Lesk a temné stíny Křivoklátu

Lesuov našich krásné shromážděnie od všehu rúbanie zachovati mieníme a nepoškvrněné je jmieti chtiec přikazujeme, aby žádný hajný ani lovčí náš nesměl jich rúbati ani dřeva utratiti, leč toliko súš nebo což by větrem padlo. Ktož by proti tomu učinil, utětiem ruky pravé trestán bude. Tak takhle tedy vypadala ochrana přírody léta páně 1348 v provedení Karla IV. A jeho nařízení se týkalo hradu Křivoklátu, majestátné stavby stojící na skále nad rakovnickým potokem, blízko místa, kde vtéká do řeky Berounky. Už tehdy byly zdejší lesy unikátní.

Dnes se už ruce za těžbu dřeva, byť na černo, neutínají. Přesto se člověk při výletu na tento středočeský hrad neubrání obdivu zdejších hlubokých a exhalacemi přece jen méně dotčených lesů, které se táhnou do všech stran a na východě přecházejí do lánské obory.

Hrad na Rakovnicku je ideálním místem pro víkendové výlety. Nabízí všechno, co městská i neměstská duše žádá. Krásnou přírodu, úchvatné stavby, zábavu, ale umožňuje i výlet do historie, a není to historie ledajaká. Pravda, má i své stinné stránky. Například tu, že pro mnohé velmože se za dobu, co stojí, stal hrad noční můrou. Místem, kde byli uvrženi do temnoty kobek a v osamění čekali, zda budou někdy vysvobozeni.

I milovník lesů, Karel IV., nehostinnost hradního vězení osobně vyzkoušel. První to zřejmě odnesl Ota Černý. Tedy přesně řečeno, údělný kníže olomoucký. V roce 1110 se znelíbil svému bratranci Vratislavovi I. a odseděl si tři roky - začal na Vyšehradě a věznění dokončil na Křivoklátě. "Přívětivost" křivoklátských kobek pak vyzkoušela řada známých i dnes zapomenutých pánů. Tak například vyšehradský kanovník a královský kancléř Jindřich ze Šumburka. Prý to byl svárlivý a neoblíbený cizinec, a tak jej dal Vilém Zajíc, který měl hrad v zástavě, v roce 1318 uvěznit. Naštěstí pro Jindřicha se v té době praktikovalo celkem oblíbené výkupné. Stačilo 300 hřiven (zřejmě stříbra) a kanovník byl venku.

O čtyři roky později se v hradním vězení ocitl jiný Jindřich (asi to byla tehdy taková pěkná tradice, zavírat Jindřichy na Křivoklátě), vévoda rakouský. Toho sem nechal dopravit král Jan. Jeho příbuzné to vyšlo dráž - devět tisíc hřiven a vzdání se nároků na Čechy a Moravu. V červenci 1535 se stal na sto let Křivoklát státním vězením. Sešla se tu pestrá společnost - podvodníci, zloději, autoři nactiutrhačných písní proti králi, kacíři a tak podobně. Seznam by byl velmi dlouhý - za zajímavý detail můžeme považovat dopis velitele vězení hejtmana Jana Ždárského, který si v roce 1551 stěžoval králi, že vězně sužuje v kobkách všelijaká žoužel.

"Velmi mnoho hadů tu jest, pro které nesmějí usnouti," psal hejtman. Nejvýznamnějšími vězni hradu byli asi biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a alchymista Eduard Kelley, vězněný zde za Rudolfa II. Křivoklát ovšem nabízí mnohem víc než pohled do někdejších kobek, vstup do spodní části hladomorny a sbírku mučicích nástrojů. Dnes mohou návštěvníci obdivovat nádhernou hradní kapli, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnu obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu, monumentální velkou věž s loveckými sbírkami či věž Huderku s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem.

Může se hodit

DALŠÍ MOŽNOSTI:

Ve dnech, kdy je hrad otevřen pro veřejnost, můžete navštívit výstavu "Křivoklát v zrcadle XX. století", umístěnou v hejtmanství, a expozici "Křivoklátsko - krajina v člověku, člověk v krajině", umístěnou ve Starobylostech na prvním nádvoří. Také můžete zhlédnout ukázky kovářského, svíčkařského, košíkářského a řezbářského řemesla. Na hradě je v provozu bylinková čajovna, můžete se najíst ve stylové restauraci "U Magistra Kellyho" nebo zakoupit různé upomínkové předměty v galerii

CO NESMÍTE:

V interiérech hradu je zakázáno fotit a natáčet videokamerou!!!

KOLIK TO BUDE STÁT:

Dospělí: 50 Kč, rodinné: 120 Kč, studenti, důchodci, děti 6-15 let: 25 Kč Vstupné v červnu (so, ne), červenci a srpnu (denně) dospělí: 60 Kč, rodinné: 130 Kč, studenti, důchodci, děti 6-15 let: 30 Kč

KOLIK ČASU POTŘEBUJETE:

Kategorie 1. okruh (interiéry hradu) trvá 70 minut), 2. okruh, což je velká věž, asi 35 minut

KDY SE NA KŘIVOKLÁT VYPRAVIT:

Od prvního do posledního března je Křivoklát otevřen pro veřejnost o sobotách a nedělích. V dubnu denně mimo pondělí, o prázdninách pak každý den.

Hradní kaple.

Křivoklát před požárem roku 1643.

Hradní oltář z patnáctého století.