Zamrzlá nádrž Grosser Galgenteich u Altenbergu

Zamrzlá nádrž Grosser Galgenteich u Altenbergu | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Krušné hory z německé strany: krásnou stopou kolem opuštěných štol

  • 6
Bývalo to evropsky významné středisko těžby cínu, dnes se ale v okolí opuštěných štol v zimě prohánějí hlavně běžkaři. Saský Altenberg na hřebeni Krušných hor nabízí nesčetné množství výtečně upravených běžkařských stop, pěkné vyhlídky i dobrou dostupnost z Čech.

Když se autem vyšplháte z Teplic po staré silnici na Cínovec, těsně před saskou hranicí se před vámi otevře širá pláň. Hřeben Krušných hor je tu plochý jako málokde jinde a na první pohled může připomenout spíše zvlněnější část Polabí. Jenže nadmořská výška tu kolísá mezi 800 a 900 metry, což mimo jiné znamená, že tu v zimě bývá dostatek sněhu. Zkrátka eldorádo pro běžkaře, a to po obou stranách státní hranice. Dnešní exkurze vede do Saska, a že je z čeho vybírat.

Stopa vede do vnitrozemí...

Jednoznačným sportovním centrem východní části Erzgebirge (saské části Krušných hor) je městečko Altenberg. Vedle krátké sjezdovky a bobové dráhy jde hlavně o desítky kilometrů takzvaných loipen neboli upravovaných běžkařských stop. Ty jsou sice dobře značené, s rozcestníky a leckde i mapou téměř na každé křižovatce, přesto je dobré si plánek tras trochu nastudovat předem, jinak se snadno zamotáte.

Saská strana Krušných hor

Z centra Altenbergu se dá do stop dostat různým způsobem, rovnou do lyží můžete naskočit například na velkém parkovišti za městem ve směru na Drážďany. Odtud doporučujeme nejprve zamířit směrem do vnitrozemí, ttedy k západu. Projedete pod hrází velké vodní nádrže Grosser Galgenteich, postavené původně v souvislosti s těžbou cínu a sloužící dnes jako zásobárna pitné vody, a dostanete se na první značený běžkookruh L2. Na dalším rozcestí se držte vpravo a napojte se na okruh L3 (Pöbelknochen), který vás záhy prověří jedním z mála drsnějších sjezdů a vyvede na louky u okraje vesnice Schellerhau.

Rozházená zástavba Schellerhau se tulí vpravo pod vámi ve svahu, ale vy se držte na loukách na hřebínku. Zpočátku to chce trochu úsilí, ale asi po kilometru se terén narovná a následuje snad nejmalebnější část celého okruhu. Lyže vám pod nohama ujíždějí v nepatrném sklonu nahoru a zase dolů po širokém hřebeni, z něhož jsou daleké rozhledy jak zpět (proti sluníčku) na krušnohorský hřeben, tak do saského vnitrozemí. Za pěkného počasí dohlédnete až na panelová předměstí Drážďan.

V běžkařských stopách pod Kahlebergem

... a lesními zkratkami na Kahleberg

Blízko horní stanice vleku v Schellerhau se stopy otáčejí zpět. Asi dva kilometry nezbývá než přibližně sledovat předchozí trasu v protisměru, nudit se ale určitě nebudete. Těsně před opětovným vjezdem do lesů zabočte mírně vpravo a stopy vás v táhlém stoupání vyvedou k lesnímu parkovišti. To už máte "hřeben", z této strany ovšem téměř nerozeznatelný, na dosah.

Váš další cíl se jmenuje Kahleberg, se svými 905 metry nad mořem nejvyšší kóta oblasti. Na vrchol se sice lze dostat po lyžařské magistrále, ovšem musíte to trochu objet, frézovaná stopa stoupá na vrchol jen od jihu. Druhou možností je zvolit některou z méně prošlápnutých cestiček a spolehnout se na vlastní orientaci. To by neměl být problém, protože severní svah Kahlebergu je tak strmý, že se do něj s lyžemi určitě nepustíte, a proto se tak jako tak nakonec nějak na vrcholovou plošinu trefíte. Z vrcholu je překvapivě výborný výhled, hlavně k severu, vidíte pod sebou jako na dlani Altenberg a za obcí pak další výrazný kuželovitý kopec Geisingberg.

Občas tu můžete pod Kahlebergem narazit na koňské spřežení.

