Vyprávět by mohl leckdo, kdo se vrátil o nějaké to zavazadlo lehčí z neblaze proslulé trasy Praha - Ostrava, případně Praha - Děčín či Praha-Břeclav. Na co si dát zejména pozor? Tak třeba už na výběr zavazadel.
Potřebujete skutečně na cestu slovenskými horami tak drahý fotoaparát? A nemáte náhodou přebujelý rozpočet, jehož části by se lépe odpočívalo v domácí bance? Přibalujte věci s rozvahou. I v dalším průběhu cesty máte velkou šanci snížit nebezpečí na minimum.
Cestujete sami? Prohlédněte si spolucestující. Nezřídka později zahlédnete, jak si "obyčejný" pasažér vlaku čile předává "zboží" se zcela zřejmými komplici na vlakové trati. Není třeba se překlopit do stihomamu a celou noc nespat. Stačí si alespoň dát cennosti pod hlavu. Vlastní spacák je k tomu účelu bezesporu lepší než povlečení, které vám vydají k tomu účelu ve vlaku. Průvodčí vám nabídne také jídlo a pití. I zde je ovšem třeba citovat pasažéry, kteří se po podobné cestě cítili jako mátohy a chtělo se jim spát více, než je zdrávo. Takže raději vlastní zásoby. A co zabezpečení kupé? Zapomeňte na ochranu, kterou může budit pofidérní nádražácká "klička". Tu vám četné existence na každém nádraží prodají za obnos rovnající se pár desítkovým pivům.
A řetízek? I ten prý není "železničním strakám" na překážku". Lepší je tedy mít svůj vlastní zámek s řetízkem. To vám dá větší jistotu. A co když přes toto všechno se přece jen vzbudíte, a váš batoh nikde? I zamčené okno může být pro zloděje cestou k vašemu majetku. Obvykle zjistíte, že průvodčí není zrovna po ruce, neboť vede důležitou diskusi ve vedlejším vlaku, pochopitelně zamčeném na kličku (dveře tedy samozřejmě otevře každý kromě vás). Když se uvolí vás vyslechnout, nečekejte velkou spoluúčast. Dostane se vám jediné rady: vystupte a hlaste věc policii. To je důležitý okamžik. Teď zvažte, zda je věc opravdu cenná. Pokud ne, mávněte nad věcí rukou, postupem času tak zapomenete a dovolená či služební cesta bude neblahou příhodou poznamenána jen vcelku nepatrně. V opačném případě odškrtněte zkaženou cestu či dovolenou. Musíte vystoupit - a další vlak jede třeba za několik hodin. Hlavně si nezapomeňte nechat potvrdit přerušení cesty, jinak budete platit novou jízdenku. Čeká vás určitě trocha toho čekání a sepisování s nepříliš velkou nadějí na úspěch. Je však třeba jedním dechem dodat, že dotyční policisté rozhodně nelenoší. Jsou ochotní a činí se, co mohou. Znamená to vše, že příště zvolíte cestu autobusem? To by byla chyba. Totální paranoia zkazí každou cestu, dovolenkovou i služební. Možná nakonec ještě více než jakkoli nepříjemná krádež.
