Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Splněný sen cyklisty v Krušných horách: voda, dřevo a voňavá houbovka

aktualizováno 
Vodní kanál ze 16. století, přehrada s černočernou vodou, pohodové cesty i náročné terény. A široko daleko ani živáčka. Český Jiřetín a jeho okolí uchvátí jak rekreační, tak náročné cyklisty.

Kolem Českého Jiřetína je dost silnic, ale odvážlivci mohou i na štěrkové cesty podél potoků. | foto: Petr Mikšíček

Tahle horská krajina uprostřed Krušných hor má něco pro rekreační cyklisty, kteří rádi spojí své vyjížďky se zastávkami v hospůdkách či na rozhlednách, stejně jako pro aktivní sportovce a milovníky náročných terénů a prudkých sjezdů. V okolí příhraniční obce Český Jiřetín najdete všechno od cyklostezky a silničky s minimálním provozem až po štěrkové cesty vedoucí podél lesních potoků a zasahující do sousedního Saska. Zdejší trasy měří desítky kilometrů, a tak je opravdu z čeho vybírat a navíc se může stát, že díky řídkému osídlení člověk celý den nepotká na trase ani živáčka.

Fotogalerie

Český Jiřetín je typické krušnohorské městečko ani ne dvacet minut od Litvínova, které se táhne podél potoka možná dobré dva kilometry. Opravené, nově postavené či příjemně zanedbané domky jsou roztroušené po přilehlých, strmých loukách. Na první pohled to nemá chybu. Navíc leží na státní hranici: stačí přejít potok a jste v Sasku. Jen tak, žádní úředníci, žádné závory, ale... Tady je snad jediná vada na kráse: stánek s levným oblečením a trpaslíky stojící u hranice.

V 16. století obec založil Jiří z Lobkovic jako dřevorubeckou osadu, odtud pravděpodobně pochází i její název. O historii se mnoho záznamů nedochovalo, ale jedno je jisté: život zdejších obyvatel byl vždy spjat se dřevem a vodou. Dřevorubectví, plavení dřeva po Flájském kanále, výroba dřevěných hraček či stavba Flájské přehrady, všude najdeme stejné jmenovatele.

Tedy až do minulého století. Dnes je hlavním hybatelem turistický ruch. Nebo v případě místních chalupářů spíš klid. V zimě kralují běžky a sjezdovky, v létě pěší túry a cyklistika. A teď na podzim i houbaření.

Krajina uprostřed Krušných hor je vhodná pro rekreační cyklisty, ale i pro

Krajina uprostřed Krušných hor je vhodná pro rekreační cyklisty, ale i pro aktivní sportovce a milovníky náročných terénů a prudkých sjezdů.

V Česku jako v Sasku

Z Jiřetína vyjedeme na sever a první část cesty projedeme Saskem, i když směřovat budeme do Moldavy na české straně. Hranice tu nejsou nijak zřetelné a až na to, že přibudou německé nápisy, na první pohled se vůbec nic nemění.

Rarita

Vodní nádrž Fláje je jedinou českou pilířovou přehradou (hráz proti tlaku vody podepírají pilíře, odtud pilířová). Má hned tři funkce. Slouží jako elektrárna, zásobárna pitné vody pro Mosteckou pánev a ochrana před až stoletými povodněmi. Byla dokončena v roce 1963 a díky své konstrukci patří mezi kulturní památky České republiky.

Kolem nádrže vede cyklostezka Jihobřežka, odhalující pozůstatky obcí zatopených během stavby hráze. Dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, který dnes zdobí Český Jiřetín, je jediným kompletně dřevěným kostelem v Krušných horách a stál původně v dnes již zatopené obci Fláje.

Jedeme proti proudu Flájského potoka a zhruba po dvou kilometrech narazíme na zbytky plavebního kanálu, který tu stojí už od 16. století. Byl dlouhý přes osmnáct kilometrů a sloužil k plavení dřeva z Čech do Saska. Plavilo se jen na jaře, kdy bylo dost vody, což většinou netrvalo ani dva týdny. Začínalo se ráno ve tři, aby se dřevo do setmění dostalo do měst na saské straně hor.

Ale zajímavostí je tu mnohem víc. Naštěstí podél plavebního kanálu vede naučná stezka, která návštěvníkovi prozradí to podstatné.

Zhruba v polovině trasy z Jiřetína na Moldavu přijíždíme k překrásné saské hospůdce, jmenuje se Pension Torfhaus. Před domem stojí teráska, uvnitř mají krásná kachlová kamna, malované trámové stropy, vyřezávaný dřevěný nábytek, ale hlavně domácí voňavou houbovku. Berou zde i koruny, takže eura nejsou třeba.

