Tahle horská krajina uprostřed Krušných hor má něco pro rekreační cyklisty, kteří rádi spojí své vyjížďky se zastávkami v hospůdkách či na rozhlednách, stejně jako pro aktivní sportovce a milovníky náročných terénů a prudkých sjezdů. V okolí příhraniční obce Český Jiřetín najdete všechno od cyklostezky a silničky s minimálním provozem až po štěrkové cesty vedoucí podél lesních potoků a zasahující do sousedního Saska. Zdejší trasy měří desítky kilometrů, a tak je opravdu z čeho vybírat a navíc se může stát, že díky řídkému osídlení člověk celý den nepotká na trase ani živáčka.
Český Jiřetín je typické krušnohorské městečko ani ne dvacet minut od Litvínova, které se táhne podél potoka možná dobré dva kilometry. Opravené, nově postavené či příjemně zanedbané domky jsou roztroušené po přilehlých, strmých loukách. Na první pohled to nemá chybu. Navíc leží na státní hranici: stačí přejít potok a jste v Sasku. Jen tak, žádní úředníci, žádné závory, ale... Tady je snad jediná vada na kráse: stánek s levným oblečením a trpaslíky stojící u hranice.
V 16. století obec založil Jiří z Lobkovic jako dřevorubeckou osadu, odtud pravděpodobně pochází i její název. O historii se mnoho záznamů nedochovalo, ale jedno je jisté: život zdejších obyvatel byl vždy spjat se dřevem a vodou. Dřevorubectví, plavení dřeva po Flájském kanále, výroba dřevěných hraček či stavba Flájské přehrady, všude najdeme stejné jmenovatele.
Tedy až do minulého století. Dnes je hlavním hybatelem turistický ruch. Nebo v případě místních chalupářů spíš klid. V zimě kralují běžky a sjezdovky, v létě pěší túry a cyklistika. A teď na podzim i houbaření.
Krajina uprostřed Krušných hor je vhodná pro rekreační cyklisty, ale i pro aktivní sportovce a milovníky náročných terénů a prudkých sjezdů.
V Česku jako v Sasku
Z Jiřetína vyjedeme na sever a první část cesty projedeme Saskem, i když směřovat budeme do Moldavy na české straně. Hranice tu nejsou nijak zřetelné a až na to, že přibudou německé nápisy, na první pohled se vůbec nic nemění.
RaritaVodní nádrž Fláje je jedinou českou pilířovou přehradou (hráz proti tlaku vody podepírají pilíře, odtud pilířová). Má hned tři funkce. Slouží jako elektrárna, zásobárna pitné vody pro Mosteckou pánev a ochrana před až stoletými povodněmi. Byla dokončena v roce 1963 a díky své konstrukci patří mezi kulturní památky České republiky. Kolem nádrže vede cyklostezka Jihobřežka, odhalující pozůstatky obcí zatopených během stavby hráze. Dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, který dnes zdobí Český Jiřetín, je jediným kompletně dřevěným kostelem v Krušných horách a stál původně v dnes již zatopené obci Fláje. |
Jedeme proti proudu Flájského potoka a zhruba po dvou kilometrech narazíme na zbytky plavebního kanálu, který tu stojí už od 16. století. Byl dlouhý přes osmnáct kilometrů a sloužil k plavení dřeva z Čech do Saska. Plavilo se jen na jaře, kdy bylo dost vody, což většinou netrvalo ani dva týdny. Začínalo se ráno ve tři, aby se dřevo do setmění dostalo do měst na saské straně hor.
Ale zajímavostí je tu mnohem víc. Naštěstí podél plavebního kanálu vede naučná stezka, která návštěvníkovi prozradí to podstatné.
Zhruba v polovině trasy z Jiřetína na Moldavu přijíždíme k překrásné saské hospůdce, jmenuje se Pension Torfhaus. Před domem stojí teráska, uvnitř mají krásná kachlová kamna, malované trámové stropy, vyřezávaný dřevěný nábytek, ale hlavně domácí voňavou houbovku. Berou zde i koruny, takže eura nejsou třeba.
Celá stezka z Jiřetína na Moldavu vede po zpevněném a upraveném povrchu. Není nijak fyzicky náročná, houpe se po hřebenech, chvíli do kopce, chvíli z kopce. Většinou se klikatí lesem a autům je vjezd zakázán.
V okolí Moldavy se můžeme chvíli zdržet a navštívit další naučnou stezku nazvanou Po stopách středověkého sklářství, nebo, a to uděláme my, pokračovat bez přestávky po značené trase směrem na obec Fláje.
Flájská přehrada byla dokončena v roce 1963 a díky své konstrukci patří mezi kulturní památky České republiky.
Kanál do Saska - i na české straně hranice najdete zbytky vodního kanálu, kterým se kdysi plavilo dřevo.
Přírodní hromosvod
Ještě, než tam dorazíme, pojedeme kolem asi nejkrásnějšího místa zdejšího kraje, Flájské přehrady. Při pohledu z hráze směrem na vodní plochu není po celém horizontu vidět jediné stavení, jediné město, jediný stožár, prostě žádná stopa po činnosti člověka (až na samotné vodní dílo pochopitelně). Přehrada leží ve výšce 740 metrů nad mořem, tedy opticky jen pár desítek metrů pod vrcholy zdejších hor. Listnaté i jehličnaté stromy střídají rozlehlé louky. V přehradě je úplně černá voda, zřejmě strašně hluboká, a v kombinaci s modrou oblohou a barevnými lesy... prostě krása.
CyklotoulkyČlánek vznikl ve spolupráci s pořadem Cyklotoulky, který můžete sledovat v televizní a filmové podobě: v sobotní dopolední premiéře na ČT Sport a na internetovém videoportálu www.i-cyklotoulky.cz |
Kromě jemného hučení větru tu panuje absolutní ticho. Jižně od Flájské přehrady se rozkládá obora, určená k chovu jelení zvěře krušnohorského původu. Zástupců místní fauny se tu však vyskytuje mnohem víc. V oboře najdete významná tokaniště tetřívka obecného, vyskytuje se tu čáp černý, který hnízdí v níže položených bukových porostech, dále výr velký, pozorován byl i orel královský nebo mořský.
Zhruba kilometr od hráze přehrady stojí nápadné skalisko načervenalé barvy: Puklá skála. Z vrcholu je hezký výhled na vodní hladinu a nelze si nevšimnout většího množství drobných odštěpků horniny: jsou produktem úderů blesků. Osamělá skála v důsledku své exponované pozice působí jako přírodní hromosvod. A odtud je to zpátky do Českého Jiřetína kousek po silničce, která v podstatě kopíruje tok Flájského potoka.
Může se hoditTIP V lesní posilovně a parkúru si na kilometrovém okruhu s osmi stanovišti zaposilujete na přírodních strojích a hlavně na čerstvém vzduchu. Sport areál Klíny nabízí také venkovní a vnitřní lezeckou stěnu. Na nedaleké skále Jeřabina můžete hned vyzkoušet své horolezecké dovednosti. Na skále jsou skoby pro horní jištění. A rodiny s dětmi ocení minigolf, trampolínu nebo krásné dětské hřiště. Na veškeré sporty si můžete zapůjčit vybavení přímo na místě a využít pomoci školeného instruktora. Jestli někdo neholduje sportu, může se vydat na dvacet metrů vzdálenou rozhlednu, odkud je nádherný kruhový výhled na okolní kopce Krušných hor, Německo a České středohoří. KDE PŘENOCOVAT |
