Bratvaag bez váhání využili vzácné a nečekané příležitosti k vylodění. "Netušili jsme," vzpomíná člen výpravy Gunnar Horn, "že naše krátká návštěva vrhne světlo na jednu z nejtajemnějších kapitol historie polárních výzkumů."

Při hledání zdroje pitné vody na kamenité planince před úpatím ledovce si lovci všimli jakéhosi předmětu, vyčnívajícího ze sněhové závěje. Ukázalo se, že je to člun naložený rozmanitou výstrojí. Vedle něj stály přimrzlé saně. A opodál, opřeno o mírně vystupující skálu, leželo polozaváté lidské tělo, vlastně jeho zbytky. Některé předměty, roztroušené po okolí, nesly nápis Andrée Polar Expedition. Nemohlo být pochyb: stáli na místě dávné tragédie. Našli poslední tábořiště výpravy, která zmizela před 33 lety. Tehdy švédský inženýr Salomon August Andrée vystoupil s provokativním prohlášením, že potrvá ještě sto let, než lidé dosáhnou severního pólu, budou-li se spoléhat jenom na lodi a saně jako dosud. Nutno použít zcela nového prostředku a tím je - vzduchoplavecký balon. Jedině vzduchem, pánové, pronikneme do centra Arktidy a odhalíme jeho tajemství! Tehdejší až horečná netrpělivost a dychtivost jakýmkoliv způsobem konečně překonat poslední stovky mil k severnímu "vrcholu světa" pomohly Andremu najít nejen mecenáše (na prvním místě vynálezce dynamitu Alfreda Nobela), ale i muže, ochotné absolvovat s ním tak riskantní dobrodružství. Vybral si mladého fyzika a fotografa Nilse Strindberga a inženýra Knuta Fraenkela. Jejich vodíkem naplněný balon jménem Örnen (Orel), což odpovídalo spíš jeho vysněným než skutečným možnostem, se vznesl 11. července 1897 ze zátoky Vigo na Špicberkách. Záhy zmizel v oblacích severovýchodním směrem. Od té chvíle první letce Arktidy nikdo nespatřil. Až v roce 1930 posádka Bratvaagu. Polozetlelé deníky tří statečných, mrazem a vlhkostí slepené svitky filmů, z nichž se v laboratoři podařilo vyčarovat dvě desítky zřetelných fotografií, stav nalezených ostatků, to všechno vydalo svědectví o průběhu dramatu. Orel, pokrytý námrazou, dolétal tři dny po startu, v místě vzdáleném ještě 700 kilometrů od pólu. Dva a půl měsíce se pak plahočili po plovoucím ledu k nejbližší zemi: k Bílému ostrovu. Tam krátce nato všichni zahynuli za nejasných okolností. Na 10. stránce Andreova deníku můžeme číst: "Je to úžasný pocit, vznášet se poprvé nad polárním mořem. Myslím, že bychom mohli vyrovnaně podstoupit smrt, když jsme vykonali právě tento čin... Budou nás považovat za blázny, nebo následovat našeho příkladu?" Faktem je, že bláhový let Orla se stal prvním praktickým impulsem vzdušného pronikání na daleký sever, byť jinými prostředky: vzducholoděmi, a hlavně letadly. Teprve po 103 letech se však našel odvážlivec, který si troufl zamířit do srdce Arktidy stylem ing. Andrea. Britský vzduchoplavec David Hempleman-Adams v horkovzdušném balonu Britannic Challenge absolvoval v červnu 2000 na druhý pokus cestu ze Špicberk až k pólu s návratem za 132 hodin.

Autor je spolupracovníkem redakce

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.