Naučná stezka Božídarské rašeliniště

Naučná stezka Božídarské rašeliniště - Informační tabule na naučné stezce Božídarské rašeliniště na Karlovarsku. Krušnohorská rašeliniště byla vyhlášena 14. května mokřady mezinárodního významu. | foto: Jan Sokol, ČTK

Krušnohorské mokřady: už ne obyčejná rašeliniště, ale vzácnost

Krušnohorská rašeliniště budou od nynějška více chráněna. Ve středu byly tyto unikátní lokality slavnostně vyhlášeny za mokřady mezinárodního významu.

Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje, Cínovec a Přední Cínovec. Těchto osm lokalit v Krušných horách na území Karlovarského a Ústeckého kraje je jako celek nazvaný Krušnohorská rašeliniště nově na seznamu mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším, jako jsou například Šumavská rašeliniště, Třeboňské či Lednické rybníky, Krkonošská řašeliniště nebo Podzemní Punkva.

Těchto mokřadů je nyní na území republiky celkem dvanáct a chrání je stejně jako 1740 mokřadů celého světa na rozloze 161 milionů hektarů mezinárodní Ramsarská úmluva.

"Celková rozloha nově chráněného mokřadu je 11 224 hektarů," upřesnil náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Součást ptačích oblastí Krušnohorská rašeliniště jsou unikátním komplexem hřebenových, rozvodnicových a svahových rašelinišť vzniklých na suťových vývěrech podzemních vod. Na seznam mokřadů mezinárodního významu byly zapsané pro svoji výjimečnost a unikátnost danou výskytem zranitelných, ohrožených a kriticky ohrožených společenstev a druhů.

"Z rostlin se zde vyskytují vlochyně bahenní, klikva bahenní či suchopýr pochvatý. Najdeme zde i zástupce masožravých rostlin a rašeliniště jsou významná i z mykologického hlediska," dodali.

Z živočichů tam žije tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší či zmije obecná. Mokřad je součástí ptačích oblastí Novodomské rašeliniště - Kovářská a Východní Krušné hory. „Ramsarská dohoda má zajistit hlavně celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů,“ dodal Pelc.

"Tento statut má přispět k větší ochraně zranitelných a ohrožených přírodních biotopů," řekl náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Vyhlášení krušnohorských rašelinišť mokřady mezinárodního významu má v budoucnu ochránit nejen zdejší flóru a faunu, ale zejména jejich funkci velkého přírodního rezervoáru vody. Mělo by se tak předejít takovým případům, jako je necitlivé budování odvodňovacích systémů nebo těžba rašeliny.

"Negativním příkladem, jak se v oblasti nechovat, byla třeba těžba rašeliny u Abertam. Ta skončila teprve před dvěma roky. Soukromá firma pracovala pod tlakem občanských iniciativ i místních samospráv, které chtěly dolování zastavit. Bohužel, nakonec se podařilo zachránit jen asi dvacet procent původního rozlehlého mokřadu," uvedl starosta Božího Daru Jan Horník.

Rašeliniště budou dál přístupná návštěvníkům

Podle ochránců přírody je hrozbou pro lokalitu výstavba větrných elektráren a masivní rozvoj turistiky. Zařazení rašelinišť do mezinárodního seznamu chráněných míst ale neznamená, že budou uzavřena veřejnosti. "Je důležité, aby tyto oblasti byly přístupné nejen odborníkům, ale rovněž veřejnosti," říká božídarský starosta Horník.

Vedení města naopak usiluje o obnovu naučné stezky napříč místním rašeliništěm, která je už přes dva roky kvůli havarijnímu stavu uzavřená. "Náklady na vybudování nového chodníku rašelinišťem se pohybují kolem 20 milionů korun a možná už koncem příští sezony na něj opět vkročí lidé. Měl by být ze dřeva akátu, které je pro tyto účely nejvhodnější," říká starosta.

Se zpřístupněním mokřadu souhlasí i náčelník Horské služby v Krušných horách Rudolf Chlad, který je zároveň předsedou sdružení Rosnatka, jež se o propagaci tohoto území snaží už několik let. "Horská služba postavila naučnou stezku v rašeliništi počátkem sedmdesátých let. Byly kolem toho různé debaty, jestli návštěvníci nebudou škodit přírodě. Nakonec se všichni shodli na tom, že chodník je lepší, než aby lidé chodili po mokřadu jen tak," uvedl.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

"Zařazení do ramsarského seznamu je spíše oceněním, neznamená to, že by ta území byla okamžitě chráněna zákonem. Samozřejmě to ale má i svůj praktický dopad. Některé lokality právě díky tomu získají ochranný statut přírodní rezervace nebo přírodní památky," říká Vít Tejrovský z kláštereckého pracoviště CHKO Labské pískovce.

Klikněte na originální velikost grafického přehledu mokřadů v ČR
Grafický profil o mokřadech v ČR