V 17. století do tohoto lesa zabloudil slavný houslařský mistr Antonio Stradivari. Tehdy objevil, že místní smrkové a javorové dřevo nezvykle rezonuje. Od té doby je houslový les Paneveggio v údolí Fiemme snem všech houslařů. Čekají roky, než přijde řada na jejich objednávku.
"Stradivari objevil vlastnosti dřeva úplně náhodou. Káceli tu zrovna les a on si od dřevařů koupil materiál na výrobu houslí," vypráví vedoucí Lesnické stanice Giuliano Zugliani.
Stromy na housle jsou jako víno
Díky klimatickým podmínkám, nadmořské výšce, složení půdy i pečlivé ochraně lesa před parazity jsou letokruhy tamních smrků sevřené hustě u sebe. Světlé špalíčky dřeva připravené na vývoz jsou lehké, sametově hladké na dotek a silně voní. Ale než se strom promění v hudební nástroj, uběhne spousta času.
"Kácíme přibližně 45 metrů vysoké stromy, staré od sto padesáti do dvou set padesáti let. Pak je ještě musíme skladovat několik let v temné, ale vzdušné místnosti," vysvětluje Zugliani.
Dřevo z Alp používají ve své houslařské dílně i mistři Vladimír a Tomáš Pilařovi z Hradce Králové. "V Čechách taky roste na pohled hezké dříví, ale nezní dobře. S dřevem to je jako s vínem - také roste skoro všude, ale jenom někde je nejlepší,“ vysvětluje Vladimír Pilař, který nejraději používá dřevo, jež odpočívalo ještě nejméně dvacet let a které zdědil společně se zkušenostmi po předcích. "Mně kupoval dřevo tatínek, já zase kupoval pro syna a syn kupuje pro vnučku,“ dodává Pilař.
Národní park Paneveggio, údolí Fiemme, Itálie
Unikátní les
Ačkoli se plocha lesa Paneveggio stále rozšiřuje, dřevaři tu netěží víc než 50 kubických metrů ročně, což je 0,5 procenta všech stromů.
"Vyvážíme dřevo od Japonska až po Ameriku. Sjíždějí se sem houslaři z celého světa. Sedmdesát procent vytěženého dřeva prodáváme k výrobě houslí, viol, violoncell i bas velkým společnostem, zbytek rezervujeme malým soukromým rodinným firmám. Ale všichni si musí počkat, až na ně přijde řada,“ vysvětluje Zugliani. A když se snoubí prvotřídní materiál s uměním houslařského mistra, vznikají kusy v hodnotě, která není daleko od ceny luxusního vozu.
Pro místní dřevaře je nejdůležitější uchovat les zdravý. Údolí je totiž chráněnou krajinnou oblastí, kterou ročně navštíví tisíce turistů.
Na světě je jen pár míst, kde zvučné, akustické dřevo roste. Kromě údolí Paneveggio to jsou italské Tarvisio a Latemar, v Německu Mittenwald a Bayerischer Wald, Klostertal a Risould ve Švýcarsku, Pokiuka ve Slovinsku a Zakopané v Polsku. Dřevo z údolí Paneveggio však nemá podle měření rezonance ve zvučnosti téměř obdoby.
