Naděje nikdy neumírá. Alespoň v Branově u Berounky to tak platí. Ostatně proč nevěřit na poklady? Západně od Branova jsou totiž v lese zbytky kdysi opevněného sídla. Tomu místu se říká Na zpropadeném zámku. V sousedství vedla kdysi důležitá obchodní stezka, již zdejší hrádek chránil.
Ochránci však odešli a nahradili je lupiči. A jak je známo, lup se většinou ukrývá - do tajných prostor či do země. Buď jak buď, někteří branovští občané každoročně na Velký pátek zkoušejí své štěstí - velký poklad sice zatím nenašli, spíše nějaké drobnosti, ale kdo ví? Pro další poklad nemusí odtud putovat hledač příliš daleko. Proti proudu řeky, asi dvacet kilometrů odsud, je zřícenina hradu Týřov, opředená pověstmi. Jeden z nejstarších českých hradů se vypíná na ostrohu vytvořeném Berounkou a Úpořským potokem. Postaven byl v první polovině třináctého století - Václavem I. podle vzoru francouzských kastelů. Od 16. století je opuštěn. Zdejší poklad je chráněn, obdobně jako jiné, dvanácti zakletými pannami. Mají podobu rybek a plují v hradní studni. Ale jestli je zlato ukryto právě tam, není vůbec jisté. To na Křivoklátě alespoň vědí, kde by se mělo hledat. V tajných podzemních chodbách. Jenže problém je, že právě ony se zatím jaksi nenašly. Kdyby se to někomu podařilo, možná by se dostal až k zemskému pokladu, který zde schoval král Václav IV. před husitskými válkami. Všechny hledače-amatéry je ovšem nutno upozornit, že by si také mohli vydělat na velkou pokutu - začít jen tak někde kopat, zvláště pak na místech s velkou historickou hodnotou, se nevyplácí. Asi šest kilometrů severně od Křivoklátu, tedy nikoli přímo nad řekou, ale přece jen v její blízkosti, je zřícenina hradu Jivno. I v ní jsou údajně k nalezení poklady, ale pozor na hlídače - spící duchy. Ti, v případě probuzení, hledače bez milosti svrhnou do nejbližšího údolí. Raději se vydat dál po proudu řeky - do Nižboru. Z někdejšího královského raně gotického hradu Meisenburgu, založeného Přemyslem Otakarem II. na ostrohu nad Berounkou, se stal díky přestavbě zámek. Objevují se v něm sice duchové například zabitého písaře, ale o pokladu není zmínka. Lépe je na tom místo naproti zámku, takzvané Hradiště. Prý je tu ukryt velký poklad, který hlídá přelud černého psa. Zjevuje se denně od půlnoci do jedné hodiny ranní. Hýskov ležící o něco blíž Berounu mohou hledači pokladů klidně minout - mají tu jenom čertovy kameny. Zato Beroun to plně vynahradí. Tak především - městské poklady, které se ztratily mezi 15. a 17. stoletím, hlídá duch jednoho z primátorů. Že by spojitost? Poklady jsou zřejmě kdesi v podzemí města. Poněkud nepřesná poloha. Ale prý jistě je poklad ukryt ve velkém domě za kostelem sv. Jakuba. Poklady, z rozbořeného kláštera, prý skrývá i dům U černého orla, kde býval hostinec. Pozor, jsou hlídány duchem mnicha. Tetín, jen tři kilometry od Berouna, se zase může pochlubit speciálním "zbožím". Zdejší poklad představuje zlaté tele ve vrchu Damil, západně od Tetína. Zmocnit se jej lze, ale vhodný je pouze poctivý člověk, který přijde na Velký pátek v čase, kdy se v okolních kostelech čtou pašije. A nakonec - Karlštejnský poklad. Ten hlídá podivná dvojice - ovčák, který vede za sebou velkého berana. Přesné místo uložení zlata ale známo není.
Ochránci však odešli a nahradili je lupiči. A jak je známo, lup se většinou ukrývá - do tajných prostor či do země. Buď jak buď, někteří branovští občané každoročně na Velký pátek zkoušejí své štěstí - velký poklad sice zatím nenašli, spíše nějaké drobnosti, ale kdo ví? Pro další poklad nemusí odtud putovat hledač příliš daleko. Proti proudu řeky, asi dvacet kilometrů odsud, je zřícenina hradu Týřov, opředená pověstmi. Jeden z nejstarších českých hradů se vypíná na ostrohu vytvořeném Berounkou a Úpořským potokem. Postaven byl v první polovině třináctého století - Václavem I. podle vzoru francouzských kastelů. Od 16. století je opuštěn. Zdejší poklad je chráněn, obdobně jako jiné, dvanácti zakletými pannami. Mají podobu rybek a plují v hradní studni. Ale jestli je zlato ukryto právě tam, není vůbec jisté. To na Křivoklátě alespoň vědí, kde by se mělo hledat. V tajných podzemních chodbách. Jenže problém je, že právě ony se zatím jaksi nenašly. Kdyby se to někomu podařilo, možná by se dostal až k zemskému pokladu, který zde schoval král Václav IV. před husitskými válkami. Všechny hledače-amatéry je ovšem nutno upozornit, že by si také mohli vydělat na velkou pokutu - začít jen tak někde kopat, zvláště pak na místech s velkou historickou hodnotou, se nevyplácí. Asi šest kilometrů severně od Křivoklátu, tedy nikoli přímo nad řekou, ale přece jen v její blízkosti, je zřícenina hradu Jivno. I v ní jsou údajně k nalezení poklady, ale pozor na hlídače - spící duchy. Ti, v případě probuzení, hledače bez milosti svrhnou do nejbližšího údolí. Raději se vydat dál po proudu řeky - do Nižboru. Z někdejšího královského raně gotického hradu Meisenburgu, založeného Přemyslem Otakarem II. na ostrohu nad Berounkou, se stal díky přestavbě zámek. Objevují se v něm sice duchové například zabitého písaře, ale o pokladu není zmínka. Lépe je na tom místo naproti zámku, takzvané Hradiště. Prý je tu ukryt velký poklad, který hlídá přelud černého psa. Zjevuje se denně od půlnoci do jedné hodiny ranní. Hýskov ležící o něco blíž Berounu mohou hledači pokladů klidně minout - mají tu jenom čertovy kameny. Zato Beroun to plně vynahradí. Tak především - městské poklady, které se ztratily mezi 15. a 17. stoletím, hlídá duch jednoho z primátorů. Že by spojitost? Poklady jsou zřejmě kdesi v podzemí města. Poněkud nepřesná poloha. Ale prý jistě je poklad ukryt ve velkém domě za kostelem sv. Jakuba. Poklady, z rozbořeného kláštera, prý skrývá i dům U černého orla, kde býval hostinec. Pozor, jsou hlídány duchem mnicha. Tetín, jen tři kilometry od Berouna, se zase může pochlubit speciálním "zbožím". Zdejší poklad představuje zlaté tele ve vrchu Damil, západně od Tetína. Zmocnit se jej lze, ale vhodný je pouze poctivý člověk, který přijde na Velký pátek v čase, kdy se v okolních kostelech čtou pašije. A nakonec - Karlštejnský poklad. Ten hlídá podivná dvojice - ovčák, který vede za sebou velkého berana. Přesné místo uložení zlata ale známo není.
