Mírně zvlněný profil a nádherná příroda s lesy, rašeliništi a horskými loukami předurčují tuhle oblast k tomu, abyste zde strávili několik dní na běžkách.
Zvláštností zdejšího pohraničí je bohatá hornická minulost a také spousta zaniklých obcí, které dnes připomínají jen kříže u cest nebo osamocené chalupy. Opuštěnost tohoto kraje jakoby přetrvávala dodnes – turistů tu oproti jiným českým horám tolik nepotkáte, takže si můžete užívat klidu a skvělého běžkování.
Na projetí celé magistrály vám může stačit jeden den, pohodáři mohou putování po magistrále rozdělit a přenocovat například v Perninku nebo v Horní Blatné.
Kdo se chce, jako já, vrátit zpět do výchozího bodu na lyžích, bude potřebovat minimálně dny dva a může tak prozkoumat paralelně vedoucí tratě na německém území.
V článku nabízíme i tipy na zajímavá a neokoukaná místa od místního experta, špičkového lyžaře z Božího Daru, Petra Nováka.
Z Božího Daru na Pernink
Boží Dar patří mezi jedno ze středisek zimních sportů v Krušných horách. Naše nejvýše položené město leží ve výšce 1 000 metrů pod horou Klínovec a v zimě sem směřuje spousta vyznavačů sjezdového i běžeckého lyžování. Okolí Božího Daru nabízí přibližně 120 kilometrů běžkařských tratí všech náročností. Odtud vyrážím do stopy i já a přede mnou jsou dva dny lyžování směrem na Bublavu a zpět.
Mrazivé ráno na pláních kolem Božího Daru je tiché a ze zasněžených plání vystupuje lesnatý kužel Božídarského Špičáku, naší nejvyšší sopky. Oceňuji kvalitu stop a jak později zjišťuji, víceméně celá trasa je najetá dvěma stopami na klasiku, mezi nimiž je dostatek prostoru pro bruslení. Rozestup stop je na magistrále skutečně velkorysý, takže bruslaři tady nemusí ničit klasickou stopu, jako je tomu například na Šumavě.
Na rozcestí „Za Špičákem“ zjišťuji, že jsem ve výšce 1 038 metrů, v nejvyšším bodě Krušnohorské magistrály. Dalším mým pozitivním postřehem jsou kvalitně označená rozcestí s údaji o výšce a vzdálenostech, vždy doplněná mapkou okolí. Máte tak možnost operativně volit alternativní odbočky a i bez mapy v kapse nebo v mobilu se tu neztratíte.
Božídarské rašeliniště. V pozadí Božídarský Špičák
Křížek u Hřebečné
Stopa se vine střídavě lesy a po loukách a po necelé hodince přijíždím na velkou louku u Hřebečné. Na rozcestí „U maringotky“ mají v kiosku zatím zavřeno, tak pokračuji dál. Kdo má čas a chuť, může tady odbočit doprava k obrovské opuštěné budově kasáren ruské armády, u níž leží zajímavý lom. Nad lomem na kopci potom najdete další artefakt z doby totality v podobě opuštěné budovy radaru.
Míjím odbočku k dolu Mauritius, který byl největším cínovým dolem v českém Krušnohoří a za chvilku přijíždím k občerstvení Červená jáma. Zajímavá stavba připomíná chaloupku „z mechu a kapradí“ a leží hned u největší propadliny po důlní činnosti u nás. Tady už mají otevřeno, takže se krátce posiluji a pokračuji dál k Perninku.
Z Perninku na Bublavu
Pernink je bývalé královské horní město, dnes horská obec a skvělé východiště na běžkařské trasy v západním Krušnohoří. Po loukách nad Perninkem pokračuji dál k západu, přede mnou je nyní dlouhý úsek vedoucí hlubokými lesy směrem k Jelení. Kolem lesní kaple Panny Marie stoupám úbočím Liščí hory a nad Horní Blatnou přejíždím zasněžené silnice. Jen dopravní značky trčící ze sněhové peřiny napovídají, že lyžařská stopa tu vede po silnici.
