Lesníci zachraňovali zničené Lužické hory

Zasazením statisíců nových stromů se lesníci pokusili zastavit vymírání lesů v Lužických horách, stále více objevovaných turisty i lyžaři. "Během uplynulých desetiletí je velmi silně poškodily imise z českých, německých a polských elektráren," uvedl výrobně-technický ředitel státního podniku Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové František Morávek.

Oslabené lesy ničily silné větry, námrazy, polomy, hmyzí škůdci, nebo choroby. Podle Morávka i přes nynější důkladnou regeneraci zůstanou lesy ještě na desítky let poškozeny. "Výrazný pokrok se neprojeví v krátké době. Imisní zátěž, i když v menší míře, lesy stále postihuje," řekl Morávek. Odborníci proto zvolili pestřejší skladbu nově vysazených stromů, vynikajících i větší oddolností. "Zdravotní stav většiny lesních ploch není příliš dobrý, ale pozvolna se zlepšuje, jsme připraveni k dalším zásahům, aby trend pokračoval," uvedla Andrea Pondělíčková, ředitelka odboru rozvoje lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR. "Za zdravotní stav lesů nemohou lesáci," upozornila.

Obnova lesů v Lužických horách byla třetím velkým projektem podniku Lesy České republiky, spolufinancovaným Evropskou komisí v rámci programu Phare. Na záchranném úkolu začali lesníci pracovat před dvěma lety a nyní jej dokončili. Část díla placená Evropskou unií vykonala českolipská firma Bor, která uspěla v mezinárodním výběrovém řízení. Na svazích kopců její zaměstnanci vysadili bezmála tři sta tisíc kusů sazenic lesních dřevin. Mezi nimi dominoval kdysi v Lužických horách tradiční buk, jehož dělníci vysadili skoro čtvrt milionu sazenic.

Skladbu lesa obohatily i tisíce či stovky javorů, smrků, jedlí, jilmů, borovic, dubů, olší a jasanů. "Doplněny byly chybějící, hlavně listnaté druhy dřevin v zájmu zvýšení stability a odolnosti porostů, rovnováhy lesních ekosystémů," vysvětlil vedoucí Agentury projektů obnovy lesa Vladislav Badalík. Čerstvě vysázené stromky museli lesníci ochránit před zvěří a větry. Vypořádali se i s drsnými pracovními podmínkami: "Vrcholy hor byly obtížně zalesnitelné, v některých případech jsme museli i hlínu pro sazenice vynášet na kopce v nůších," připomněl generální ředitel společnosti Bor Dušan Kratochvíl. Lesníci nejen sázeli stromky, ale navíc kvůli rozvoji příhraničního ruchu v Lužických horách i vylepšovali turistické stezky. "Z prostředků lesní správy jsme letos postavili na hraniční stezce altánek, spousty rozcestníků, nebo upravili i menší parkoviště pod horou Klíč, kterou lidé hodně navštěvují a parkují na úzké silničce nebo v lese," řekl šéf českolipské lesní správy Jindřich Řezáč. Podle něj les ničí nejen splodiny z elektráren, vichry a eroze, ale i neukáznění a vandalští návštěvníci lesů. "Přibývají nám v lesích odpadky, několik nových rozcestníků nám už někdo vyvrátil," konstatoval Řezáč. "Podílí se na tom i Němci, kteří by si na svém území něco takového netroufli."

Prostřednictvím fondu Phare na projekt obnovy lesa v Lužických horách přispěla Evropská unie jedenácti miliony korun, což byla polovina celkových nákladů. "Evropská komise vkládá nemalé prostředky do řešení našich lesnicko-ekologických problémů, zejména dlouhodobých zátěží v oblasti hranic s Německem," prohlásil vedoucí Agentury projektů obnovy lesa Vladislav Badalík. Podle podmínek hradili vlastníci lesů minimálně čtvrtinu nákladů, fond Phare pak maximálně tři čtvrtiny nákladů. Podle Badalíka prvním významným dílem byla obnova lesa v Krušných horách, zčásti dokončeným vloni. Letos v červnu skončil jiný velký počin: Jizerské hory - obnova lesa. Na něj přispěl fond Phare více než milionem eur.