Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Legendárním krajem géniů Foglara, Haška a Hliníka

aktualizováno 
Horní Posázaví. Oblast, která je od našich největších měst tak trochu z ruky. Avšak pro "fajnšmekry", co raději dávají přednost aktivnímu pohybu, zajímavé přírodě, pozoruhodným památkám i špetce humoru, se určitě stane oblastí zaslíbenou.

Krajina u Světlé nad Sázavou | foto: Jakub HloušekiDNES.cz

Klikněte na mapku

Legendární Stvořidla – ráj trampů i vodáků

Zadívá-li se ve Světlé nad Sázavou náhodný kolemjdoucí na klidnou hladinu řeky, těžko si asi představí, že o pár kilometrů dále po proudu se tentýž tok pěkně rozdovádí v jednom z nejkrásnějších kaňonů Českomoravské vrchoviny.

Širokou nivu takřka znenadání vystřídá hluboké údolí, kde se dravá voda nespoutaně řítí skrz peřeje a ohromné balvany. V rychlém proudu se občas mihne loďka vodáků, kteří si zdejší terény nadmíru pochvalují. Ale ani pěší turisté nebudou litovat: uzoučká stezka se místy dotýká zpěněné Sázavy, jindy uhýbá před kamennými moři či se vine po kraji malebných palouků.

Na dolním kraji Stvořidel se svým oddílem pravidelně tábořil Jaroslav Foglar. Názvy některých míst, jako třeba Rodrigova skála, mají své kořeny právě v jeho díle.

Během léta bývá na Stvořidlech pekelně rušno. Přilehlé tábořiště, obklopené několika výčepy a lidovou jídelnou s domácími pokrmy a mírnými cenami tepe bujarým životem, ale nyní na podzim se tu atmosféra podstatně zklidní.

Ze Stvořidel stojí za pokušení protáhnout si tělo výstupem na Melechov (709 m) – nejvyšší vrchol zdejší části Českomoravské vrchoviny. Neoslní výhledem; věž, která možná i kdysi sloužila jako rozhledna, přerostly okolní smrky – nicméně svým tichem a rozlehlými lesy, poskytne dokonalou relaxaci a únik ze stresu civilizace.

Stvořidla - nejkrásnější kaňon Českomoravské vrchoviny

Stvořidla - nejkrásnější kaňon Českomoravské vrchoviny

Osamělý klenot

Z Melechova není na škodu vypravit se směrem k Lipnici nad Sázavou. Jakmile stezka vstoupí do otevřené krajiny, spatříte výraznou siluetu lipnického hradu.

I kotlina, oddělující od sebe oba hřebeny, v sobě tají pozoruhodné dílo středověkého stavitelství: kostel svaté Markéty. Zcela osamělý, mimo jakoukoli souvislou zástavbu. Z původní obce – Loukova, totiž zůstalo jen pár rozptýlených samot. Část chrámu se ještě skrývá za lešením, ale šindelová střecha, prosté mohutné zdi a kontrastní křehká výzdoba úzkých štěrbin lomených oken dodává místu tajemně – melancholický ráz. Podobné zapomenuté klenoty představují také kostelíky v Řečici a Dolním městě.

Lipnický hrad

Lipnický hrad 

Bretschneiderovo uchoTiše – konfident naslouchá

Kde? V opuštěném lomu na okraji Lipnice nad Sázavou. A nejedná se o konfidenta ledasjakého, nýbrž přímo o proslulého Bretschneidera z Haškova "Švejka“. Vzhledem k faktu, že za jeho nejdůležitější pracovní nástroj sloužilo ucho, zůstalo pouze u něj. Ovšem svými rozměry předčí i dospělého člověka. Aby mohlo ochotně sloužit jakýmkoliv režimům, je formováno z kvalitní trvanlivé žuly. Cestu k němu přehledně vyznačují směrovky, případně se stačí optat; místní ochotně poradí.

Olbřímí ucho literárního krále udavačů není jediným objektem: další opuštěný lom – o "patro výše“, hostí  neméně zdařilá Ústa pravdy. Ta byla odhalena letos. Na rozdíl od stejnojmenné římské masky, Bocca della veritá, lipnická Ústa pravdy nesevřou ruku křivopřísežníka a ani se v nich, po vzoru Benátek, nehromadí podněty pro státní úřady. Oba dva reliéfy dohromady tvoří komplex Národního památníku odposlechu.

A proč byl situován právě sem? Poněvadž autor nesmrtelného „dobrého vojáka“ zde dlouhá léta pobýval. Slavný spisovatel tu má svůj pomník, pamětní síň i hrob; v oblíbeném „Haškově“  hostinci 'U České koruny' je k vidění pozoruhodná kronika.