Na Geisingberg a kolem největší důlní jámy v Evropě

Z Kahlebergu se zpět do Altenbergu dostanete na běžkách už snadno, na výběr je z několika tras. Drsnější povahy si mohou závěr okruhu zpestřit městskou sjezdovkou. Je ovšem tak mírná, že pokud zrovna nečíhají ledové plotny, neměl by vám sjezd ani na běžkách činit zásadní potíže. Celkem jste ujeli necelých 20 kilometrů.

Tip na dovolenou

Neseďte doma a vyrazte ještě na lyže. Zajímavé zájezdy do Německa najdete na Dovolená.iDNES.cz

Vrch Geisingberg (824 m), na který jste před chvílí koukali z Kahlebergu, je i přes nižší výšku (823 m) nejmarkantnější vyvýšeninou této části Krušných hor. Jde totiž o čedičové těleso, tvořící charakteristický sopečný kužel se strmými svahy. Z centra Altenbergu to jsou na vrchol jen asi dva kilometry, ale zvažte, zda na tohle dobrodružství nenechat běžky v autě. Na Geisingberg žádné udržované tratě nevedou, ostatně cesta nahoru je tak strmá, že to ani není možné.

Památník 400. výročí objevení cínu v Altenbergu

Restaurace Zum Erzgebirge v Altenbergu

Atmosféra v tomto koutě Krušnohoří je úplně jiná, než jste zažívali před pár desítkami minut na běžkařských tratích, nečeká vás žádné halekání sportovců ani typické klapavé zvuky lyží ve stopě. Cestou na Geisingberg možná potkáte nějakou tu rodinku s ratolestmi nalákanými na sladkou odměnu. Na vršku totiž stojí chata, která má překvapivě otevřeno i v zimě, je ovšem tak schovaná, že o ní do poslední chvilky nebudete mít tušení. Vystoupit se dá i na poctivou německou rozhlednu (Louisenturm) z roku 1891, tu vidíte už z dálky. Zato po lyžařském můstku, který na svahu Geisingbergu také stával, je veta.

Když se cestou zpět do Altenbergu budete držet poněkud vlevo, záhy se přiblížíte na okraj proslulé pinky (Pinge) neboli obří jámy, která je pozůstatkem středověkého dolování cínu. Deprese vznikla postupným propadáním hornických štol, k největšímu řícení došlo v roce 1620. Výsledkem je jedna z největších historických důlních jam v Evropě, hluboká přes 150 metrů a s průměrem téměř půl kilometru.

Běžkařské stopy pod Lugsteinem

Může se hodit

Doprava
Do Altenbergu sice vedou z Drážďan koleje a zajíždějí tam i četné autobusy (zhruba každou půlhodinu, detaily najdete na www.bahn.de), při cestě z Čech je však jediným praktickým dopravním prostředkem auto. Z Prahy do Altenbergu najedete 110 kilometrů. Vozidlo lze odstavit např. u lyžařského vleku v Altenbergu či na několika parkovištích za městem přímo u nástupu do stop. Improvizovaně parkovat se dá i u hotelu Lugsteinhof na okraji osady Georgenfeld přímo na hřebeni.

Kam na oběd? Do hračkářství!
Restauraci a penzion Zum Erzgebirge v Altenbergu nepřehlédnete: dřevěná budova stojí přímo u hlavní silnice a hlavně je vyvedená ve výrazných červenožlutých barvách. Uvnitř vás očekává vydatná kuchyně za lidové ceny (např. za čaj tu účtují 80 centů!) a také něco jako muzeum. Lokál je totiž prošpikován stovkami tradičních krušnohorských dřevěných hraček, které se v oblasti dříve hojně vyráběly. Jejich produkce dodnes pokračuje v nedalekém Seiffenu.
Projevíte-li zájem, číšník nebo šéfová se na téma hračky rádi (německy) rozpovídají a rychle poznáte, že jde o skutečnou vášeň. Hračky se do hospody dostaly koupí na různých burzách, případně darem a sbírka se stále rozšiřuje. Pokud by se vám figurky zalíbily, tak "hospodské" exponáty jsou sice neprodejné, ale obchod s dřevěnými hračkami najdete na severním okraji Altenbergu nedaleko nádraží.

Užitečné weby
www.altenberg.de: internetový portál města Altenberg, zvláštní sekce je věnovaná běžkařským stopám (Loipen).
www.erzgebirge.de: webové stránky prázdninové oblasti Erzgebirge (saské části Krušných hor).
www.sachsen.de: oficiální internetové stránky spolkové země Sachsen (Sasko), zjednodušená verze je i v češtině.

MAPA: Saský Altenberg na hřebeni Krušných hor

 

, pro iDNES.cz