Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lesy u pramenů Vltavy se mění v „mrtvou“ krajinu

  15:23aktualizováno  15:23
Oblíbené místo generací turistů, šumavské Prameny Vltavy, usychá. Kůrovec napadl při jarním rojení několik desítek dvousetletých smrků, které zřejmě ještě letos uschnou. Z Pramenů Vltavy se rychle stává "mrtvá" krajina.


Pramen Vltavy - 5 km od Kvildy a 600 m od státní hranice se SRN 
Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Lidé mají podle ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího jednu z posledních možností vidět Prameny Vltavy v téměř původní, mnohasetleté podobě.

Hranice polomů, odumřelých stromů a kůrovce se přiblížila k prameništi druhé největší české řeky na několik desítek metrů. Když uschne les, v němž Vltava pramení, vyschne i původní vodní zdroj této řeky?

"Když říkám, že stromy na východním svahu Černé hory uschnou, tak to ještě neznamená, že vyschne i Vltava," uklidňuje ředitel Krejčí.

Voda by podle něj z oblasti poblíž Kvildy zmizela jen tehdy, pokud by do lesa najela těžká technika a kůrovcem zasažené smrky by se začaly těžit. Hydrobiolog Jaroslav Vrba mu dává za pravdu. Půdní režim pramenů by se těžbou narušil natolik, že by zmizely.

V Česku je jen málo tak podmanivých míst. Z východního svahu šumavské Černé hory, zarostlého dvousetletými původními smrky a unikátními rostlinami, zurčí desítky pramínků průzračné vody. Ty se sbíhají v druhou největší tuzemskou řeku Vltavu.

Tahle idylka už nebude dlouho trvat. Následky loňského orkánu Kyrill, neuvážené těžby dřeva v minulých letech až k samé hranici první zóny národního parku, ale i nálet kůrovce změní brzy toto zelené údolí v les uschlých stromů.

Šumava, Boletice

Na šumavské přírodě se podepsal orkán Kyrill i kůrovec.

Červené tečky "odsouzenců"

Ředitel národního parku Krejčí ukazuje na smrky, které pamatují ještě napoleonskou bitvu u Slavkova (1805).

"Na první pohled vypadají zdravě, ale když jejich povrch prozkoumáte zblízka, zjistíte, že je napadl kůrovec. Již brzy – některé možná už letos – odumřou," odhaduje Krejčí.

Ještě před třemi lety území zvané Prameny Vltavy o rozloze 500 hektarů kůrovci odolávalo. Hmyz po vyrojení napadl pouze jedenáct smrků. Letos mu jich podlehlo už přes třicet, všechny jsou označeny červenou tečkou. Takže už při pouhém porozhlédnutí po otečkovaných smrcích nám není při pomyšlení na příští podobou Pramenů Vltavy do smíchu.

"Nemám radost. Beru to ale tak, že jedna etapa několikasetleté historie pramenů končí a jiná začíná. Ostatně neméně dramatická. Dříve či později, jako už nejednou v historii Šumavy, musela podobná změna přijít," vysvětluje Krejčí.

Napospas svému osudu

Správa parku se snaží přeměnu unikátního místa, kde pramení Vltava, ve strašidelně vyhlížející les soušek všemožně oddálit odchytem či trávením brouka.

"Jde ale o předem prohraný boj," dodává šéf parku. A s napětím očekává jiný "zápas". Správa parku se totiž rozhodla, že Prameny Vltavy ponechá svému osudu, takže odumřelé velikány nebude kácet a nehodlá ani nijak násilně zasahovat do života ojedinělého prameniště.

Původní horské smrčiny jsou podle vědců svět sám pro sebe. Tohoto pravidla se drželi i staří lesníci. Ti prý navštěvovali nejvyšší polohy, kde rostou smrčiny, jen kvůli tomu, aby poznávali přirozený vývoj lesa, nikoliv pro těžbu dřeva.

Podle Jaroslava Vrby z Biologického centra Akademie věd ČR se zdánlivě mrtvý a odumřelý les bez necitlivých zásahů člověka sám rychle obnoví.

U pramene Vltavy

Depresivní pohled

"Ve stínu odumírajících veteránů doslova číhají mladé smrky, buky, trávy a mechy, které bleskově vyjedou nahoru. A suché stromy jim svým stínem i rozpadajícími se kmeny ještě pomáhají," říká Vrba.

Naopak, k ekologické katastrofě a vyschnutí pramene Vltavy by podle něho vedla těžba napadených stromů. 

Lesy Pramenů Vltavy se mají stát časem ještě malebnější než dnes. Jakkoliv v prvním období (možná už letos či napřesrok) zažije návštěvník nejspíše šok. "Ten pohled na mrtvé staleté smrky může na někoho působit strašně, až depresivně," připouští hydrobiolog Vrba.

V diskusi kolem "kácení, či nekácení" lesů napadených kůrovcem v chráněných oblastech Šumavy znějí téměř vždy ostřejší argumenty i silné emoce. Ještě více to pak platí o Pramenech Vltavy.

Ostatně už když jsme k nim vyrazili v terénním vozidle národního parku, nesli tento "výstřelek domnělých bafuňářů" turisté velmi nelibě.

"Když správě parku nevadí, že už i prameny dopadnou tak katastrofálně jako lesy kolem Březníku u Modravy, tak s tím nic neuděláme. Mně osobně na tom ale nic neimponuje," říká šéf odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Pulpán.

Doporučuje odumírající stromy zbavit kůry a chemicky ošetřit. Kroky vedení šumavského parku srovnává s pštrosí politikou, která nahrává přenosu kůrovce do dalších šumavských rezervací.

popisekKam zmizela krásná Šumava?
V lesích bloudí i znalci

Bouřlivý vývoj v přírodě

Ředitel Krejčí však trvá na svém. A má dokonce ještě odvahu zvát turisty k pramenům. "Drama" proměny původního a prastarého šumavského lesa s jeho unikátním ekosystémem, jež se tam podle něj dnes odehrává, mohou prý lidé spatřit jen ojediněle.

"Nerad přeháním, ale nabízí se nám nevídaný zážitek z bouřlivého vývoje v přírodě," říká Krejčí. Neriskuje nicméně ředitel až příliš s českým kultovním místem? "Ví, co dělá," říká ekolog Bedřich Moldan, ředitel Ústavu pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově.

Autor:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.