Stávající Labská bouda nahradila původní dřevěný objekt v roce 1975.

Stávající Labská bouda nahradila původní dřevěný objekt v roce 1975. | foto: Tomáš Flaškapro iDNES.cz

Chystal se převzít Labskou boudu, po neshodě s majitelem však odchází

  • 11
Jiří Holeček platil za skvělého provozního, svého času vdechl život zanedbané Luční boudě. Nyní to samé plánoval i s Labskou boudou, kterou chtěl koupit. Po neshodách s původním majitelem ohledně ceny svůj plán vzdal. Otázka je, co bude s obří stavbou dál.

Od léta se měl stát novým majitelem velikášské stavby, která nyní turisty spíš odrazuje. Podle svých slov se ale Holeček po několika měsících jednání nedohodl s majitelem na kupní ceně. "Tím to končí, majitel bude boudu provozovat sám," komentoval stroze své rozhodnutí boudař Jiří Holeček, o jehož kroku jako první informovaly Lidové noviny.

Labská bouda

V roce 1975 masivní bouda nahradila na hřebenech Krkonoš dřevěný objekt z konce 19. století, který shořel v roce 1965.

Po sametové revoluci bouda přišla o přísun rekreantů ROH a byla několik let zavřená. Dnešní majitelé ji koupili v roce 1996, objekt zrekonstruovali a na Silvestra 2004 znovu otevřeli veřejnosti. Už v roce 2007 se rozhodli Labskou boudu prodat a v nabídce realitní kanceláře je dosud.

Do horského stavení se nepodařilo přilákat dost návštěvníků, protože poblíž není lyžařský areál a k boudě nesmí jezdit auta. Devítipatrové stavení v nadmořské výšce 1 340 metrů má navíc značné výdaje za energie.

Své vize na záchranu zchátralého socialistického monstra v nejpřísněji chráněném území si Holeček bere s sebou. "Své myšlenky na změny si nicméně nechám pro sebe," komentoval Jiří Holeček. Z Labské boudy odchází k prvnímu srpnu po několikaměsíční práci.

Za jeho působení bylo u boudy nebývale živo. Grilovalo se tu, konala se tu lavinová školení. "Potenciál na to, aby se Labská bouda zlepšila a hotel byl ziskový, má," uvažuje Holeček. Jeho hlavním motorem k povznesení Labské boudy prý přitom byla láska k horám. Jak říká, šlo o "srdeční záležitost" a svůj záměr koupit hotel, který má svá nejlepší léta za sebou, zbohatnutím nepodmiňoval.

Hotel z roku 1975 potřebuje především kompletní a také nákladnou rekonstrukci. Loni v prosinci sice prošel opravou interiér šestého patra, zlepšily se koupelny i pokoje. Stav celého hotelu to ale neřeší.

A v neposlední řadě by hotel také potřeboval víc spokojených hostů. "Pamatuju si, jak jsem se štítila něčeho se tam dotknout, bylo mi nepříjemné tam i spát. Nedala jsem si tam radši ani jídlo," svěřila se Zuzana Richtařová z Mladé Boleslavi. Zážitek to prý byl tak silný, že se do hotelu hned tak nevrátí.

Budoucnost vidím dobře, zůstává optimistou majitel

Majitel je i přes odchod schopného provozovatele optimistou. "Budoucnost vidím dobře. Postupně se bude hotel modernizovat, opravíme další pokoje. Bude tam větší pořádek, lepší kuchyně, více turistů. Do Labské boudy budeme investovat, a lidé se mohou těšit i na překvapení," zmínil majitel Martin Pumr.

Zatímco v dobách odborářských rekreací nabízel hotel až 300 lůžek, dnes dokáže hosty uložit jen do 50 postelí ve 24 pokojích. Špatného stavu hotelu si před časem všimli i vyučující na fakultě architektury ČVUT v Praze.

Studenti v rámci semestrálních prací navrhli přestavbu, Pumr na ni ale neměl peníze. Škola prý jednala i s Jiřím Holečkem. "O seznámení se s návrhy studentů měl zájem, když ale z prodeje sešlo, už se neozval," doplnil architekt Aulický.

Na nový vývoj hotelu je zvědavá také správa KRNAP. "Pan Holeček byl pro nás zárukou kvalitně poskytovaných služeb a seriozní partner. Je škoda, že odchází. Teď čekáme, jak bude provoz vypadat dál. Obavy ale nemáme, ohlídáme si, aby provozovatel dodržoval zákon," řekl mluvčí parku Radek Drahný.