Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děsivý námořnický očistec. Jak se žilo na palubě Kolumbových karavel

aktualizováno 
Objevení Ameriky je jedním z nejpřevratnějších okamžiků dějin. Jenže samotná plavba, od níž právě uplynulo už neuvěřitelných 520 let, byla spíše očistcem než cestou do ráje. Hordy chlapů na malých námořních lodích totiž neměly vůbec žádné soukromí, o čemž se přesvědčíte, když prozkoumáte repliky slavných karavel.

Nádherné repliky Kolumbových lodí je možné důkladně prozkoumat v Palos de la Frontera. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Kolumbovy lodě stále existují. Nejsou to samozřejmě originály, vždyť první z objevitelských plavidel, kapitánská Santa Maria, ztroskotala hned v polovině cesty, když najela na mělčinu u ostrova Hispaniola.

Fotogalerie

Ale ve španělské Huelvě jsou k vidění jejich repliky, které byly postaveny před dvaceti lety, při příležitosti kulatého 500. výročí, kdy se tři malé plachetnice vydaly symbolicky v Kolumbových stopách. A pak po mnoha výstavách zakotvily na místě, kde to všechno začalo. V přístavním městečku Palos de la Frontera, odkud Kolumbus 2. srpna 1492 vyplul do neznáma. A brzy se staly jedním z nejvyhledávanějších cílů španělských i zahraničních turistů.

Pět týdnů martyria

Už první zážitek je famózní. Na malém jezírku se houpají tři starobylé lodě, dnes již ošlehané větry a lijáky, takže vypadají značně reálně. Ale první, co člověka překvapí, je jejich velikost. Jsme zvyklí na obrovské zaoceánské parníky, které mají několik set metrů. Dvě Kolumbovy karavely však měří na délku jen necelých dvacet metrů a pouze válečná karaka Santa Maria byla o trochu delší.

Ještě větší zděšení přichází v okamžiku, když na některou z lodí vstoupíte. Není v nich totiž téměř nic. Chybí kajuty, kuchyně, toaleta, lůžka, prostě žádné zázemí pro námořníky. Přitom se na každé z nich plavilo pár desítek chlapů včetně kapitána. A jen plavba z Kanárských ostrovů do Karibiku trvala nekonečných pět týdnů. Navíc podpalubí bylo plné nákladu, především zásob jídla a vody, ale také zvířat, třeba prasat či slepic, které si vezli s sebou. A pro dva tucty lidí na palubě zůstalo jen velmi málo místa.

Na palubě Kolumbových lodí moc místa nebylo, zvlášť když se na každé plavilo 30...

Na palubě Kolumbových lodí moc místa nebylo, zvlášť když se na každé plavilo 30 až 40 námořníků.

A takhle se na lodích vařilo. Rozhodně to nebyl žádný zázrak...

A takhle se na lodích vařilo. Rozhodně to nebyl žádný zázrak...

Z podlahy do hamak

Žádný z námořníků neměl ani kousek soukromí, spalo se na zemi přímo na palubě a tam se také v jednom velkém kotli vařilo A když si představíte, že paluba byla poněkud vypoulená a kluzká, nebyl to opravdu žádný med. Až při cestě zpátky to bylo z hlediska pohodlí o trochu lepší: námořníci totiž u domorodců objevili závěsná lůžka, tzv. hamaky, ve kterých se dalo spát a odpočívat.

Jedinou výjimku měl samozřejmě Kolumbus, který měl na největší lodi Santa Marii svou vlastní kajutu (na jeho lodi bylo také nejvíce námořníků, rovných 40), ale při cestě zpátky musel plout s posádkou na Nině. A ještě jeden detail k posádce. Často se tradovalo, že ji tvořili převážně vězňové, kteří dostali za plavbu do neznáma milost, ale není tomu tak. Většina z nich byli zkušení námořníci a z vězení pocházeli snad jen čtyři muži.

Jediný Kolumbus měl pohodlí vlastní kajuty, ovšem pouze při cestě tam.

Jediný Kolumbus měl pohodlí vlastní kajuty, ovšem pouze při cestě tam.

Lodě bez kormidla

Přestože neexistuje žádná přesná dokumentace, jak vlastně Kolumbovy lodě vypadaly, s pomocí historiků vznikly poměrně přesné kopie či repliky historických karavel, které měl Kolumbus pravděpodobně k dispozici.

Vystavené repliky Kolumbových lodí jsou volně přístupné, takže si je můžete prolézt a prohlédnout do detailu, přičemž objevíte spoustu zajímavostí, například jim chybí kormidelní kolo. To totiž na konci 15. století ještě nebylo k dispozici a lodě tak musel ovládat kormidelník z podpalubí, který ovšem neviděl na cestu a všechny pokyny, co má dělat, dostával ze shora z paluby. Jen na pozorovatelnu na stožáru se bohužel z bezpečnostních důvodů nesmí šplhat.

Zpovědník královny

Kolem nádherných replik Kolumbových lodí je malá expozice určená spíše pro děti, která ukazuje svět indiánů, se kterými se námořníci na konci 15. století v Karibiku setkali. Samotné muzeum pak dokumentuje historii Kolumbovy plavby.

Za návštěvu stojí také nedaleký františkánský klášter La Rabida, kde to vlastně všechno začalo. Kolumbus zde našel na několik let útočiště a právě představený kláštera mu zprostředkoval jednání se španělskou královnou Isabelou Kastilskou, jejímž byl zpovědníkem. Z původního kláštera se sice zachovala kvůli zemětřesení jen část, nicméně na počest Kolumba je zde obrovská moderní freska malíře Vázqueze Díaze z roku 1929, který svůj velkolepý obraz namaloval za stejný počet dní, za jaký dopluly Kolumbovy lodě do Ameriky.

V muzeu nechybí ani malá ukázka světa, se kterým se Kolumbovi námořníci v...

V muzeu nechybí ani malá ukázka světa, se kterým se Kolumbovi námořníci v Karibiku setkali.

Z Kanárských ostrovů do Karibiku a zase zpátky aneb trasa Kolumbovy plavby do...

Z Kanárských ostrovů do Karibiku a zase zpátky aneb trasa Kolumbovy plavby do neznáma

Z Expa do přístavu

Repliky Kolumbových lodí byly vystaveny nejen na Expu 92 v Seville, ale objevily se také v mnoha evropských a amerických městech, než se natrvalo usadily v Palos de la Frontera nedaleko Huelvy. V tomto přístavu pak v roce 1994 otevřeli Kolumbovo muzeum s nákresy jeho dobrodružných cest i se sbírkou předkolumbovského umění Ameriky. Dnes je třetí nejnavštěvovanější památkou či expozicí v celé Andalusii, neboť sem ročně přijíždí na 200 tisíc návštěvníků. A zájem rok od roku roste. Za vstupné zaplatí dospělí tři a půl eura, děti, studenti a důchodci jeden a půl eura.

Palos de la Frontera

Palos de la Frontera

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

VIDEO: Mořského koníka ničí v Řecku nadměrný rybolov, chrání ho potápěči

Mořský koník

V zálivu u městečka Stratoni můžete při potápění narazit na bohatou kolonii mořských koníků. Ovšem pouze na jednom...

Najdete na iDNES.cz