Ústa pravdy se odrážejí v hladině jezírka

Ústa pravdy se odráží v hladině jezírka

Stavět image Lipnice pouze na Haškově osobnosti by ale byl hřích: hradní kaple, opravené sály i klenuté stropy sklepení není možné vynechat. Vůbec celá Lipnice působí pohodovou syntézou venkovské a "ulítlé“ atmosféry: za ploty chalup se popelí drůbež, z terasy nad náměstím ční k nebi gigantický starý gramofon se zářivě žlutým nátěrem a pokud spočinete na lavičkách vedle kamenné studny, budete překvapeni, že z temných hlubin duní reprodukovaná hudba. A nejde o žádný popík, ale svižný bigbít a alternativu.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Ideální východiska představují Světlá nad Sázavou a Humpolec, obě na železničních tratích, odkud lze vytvořit libovolné jednodenní či víkendové kombinace tras

Tip do podzemí
Ani Světlá nad Sázavou není prachobyčejné městečko. Veřejnosti byly zpřístupněny zdejší podzemní chodby. Prohlídky se ovšem odbývají pouze v úterý ve 13 hodin, po dobu letních prázdnin též o sobotách

Užitečné weby
http://lipnicens.unas.cz/
http://www.mesto-humpolec.cz/
http://www.infohumpolec.cz/
http://www.svetlans.cz/

Kouzelné toulky Posázavím

Krajina u Světlé nad SázavouÚsta pravdy se odrážejí v hladině jezírkaCestou k Ústům pravdy




Keramická pec na hradu OrlíkOrlík u HumpolceDetail pomníku nejslavnějšímu humpoleckému přistěhovalci




V peřejích StvořidelStvořidla - nejkrásnější kaňon Českomoravské vrchovinyU studánky pod Melechovem




Obnažená minulost na vrcholu MelechovaLipnický hradLipnice – "Haškův" hostinec U České koruny





Proměna Orlíka

Příjemné pokračování z Lipnice nabízí modře značená turistické stezka do Humpolce. Až na pár úseků vedených po asfaltu se převážně ubírá zalesněným hřebenem, tu a tam lemovaným pitoreskními skalkami a na jihu zakončeným další z působivých hradních zřícenin - Orlíkem.

Svým způsobem se jedná o protipól Lipnice: netyčí se hrdě do širokého okolí, spíše svoji krásu odhalí až na poslední chvíli. Dlouhá léta byl poněkud zanedbáván, nyní ale on (i přilehlé okolí) prohlédnul. Kromě zrekonstruovaných částí přibyla funkční replika historické keramické pece a odpočinkové zázemí pro návštěvníky.

Orlík u Humpolce

Orlík u Humpolce

Orlík tvoří zastávku naučné stezky Březina, z ostatních panelů se lze třeba dovědět i to, že podzemí hřebene skrývá ve svých útrobách velice zajímavé minerály. Bohužel ten, který vyvolá obdivné vzdechy u dam – safír - se zde nachází pouze v milimetrových rozměrech. Zato ovšem, společně s dalšími zdejšími nerosty, podává důkaz o bohaté přítomnosti hliníku v hornině. To už jsme ale u jiného Hliníka (s počátečním velkým písmenem), který zahýbal děním v městečku na úpatí.

Hold nejslavnějšímu přistěhovalci

"Hliník se odstěhoval do Humpolce“ – kultovní věta, z geniálního úsměvného filmu "Marečku, podejte mi pero!“. Věta, která se stala záminkou k dokonale provedené recesi. Donedávna se příchozí mohli poklonit nejslavnějšímu humpoleckému přistěhovalci pouze u pomníku v jednom ze zdejších parků. Avšak od letošního září, třicet let poté, co se "Hliník odstěhoval do Humpolce“ se otevřely brány "Hliníkária“, expozice zaměřené nejen na zmíněného hrdinu, nýbrž celý film.

Humpolec nevyčnívá pouze "Hliníkem“ – i mimo období Hliníkária se dá zavítat např. na zdejší židovský hřbitov, kde odpočívají příbuzní světoznámého hudebního skladatele Gustava Mahlera (klíč na vyžádání) či do muzea, přičemž veškeré zajímavé objekty jsou zahrnuty do trasy městské naučné stezky "Po stopách historie“.

Detail pomníku nejslavnějšímu humpoleckému přistěhovalci


Text a foto: JAKUB HLOUŠEK

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.