Přehoupnu se přes Zaječí vrch a po chvilce sjíždím do údolí. Jelení je další ze zaniklých obcí Krušnohoří. Bydlívalo tu přes tisíc lidí a ještě v 50. letech zde stával kostel. Dnes tu najdeme jen pár chalup...
Mám v nohách nyní 25 kilometrů, hodí se tedy další občerstvovací zastávka. Zdejší restaurace je koneckonců jediná v širokém okolí a jejich segedínský guláš nemá chybu!
Pernink. V pozadí vrch Plešivec
Důl Sauersack, opuštěná továrna na zpracování cínové rudy
Kdo chce prozkoumat další zaniklou obec, může v Jelení odbočit doleva a přes Jelení vrch dojet do bývalé obce Chaloupky. Já pokračuji po magistrále po louce, kterou se klikatí horský potok a opět se nořím do hlubokého lesa. Na vrcholu zaobleného návrší se tu rozkládají rozlehlá vrchovištní rašeliniště, krajina je tu tajuplná, opuštěná a opředená mnoha mýty a pověstmi. Tady, uprostřed divoké přírody, byla ve 40. letech u dolu Sauersack postavena továrna na zpracování cínové rudy. Dnes tu najdete jen torza budov zarůstajících lesem.
Z lesa se opět vynořím na Rolavě, je to další zaniklá obec a z přírodovědného hlediska jsou unikátní zdejší vřesoviště u Přebuzi. Mimochodem – věděli jste, že Přebuz je město s nejmenším počtem obyvatel u nás? Žije jich tu jen 69.
Tipy Petra NovákaTipy na zajímavá a neokoukaná místa nabízí místní expert, špičkový lyžař z Božího Daru, Petr Novák. Okruh „Malý Ježíšek“ - pro rodiny s dětmi, kde podél trati najdete krásné pohádkové postavičky vyřezané ze dřeva a pohádkové domečky s hádankami, krátkými pohádkami a dětskými atrakcemi. Okruh začíná přímo na Božím Daru a měří 5 km. „Velký Ježíšek“ je okruh spíše pro ty, kteří chtějí absolvovat delší trasu, měří 13 km. Pro bruslaře doporučuji 5 km dlouhý okruh kolem Božídarského Špičáku, který považuji za jeden z nejkrásnějších okruhů v Krušných horách, a to díky svojí pestrosti a malebnosti. Pro opravdové výletníky (spíše klasickou technikou) se nabízí několik možností. Já mám nejraději trasy z Božího Daru na Plešivec a zpět (22-30 km dle volby tratě), případně z Božího Daru na Blatenský Vrch a zpět (30-40 km dle volby tratě). Nesmíme však zapomenout ani na tratě na druhé straně Klínovce, které začínají za hotelem Nástup v Loučné pod Klínovcem. Tyto tratě měří celkem 35 km a nejsou tak známé, proto si zde užijete více soukromí. Přestože jsou tratě pravidelně upravovány, občas se mi podaří, že je mám sám pro sebe Tip pro zdatnější běžkaře – profilově těžší tratě najdete na německé straně v Oberwiesenthalu. Dostanete se na ně z okruhu Malý Ježíšek, ze kterého cca po 2 km odbočíte na běžkařský hraniční přechod Hubertky. V této oblasti stojí za to vyjet si na Fichtelberg, nejvyšší kopec Krušných hor na německé straně, odkud je krásný výhled. |
Přede mnou je nyní posledních deset kilometrů do Bublavy. Trasa stoupá lesem na vrchol Přední Ostružník a přimyká se do těsné blízkosti hranice.
Na rozcestí Přední Ostružník uhýbá strojová stopa doprava, do Německa. Odtud bývá česká trasa magistrály málokdy strojově upravovaná, nicméně stopa bývá projeta od běžkařů a díky převážně klesajícímu profilu není problém se po ní vydat.
Pokračuji tedy po české straně a po lesních cestách konečně přijíždím do Bublavy.
