Bad Blumau: relax na cestě k moři, kde žádná čára není rovná

aktualizováno 
Každý rok projedou po dálnici mezi Vídní a Grazem statisíce Čechů, ale jen málokdo tuší, jaký skvost se skrývá v nedalekém Bad Blumau. Tamní lázně jsou dílem světově proslulého architekta Friedensreicha Hundertwassera, který hýřil barvami a tvrdil, že rovná čára v přírodě neexistuje.

Hotelový komplex Rogner Bad Blumau | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Modrá, černá, žlutá, červená: originální lázeňský komplex Bad Blumau hraje všemi barvami, jinak to u kreací Friedensreicha Hundertwassera nemůže být. A je to úplně jiná káva než výstavy nebo muzeum v rodném domě. V lázních se neokukuje zvenku či ze vstupní haly. Tady vás architektura i detail pohltí tak, že se vám ani nebude chtít pryč.

Kdo byl Hundertwasser

Excentrický rakouský architekt, malíř, vizionář, ale též schopný obchodník. Narodil se v roce 1928 ve Vídni jako Friedrich Stowasser v židovské rodině. Když mu bylo 20, změnil si příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („sto“ je v řadě slovanských jazyků včetně češtiny výraz pro číslovku, německý ekvivalent je „hundert“).

Rakouský architekt, grafik a malíř Friedensreich Hundertwasser ve svém studiu...

Velký vliv na něj mělo Japonsko, kde si změnil křestní jméno na Friedenreich. Důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na numerologii a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „s“, aby mělo právě třináct písmen („s“ přidal, protože se tím nenaruší význam slova).

zdorj: Wikipedie

"Rovná čára není od Boha a v přírodě se nevyskytuje". Tak zní zřejmě nejproslulejší citát Friedensreicha Hundertwassera (1928-2000), originálního a všestranného ducha, který se svým dílem zařadil mezi největší postavy evropského umění 20. století. K absenci rovných čar a pravých úhlů přidejme nezaměnitelnou, až křiklavou barevnost, častou aplikaci přírodních materiálů a tvarů, zálibu ve spirálách a dlaždicemi obložených "bulvách" a máme tresť Hundertwasserova díla, alespoň toho architektonického.

Na počátku (ne)byla ropa

Když v 70. letech 20. století hledali na jihovýchodě Štýrska ropu, úspěch se nedostavil – na "černé zlato" prospektorská firma nenarazila. Místo toho však vrty nedaleko tehdy zcela neznámé vesnice Bad Blumau objevily v hloubce téměř tří kilometrů silný zdroj vody o teplotě kolem 100 ºC.

Zprvu nebyl vyhodnocen jako užitečný a firma zdroj uzavřela. O jeho využití se postaral teprve téměř o dvacet let později stavebník Robert Rogner, který si uvědomil turistický potenciál silného termálního pramene s léčivými účinky. V roce 1992 začal Rogner spolupracovat s architektem Hundertwasserem, u Bad Blumau se mu podařilo vykoupit na 40 hektarů potřebných pozemků a v květnu 1997 se mohl lázeňský a hotelový komplex s názvem Rogner Bad Blumau otevřít veřejnosti.

Výsledkem spolupráce Rognerova podnikatelského ducha a Hundertwasserova génia je ohromující, současně však nenápadný a ekologicky udržitelný komplex, který v Evropě sotva najde sobě rovného.

Až se budete k lázním blížit, možná si budete myslet, že jste zabloudili: kromě orientačních cedulí tu totiž nejsou náznaky něčeho neobyčejného. Jednotlivé budovy hotelového komplexu a lázní jsou v mírném svahu nenápadně vrostlé do zeleně, se střechami pokrytými vegetací i vzrostlými stromy, celek nemá žádnou výraznou dominantu.

Oko zprvu nejvíce upoutají barevné, typicky hundertwasserovské fasády a pak přijde čas na detail: každé okno je trochu jiné (celkem byste jich tu napočítali přes 2000!), často spatříte barevně vyvedené sloupky a blyštivé kupole.

