Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Les, ve kterém 'rostou' nejlepší housle světa

aktualizováno 
Tohle je sen všech houslařských mistrů na světě - dřevo na výrobu houslí ze 'Stradivariho' lesa. Tenhle zázračný les je vklíněný mezi bílým štítem San Martino v italském jižním Tyrolsku a horským jezerem Forte Buso, ve výšce bezmála dvou tisíc metrů nad mořem.

VYZRÁLÉ DŘEVO. Houslaři používají dřevo, které zrálo nejméně dvacet let. "Dnes kupuji dřevo pro svého syna," říkají. | foto: Profimedia.cz

V 17. století do tohoto lesa zabloudil slavný houslařský mistr Antonio Stradivari. Tehdy objevil, že místní smrkové a javorové dřevo nezvykle rezonuje. Od té doby je houslový les Paneveggio v údolí Fiemme snem všech houslařů. Čekají roky, než přijde řada na jejich objednávku.

"Stradivari objevil vlastnosti dřeva úplně náhodou. Káceli tu zrovna les a on si od dřevařů koupil materiál na výrobu houslí," vypráví vedoucí Lesnické stanice Giuliano Zugliani.

Stromy na housle jsou jako víno

Díky klimatickým podmínkám, nadmořské výšce, složení půdy i pečlivé ochraně lesa před parazity jsou letokruhy tamních smrků sevřené hustě u sebe. Světlé špalíčky dřeva připravené na vývoz jsou lehké, sametově hladké na dotek a silně voní. Ale než se strom promění v hudební nástroj, uběhne spousta času.

"Kácíme přibližně 45 metrů vysoké stromy, staré od sto padesáti do dvou set padesáti let. Pak je ještě musíme skladovat několik let v temné, ale vzdušné místnosti," vysvětluje Zugliani.

Dřevo z Alp používají ve své houslařské dílně i mistři Vladimír a Tomáš Pilařovi z Hradce Králové. "V Čechách taky roste na pohled hezké dříví, ale nezní dobře. S dřevem to je jako s vínem - také roste skoro všude, ale jenom někde je nejlepší,“ vysvětluje Vladimír Pilař, který nejraději používá dřevo, jež odpočívalo ještě nejméně dvacet let a které zdědil společně se zkušenostmi po předcích. "Mně kupoval dřevo tatínek, já zase kupoval pro syna a syn kupuje pro vnučku,“ dodává Pilař.

Národní park Paneveggio, údolí Fiemme, Itálie

Národní park Paneveggio, údolí Fiemme, Itálie

Unikátní les

Ačkoli se plocha lesa Paneveggio stále rozšiřuje, dřevaři tu netěží víc než 50 kubických metrů ročně, což je 0,5 procenta všech stromů.

"Vyvážíme dřevo od Japonska až po Ameriku. Sjíždějí se sem houslaři z celého světa. Sedmdesát procent vytěženého dřeva prodáváme k výrobě houslí, viol, violoncell i bas velkým společnostem, zbytek rezervujeme malým soukromým rodinným firmám. Ale všichni si musí počkat, až na ně přijde řada,“ vysvětluje Zugliani. A když se snoubí prvotřídní materiál s uměním houslařského mistra, vznikají kusy v hodnotě, která není daleko od ceny luxusního vozu.

Pro místní dřevaře je nejdůležitější uchovat les zdravý. Údolí je totiž chráněnou krajinnou oblastí, kterou ročně navštíví tisíce turistů.

Na světě je jen pár míst, kde zvučné, akustické dřevo roste. Kromě údolí Paneveggio to jsou italské Tarvisio a Latemar, v Německu Mittenwald a Bayerischer Wald, Klostertal a Risould ve Švýcarsku, Pokiuka ve Slovinsku a Zakopané v Polsku. Dřevo z údolí Paneveggio však nemá podle měření rezonance ve zvučnosti téměř obdoby.





Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Další z rubriky

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.