Zpátky Německem
Pro zpáteční cestu následující den logicky volím opačnou stranu hranice. Nejprve je potřeba zdolat kopec nad Bublavou a dostat se k vyhlídkové věži pod vrcholem Kamenáč.
Zde se napojuji na běžkařské stopy a po několika kilometrech na německou dálkovou běžkařskou trasu Kammloipe, která na 36 kilometrech spojuje obce Schöneck a Johanngeorgenstadt.
Báječná dvojstopa kopíruje po mnoho kilometrů hranici a nabízí srovnatelnou alternativu naší Krušnohorské magistrále.
Z německé strany se nabízí několik možností, kde se vrátit zpět na naši stranu. Já však pokračuji zemí našich sousedů až na Jeřábí vrch, odkud sjíždím k první možnosti občerstvení v německém Weitersglashütte.
Znovu odtud vystoupám na pohraniční hřeben a směřuji k hostinci Henneberg u něhož na česko–německé hranici leží přírodní rezervace Malé Jeřábí jezero, jedno z nejlépe zachovaných rašelinišť vrchovištního typu v této oblasti. Mají tu dokonce jednoduchou vyhlídkovou plošinu, ze které rašeliniště můžete obhlédnout z nadhledu.
Přírodní rezervace Malé Jeřábí jezero leží na pomezí Česka a Německa.
Nyní se mi nabízejí dvě varianty pokračování – buď pojedu Německem do Johanngeorgenstadtu a přes Potůčky na českou stranu nebo přejedu nejbližší lyžařský přechod Korce a napojím se na magistrálu zde. Volím druhou variantu, kousek sice pojedu po stejné trase jako včera, ale zato nebudu ztrácet výšku. Na rozcestí Hamerská odbočuji k Horní Blatné, kterou objíždím po loukách a poté zdolávám Blatenský vrch s rozhlednou.
V Bludné se rozhoduji na několik kilometrů opustit upravené stopy a jedu po prošlapané stopě na Ryžovnu. Jsem totiž zvědavý na zdejší restauraci a horskou salaš, jednu z mála v širokém okolí. Restaurace mne nezklamala, na jídelníčku mají pochoutky z jehněčího masa a můžete si tu koupit i ovčí sýry. Název obce je odvozen od rýžovišť cínové rudy, která se zde kdysi těžila.
Ryžovna byla kdysi samostatnou obcí se vším, co má správná obec mít, stálo tu asi 70 domů, kostel, hospoda, škola i pivovar a žilo tu asi 800 lidí. Kdysi významnou hornickou osadu dnes připomíná památník ležící u silnice z Abertam a několik roztroušených stavení.
Rezervace Přebuzské vřesoviště
Z Ryžovny pokračuji asi kilometr podél úzkého vodního kanálu – tzv. Blatenský vodní příkop představuje významné technické vodní dílo, které bylo postaveno pro přívod vody na pohon důlních strojů v období těžby cínu.
Zanedlouho přijíždím na rozcestí Myslivny, kde se opět napojuji na upravené stopy. Poprvé za dva dny mám nyní divný pocit, co se děje? Aha – na trase jsou lidé! Zatímco doposud bylo setkání s běžkařem pro mne spíše unikátní okamžik, nyní je tomu naopak a potkávám i rodiny s malými dětmi. Vysvětlení je prosté, jsem totiž na velkém okruhu „Ježíškovy cesty“, cesty plné zábavy a úkolů pro malé i větší děti.
Poslední kilometry do cíle na Božím Daru utečou jako voda, takže po dvou dnech jsem zpět. Ujel jsem něco přes osmdesát kilometrů na běžkách po nádherných trasách českou i německou částí Krušných hor.
Může se hoditDélka trasy Krušnohorské magistrály: 41 km (Boží Dar – Pernink – Jelení – Rolava - Bublava) Ubytování: Boží Dar, Abertamy, Pernink, Horní Blatná, Bublava. Další info o Krušnohorské lyžařské magistrále: http://krusnehoryaktivne.cz/ |