Do různých vod

Venkovní částí hotelového komplexu, z něhož dýchá klid a pohoda, lze volně procházet a je to pastva pro všechny smysly. Dojmy se ještě umocní po vstupu do vlastních lázní, což rozhodně doporučujeme i přes to, že se nejedná o lacinou zábavu. Měřítko hundertwasserovské architektury se v interiérech jaksi umenší, principy však zůstávají stejné a intenzivně se přidá působení živlu, díky kterému to tady všechno vzniklo, tedy vody.

Fotogalerie

Lázně využívají tři termální zdroje, jejichž voda je před výstupem na povrch ochlazována na teplotu přijatelnou lidskému tělu. Do největšího venkovního bazénu proudí teplá voda z nejsilnějšího, značně mineralizovaného pramene Vulcania, který vyvěrá z hloubky 2843 metrů. Vnitřní bazény, rafinovaně pospojované průplavy, chodníčky a lávkami, jsou pak plněny mírně chladnější vodou s menším obsahem příměsí. V lázních samozřejmě najdete také saunu, solnou jeskyni, a lze si tu objednat různé relaxační procedury. A protože většina hostů tu stráví celý den, k dispozici je i několik restaurací.

Voda ovšem v Bad Blumau neslouží jen k obveselení hostů. Komplex má vlastní geotermální elektrárnu, založenou právě na horkých hlubinných zdrojích, a je energeticky zcela soběstačný. Voda má ještě po výstupu z elektrárny teplotu 85 ºC, což stačí na vytápění celého komplexu, i když venku panují hluboké mrazy. Nevyužitá, přebytečná voda se pak vrací do podzemí, čímž se kruh uzavírá a naplňují se slova tvůrce komplexu Hundertwassera: "...vše, co si bereme z naší Země, musíme do ní zase vrátit...".

Kam ještě na Hundertwassera

Nejznámější Hundertwasserova díla se bezesporu nacházejí ve Vídni: kolem slavného Hundertwasserhausu ve 3. vídeňském okresu stejně jako podél blízkého "Domu umění" (KunstHausWien) alespoň projdou každým rokem miliony návštěvníků. Vesměs s hlavou zakloněnou: uvedené stavby se totiž nacházejí v zástavbě podobné třeba pražským Vinohradům a nemají kolem sebe mnoho místa.

Řada Hundertwasserových realizací se ale nachází v poměrně odlehlých oblastech a často jde o čistě užitkové stavby: může to být spalovna, motorest u dálnice, veřejné záchodky... A realizaci některých jeho děl pomohla náhoda. To je případ i velkolepého hotelového a lázeňského komplexu v Bad Blumau.

Může se hodit

Vstupné
Jednodenní vstup do lázní Rogner Bad Blumau stojí 42 €, o víkendech dokonce 51 €; děti do 12 let platí 23 €, respektive 28 €. Hodinové vstupenky se neprodávají. V ceně je župan a dva ručníky.

Informace:
Lázně a hotel Rogner Bad Blumau www.blumau.com
Oficiální průvodce turistickými destinacemi Rakouska www.austria.info
Turistická prezentace spolkové země Štýrsko (zjednodušená verze též v češtině) www.steiermark.com

Doprava
Cesta ve směru z Česka do Bad Blumau vede přes Vídeň. Z Prahy je to po silnici 460 km, z Brna 270 km, budete potřebovat rakouskou dálniční známku. Vlakem to z Vídně trvá 2 hodiny a 20 minut, přesedá se ve Wiener Neustadtu.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Kolo, surf i naháči. Podzimní dobrodružství v portugalském Algarve

Surf: vypadá to tak lehce, ve skutečnosti je to ukrutná dřina.

Na jihu Portugalska opadla spalující vedra a nastává ideální čas pro aktivní dovolenou. Do plážové provincie Algarve,...

OBRAZEM: Infračervená Evropa. Svět, který vidíme, ale nevnímáme

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v...

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v roce 2010 při studiích na vysoké škole....

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...



Najdete na iDNES.cz