Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krušnohorské mokřady: už ne obyčejná rašeliniště, ale vzácnost

aktualizováno 
Krušnohorská rašeliniště budou od nynějška více chráněna. Ve středu byly tyto unikátní lokality slavnostně vyhlášeny za mokřady mezinárodního významu.

Naučná stezka Božídarské rašeliniště - Informační tabule na naučné stezce Božídarské rašeliniště na Karlovarsku. Krušnohorská rašeliniště byla vyhlášena 14. května mokřady mezinárodního významu. | foto: Jan SokolČTK

Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje, Cínovec a Přední Cínovec. Těchto osm lokalit v Krušných horách na území Karlovarského a Ústeckého kraje je jako celek nazvaný Krušnohorská rašeliniště nově na seznamu mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším, jako jsou například Šumavská rašeliniště, Třeboňské či Lednické rybníky, Krkonošská řašeliniště nebo Podzemní Punkva.

Těchto mokřadů je nyní na území republiky celkem dvanáct a chrání je stejně jako 1740 mokřadů celého světa na rozloze 161 milionů hektarů mezinárodní Ramsarská úmluva.

"Celková rozloha nově chráněného mokřadu je 11 224 hektarů," upřesnil náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Součást ptačích oblastí Krušnohorská rašeliniště jsou unikátním komplexem hřebenových, rozvodnicových a svahových rašelinišť vzniklých na suťových vývěrech podzemních vod. Na seznam mokřadů mezinárodního významu byly zapsané pro svoji výjimečnost a unikátnost danou výskytem zranitelných, ohrožených a kriticky ohrožených společenstev a druhů.

"Z rostlin se zde vyskytují vlochyně bahenní, klikva bahenní či suchopýr pochvatý. Najdeme zde i zástupce masožravých rostlin a rašeliniště jsou významná i z mykologického hlediska," dodali.

Z živočichů tam žije tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší či zmije obecná. Mokřad je součástí ptačích oblastí Novodomské rašeliniště - Kovářská a Východní Krušné hory. „Ramsarská dohoda má zajistit hlavně celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů,“ dodal Pelc.

"Tento statut má přispět k větší ochraně zranitelných a ohrožených přírodních biotopů," řekl náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Vyhlášení krušnohorských rašelinišť mokřady mezinárodního významu má v budoucnu ochránit nejen zdejší flóru a faunu, ale zejména jejich funkci velkého přírodního rezervoáru vody. Mělo by se tak předejít takovým případům, jako je necitlivé budování odvodňovacích systémů nebo těžba rašeliny.

"Negativním příkladem, jak se v oblasti nechovat, byla třeba těžba rašeliny u Abertam. Ta skončila teprve před dvěma roky. Soukromá firma pracovala pod tlakem občanských iniciativ i místních samospráv, které chtěly dolování zastavit. Bohužel, nakonec se podařilo zachránit jen asi dvacet procent původního rozlehlého mokřadu," uvedl starosta Božího Daru Jan Horník.

Rašeliniště budou dál přístupná návštěvníkům

Podle ochránců přírody je hrozbou pro lokalitu výstavba větrných elektráren a masivní rozvoj turistiky. Zařazení rašelinišť do mezinárodního seznamu chráněných míst ale neznamená, že budou uzavřena veřejnosti. "Je důležité, aby tyto oblasti byly přístupné nejen odborníkům, ale rovněž veřejnosti," říká božídarský starosta Horník.

Vedení města naopak usiluje o obnovu naučné stezky napříč místním rašeliništěm, která je už přes dva roky kvůli havarijnímu stavu uzavřená. "Náklady na vybudování nového chodníku rašelinišťem se pohybují kolem 20 milionů korun a možná už koncem příští sezony na něj opět vkročí lidé. Měl by být ze dřeva akátu, které je pro tyto účely nejvhodnější," říká starosta.

Se zpřístupněním mokřadu souhlasí i náčelník Horské služby v Krušných horách Rudolf Chlad, který je zároveň předsedou sdružení Rosnatka, jež se o propagaci tohoto území snaží už několik let. "Horská služba postavila naučnou stezku v rašeliništi počátkem sedmdesátých let. Byly kolem toho různé debaty, jestli návštěvníci nebudou škodit přírodě. Nakonec se všichni shodli na tom, že chodník je lepší, než aby lidé chodili po mokřadu jen tak," uvedl.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

"Zařazení do ramsarského seznamu je spíše oceněním, neznamená to, že by ta území byla okamžitě chráněna zákonem. Samozřejmě to ale má i svůj praktický dopad. Některé lokality právě díky tomu získají ochranný statut přírodní rezervace nebo přírodní památky," říká Vít Tejrovský z kláštereckého pracoviště CHKO Labské pískovce.

Klikněte na originální velikost grafického přehledu mokřadů v ČR
Grafický profil o mokřadech v ČR

Autoři:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.