Pro tak vysoké polohy, do kterých se expedice vydá, je typický nedostatek kyslíku. O kolik méně ho tu bude, než v Karlových Varech?
Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, už v základním táboře ve výšce pět tisíc metrů je asi o polovinu kyslíku méně než v našich podmínkách. A na vrcholu je ho dokonce už jenom pětatřicet procent. Aby to člověk zvládl, musí být velmi dobře fyzicky připraven a aklimatizován. I přesto ale může i ten nejlepší horolezec selhat.
Co je během výstupu ze zdravotního hlediska asi nejnebezpečnější?
Určitě je to totální dehydratace organismu, který ztrácí ve značné míře tekutiny. Doplňovat je není jednoduché, znamená to rozpouštět v malém vařiči sníh nebo led. Takže se jen těžko podaří, aby člověk vypil kolem tří litrů tekutin denně.
Nakolik je náročný takový výstup a lze ho přirovnat k jinému sportovnímu výkonu?
Jeden den výstupu, ale i sestupu je možné přirovnat například k ujetí sto padesáti kilometrů na kole. K tomu je ovšem nutné přičíst extrémní podmínky, jako je silný mráz, vítr. Horolezci ztrácejí při expedici až deset procent svalové hmoty.
 Libor Chrastil, lékař expedice Peak 38 |