Celá stezka z Jiřetína na Moldavu vede po zpevněném a upraveném povrchu. Není nijak fyzicky náročná, houpe se po hřebenech, chvíli do kopce, chvíli z kopce. Většinou se klikatí lesem a autům je vjezd zakázán.

V okolí Moldavy se můžeme chvíli zdržet a navštívit další naučnou stezku nazvanou Po stopách středověkého sklářství, nebo, a to uděláme my, pokračovat bez přestávky po značené trase směrem na obec Fláje.

Flájská přehrada byla dokončena v roce 1963 a díky své konstrukci patří mezi

Flájská přehrada byla dokončena v roce 1963 a díky své konstrukci patří mezi kulturní památky České republiky.

Kanál do Saska - i na české straně hranice najdete zbytky vodního kanálu,

Kanál do Saska - i na české straně hranice najdete zbytky vodního kanálu, kterým se kdysi plavilo dřevo.

Přírodní hromosvod

Ještě, než tam dorazíme, pojedeme kolem asi nejkrásnějšího místa zdejšího kraje, Flájské přehrady. Při pohledu z hráze směrem na vodní plochu není po celém horizontu vidět jediné stavení, jediné město, jediný stožár, prostě žádná stopa po činnosti člověka (až na samotné vodní dílo pochopitelně). Přehrada leží ve výšce 740 metrů nad mořem, tedy opticky jen pár desítek metrů pod vrcholy zdejších hor. Listnaté i jehličnaté stromy střídají rozlehlé louky. V přehradě je úplně černá voda, zřejmě strašně hluboká, a v kombinaci s modrou oblohou a barevnými lesy... prostě krása.

Cyklotoulky

Článek vznikl ve spolupráci s pořadem Cyklotoulky, který můžete sledovat v televizní a filmové podobě: v sobotní dopolední premiéře na ČT Sport a na internetovém videoportálu www.i-cyklotoulky.cz

Kromě jemného hučení větru tu panuje absolutní ticho. Jižně od Flájské přehrady se rozkládá obora, určená k chovu jelení zvěře krušnohorského původu. Zástupců místní fauny se tu však vyskytuje mnohem víc. V oboře najdete významná tokaniště tetřívka obecného, vyskytuje se tu čáp černý, který hnízdí v níže položených bukových porostech, dále výr velký, pozorován byl i orel královský nebo mořský.

Zhruba kilometr od hráze přehrady stojí nápadné skalisko načervenalé barvy: Puklá skála. Z vrcholu je hezký výhled na vodní hladinu a nelze si nevšimnout většího množství drobných odštěpků horniny: jsou produktem úderů blesků. Osamělá skála v důsledku své exponované pozice působí jako přírodní hromosvod. A odtud je to zpátky do Českého Jiřetína kousek po silničce, která v podstatě kopíruje tok Flájského potoka.

Může se hodit

TIP
Pokud vám nestačí okolní kopce, můžete se vyřádit ve sportovním areálu v Klínech, třináct kilometrů od Českého Jiřetína. Najdete tam lezeckou stěnu, půjčovnu koloběžek, sportovní halu, wellness centrum, čtyřsedačkovou lanovku a lanový park, který zahrnuje patnáct překážek.

V lesní posilovně a parkúru si na kilometrovém okruhu s osmi stanovišti zaposilujete na přírodních strojích a hlavně na čerstvém vzduchu. Sport areál Klíny nabízí také venkovní a vnitřní lezeckou stěnu.

Na nedaleké skále Jeřabina můžete hned vyzkoušet své horolezecké dovednosti. Na skále jsou skoby pro horní jištění. A rodiny s dětmi ocení minigolf, trampolínu nebo krásné dětské hřiště. Na veškeré sporty si můžete zapůjčit vybavení přímo na místě a využít pomoci školeného instruktora.

Jestli někdo neholduje sportu, může se vydat na dvacet metrů vzdálenou rozhlednu, odkud je nádherný kruhový výhled na okolní kopce Krušných hor, Německo a České středohoří.

KDE PŘENOCOVAT
Nově zrekonstruovaný penzion Stará Hračkárna v Českém Jiřetíně nabízí dvou až pětilůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením i kuchyňkou. Parkovat lze na uzavřeném pozemku, lyžárna s vysoušečem bot se v létě mění na úschovnu kol. Možnost grilování na zahradě.

Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Poledník - 37 metrů vysokou rozhlednu tvoří betonová věž původní vojenské...
Na kole k nejvyšší rozhledně Šumavy, nejmenšímu jezeru i do Prášil

Zveme vás na cyklovýlet centrální Šumavou. Během 36 kilometrů navštívíme mimo jiné dvě z pěti šumavských jezer a nejvýše položenou rozhlednu této oblasti....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.