Když k tomu přidáte 300 slunečných dní v roce (přičemž sporadické srážky přicházejí v chladnější části roku, takže v létě tady prakticky neprší), vychází pro popis třetího největšího ostrova Středomoří jednoznačná rovnice: nekonečně osvěžující moře + písčité či kamenité pláže (račte si vybrat) = naprosto ideální lokalita pro plážový relax.
Ovšem nemusíte se jen smažit na slunci. Kypr nabízí vedle pláží též pozoruhodné příběhy.
Vinař z české školy
Ve vinařství blízko horské vesnice Omodos zní čeština. Charilaos Athenodorou vystudoval v Praze ČVUT. „Pili jsme vodku a pak jsme se naučili pít všechno,“ vzpomíná na studentská léta. Po škole se vrátil na Kypr k rodinnému vinařství. Největší úspěch slaví s růžovým vínem, na soutěžích sbírá medaile.
Kromě vína a dobrot k zakousnutí nabízí kyperskou specialitu. Říká se jí commandaria a připomíná portské. Má nahnědlou barvu od hroznů sušených na sluníčku. Charilaos nechává nápoj zrát v sudu 7 let, ale jinak stačí i dva roky. „Commandaria není jako portské, ale portské je jako commandaria,“ vtipkuje vinař. Na závěr degustace nabídne kořalku z hroznů, zivanii.
Hrobky králů bez králů
Hluboko do kyperských dějin lze nahlédnout v horském klášteře svatého Neophyta, světce z 12. století. Pobýval v jeskyni a jiným mnichům spouštěl do jejich azylu koš na jídlo a pití. Na revanš od nich sbíral informace. Stal se kronikářem. Bylo o čem psát, ostrov tehdy dobyl Richard Lví srdce.
Nakonec si tu vybudoval hrob. Pochovali ho a časem na něj zapomněli. Ostatky byly znovu objeveny při hledání pokladu v půli 18. století a uloženy do relikviáře.
Na Kypru můžete navštívit i hrobky králů. Jenže králové v nich nikdy pohřbeni nebyli, král totiž tehdy sídlil v Egyptě. Hrobky patřily boháčům, avšak jejich poklady jsou dávno pryč. Podobně jako v Egyptě je vybrali vykradači. I bez zlata a šperků je tu hezky, hrobky jsou architektonicky řešené jako domy, obvodové zdi podpírají masivní sloupy, voní tu pryskyřice.
Z pozůstatků mozaikových podlah honosných domů vyčtete mytologické příběhy. Třeba legendu o Dafné, do níž se zamiloval Apollón postřelený Erotovým šípem lásky. Její otec, bůh Péneius, dceru na její prosbu zachránil před nešťastnou láskou tak, že ji proměnil ve věčně zelený strom - vavřín, řecky dafné.
Afroditin šutr
Nejčistší moře Evropy lemuje na Kypru spousta krásných pláží. Jedna z nich je mimořádná. Jmenuje se Afroditina.
Tady se bohyně lásky a krásy zrodila z mořské pěny. V místě, kde k tomu údajně došlo, se z vody tyčí několik skal, ta Afroditina je malá a nenápadná, takový „šutr“ podobný hříbku. Podle legend má však zázračnou moc. Kdo ji za úplňku obeplave třikrát dokola jedním a třikrát druhým směrem, zkrásní a omládne.
Škoda, že jsem se tu ocitla v jiné fázi měsíce.
Může se hoditDoprava Typické je též kleftiko alias zlodějské maso: zloděj ukradl kozu nebo ovci, vykopal jámu, hodil do ní žhavé uhlíky, maso tam „schoval“, a když se vrátil, bylo upečené. Dnes se kleftiko v restauracích připravuje většinou v peci, na žhavých uhlíkách, z kozího nebo skopového se solí a bobkovým listem. Internet |