Kvůli horám změnil muž místo

Prášily - Každý den v přírodě, procházky, jízda na kole, v zimě na běžkách, tak si asi mnozí představují práci správce národního parku.

Každý den v přírodě, procházky, jízda na kole, v zimě na běžkách, tak si asi mnozí představují práci správce národního parku. Ideální zaměstnání, řekne si leckdo. Ale možná zapomene, že strážce vyráží do terénu i v dešti, mrazu, chumelenici. "Samozřejmě, jako každá práce, i naše má zápory. Do služby jdeme i za špatného počasí, a to většinou pěšky nebo na běžkách, protože ne všude se dostaneme autem. Není zrovna příjemné trávit osm hodin v dešti nebo dvacetistupňovém mrazu," říká Miroslav Štádler, který jako strážce šumavského národního parku působí na Železnorudsku a Prášilsku už šestým rokem. A přidává další mínus své práce. "Jsou dny, kdy potkáte příjemné lidi, se kterými si popovídáte, ale jsou také dny, kdy narazíte na člověka, který se spíše přišel pohádat než na výlet. Z takových lidí mám pak zkažený celý den," přiznává muž, který by však místo neměnil. Měl štěstí, že sehnal práci, která ho baví. "Není lehké dostat se k tomuto zaměstnání. Fluktuace je tu malá, a tak se místa uvolňují zřídka. Většina z nás práci nedělá kvůli penězům, ale pro vztah k přírodě," vysvětluje Štádler. Finanční ohodnocení strážce tomu odpovídá. "Nástupní plat se pohybuje okolo osmi tisíc korun. Léty se můžete dostat na deset tisíc. Není to vysoký plat, když si uvědomíte, že na Šumavě je dráž než ve městě, zejména potraviny," říká čtyřicetiletý muž, který předtím, než odešel z rodné Plzně, vystřídal řadu zaměstnání. "Pracoval jsem jako elektromontér, bezpečnostní a požární technik u dráhy, což byla velmi dobře placená práce, ale stále mě to táhlo do hor," přiznává strážce. Šumavu zná od dětství, protože jeho rodiče mají chatu na Špičáku. "Za podstatně menší peníze jsem pracoval jako správce horské chaty. Pak jsem dělal vychovatele na učilišti. Když jsem viděl, že národní park vypsal konkurs na strážce, neváhal jsem. Kromě kvalifikačních předpokladů jako je středoškolské vzdělání s maturitou jsem musel ukázat, že znám oblast a také něco z fauny a flory," popisuje svoji cestu k hlídání parku. A co práce strážce obnáší? "V zimě projíždíme a střežíme určité oblasti, jako třeba první zóny, kam je zákaz vstupu. Sledujeme dodržování režimu v běžeckých stopách, aby je lidé neničili, aby v nich neběhali psi. Pomáháme také turistům v nouzi," vyjmenovává Štádler.