Krušné hory: Ideální cyklovýlet přes horské pláně

aktualizováno 
Krušné hory jsou výjimečným českým pohořím. Nabízejí poměrně vysoké nadmořské výšky a přitom potěší i ty návštěvníky, kterým prudké kopce nedělají moc dobře. To ocení hlavně cyklisté, pro které krušnohorské pláně představují naprosto ideální terén.
Krušné hory

Krušné hory - Chráněné území Černý rybník u obce Klíny | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Zespodu strmé, nahoře placaté

Krušné hory vypadají z české strany docela strmě. Když však překonáte jejich vysoký okrajový svah, otevřou se před vámi jenom mírně zvlněné vysokohorské pláně s lesy, pastvinami a řídce roztroušenými vesnicemi.

Chodit po pláních pěšky je většinou dost nuda, proto je lepší vzít si s sebou kolo. Sjezdy i výšlapy jsou tu jenom mírné, prakticky všude vedou široké lesní cesty, je zde i velké množství restaurací, penzionů a tržišť, kde lze kdykoli doplnit zásoby tekutin a potravin.

Raritu představují železniční lokálky, které vás vyvezou až do nadmořských výšek okolo 800 m, což znamená, že se prakticky úplně vyhnete velkým kopcům a můžete tak ušetřit síly na delší putování hřebenovými partiemi.

Flájská přehrada

Ideálním nástupním místem do Krušných hor je konečná stanice v Moldavě, která leží hned vedle státní hranice s Německem v nadmořské výšce 785 m. Vlaky sem jezdí něco málo přes hodinu z Mostu, vhodný je zejména víkendový spoj s příjezdem 9.19. Jízda po této trati, která patří díky viaduktům, tunelům a úvrati ve stanici Dubí k našim technickým unikátům, je sama o sobě zážitkem.

Typická krušnohorská krajina se rozprostírá zejména směrem na západ od Moldavy, kde leží v mělké kotlině uprostřed lesů Flájská přehrada. Vedou tudy pouze úzké silničky s minimálním automobilovým provozem, které se v zimě neudržují.

Oblíbeným cílem cyklistů je především betonová hráz Flájské přehrady, která má výšku 56 m a délku 459. Přehrada byla dokončena v roce 1960 a slouží hlavně jako zdroj pitné vody pro průmyslové oblasti severních Čech. Vodní plocha v nadmořské výšce 735 m má velikost 149 ha a hloubku 47 m.

Na hrázi Flájské přehrady
* FOTKY Z VESELÉ JÍZDY PŘES KRUŠNÉ HORY - ZDE

Unikátní kostelík v České Jiřetíně

U hráze Flájské přehrady začíná další zajímavost – Flájský plavební kanál, kterým se  minulosti dopravovalo dřevo z okolních lesů. Ve srovnání s mnohem známějším Schwarzenberským kanálem na Šumavě se sice podél něj nedá putovat na kole (pouze pěšky), zato je však starší.

Kanál končí těsně u státních hranic u zapadlé obce Český Jiřetín, která rozhodně stojí taky za návštěvu (od hráze Flájské přehrady je to po silnici 3 km). Naši němečtí sousedé sem chodí hlavně nakupovat na vietnamské tržiště, Češi – když už sem zavítají – obdivují zpravidla dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, který sem byl přenesen ze zaniklé obce Fláje po dokončení přehrady. Tato unikátní stavba z roku 1563 je jedním z mála dochovaných roubených kostelů v Čechách.

Uvnitř by měla být podle některých turistických zdrojů umístěna expozice o někdejším životě v Krušných horách, kostelík však bývá většinou uzamčen.

Dřevěný kostel v Českém Jiřetíně

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Ideální dopravu pro cyklisty představují krušnohorské železniční tratě, které vedou z podkrušnohorských pánví až na nejvýše položené pláně. Je to trať č. 135 Most - Moldava v Krušných horách a trať č. 137 Chomutov – Vejprty.

Víkendové spoje vyjíždějí z Mostu v 8.08 a v 9.27, z Chomutova v 8.02 a 10.01.

MAPY
1 : 50 000 KČT č. 5 – Krušné hory, Chomutovsko
1 : 50 000 KČT č. 6 – Krušné hory, Teplicko

Červeně značená krušnohorská magistrála

Pobídkou a lákadlem pro zdatnější cyklisty je červeně značená magistrála Krušných hor. Pokud se po ní vydáte od hráze Flájské přehrady směrem na západ, čeká vás za dobrého počasí překrásná a nezapomenutelná jízda. Dojet v pohodě můžete až k další železniční trati, která vede z Chomutova do Vejprt a dosahuje ve stanici Kovářská nadmořské výšky 850 m.

Magistrála vede nejdříve po silnici, z níž se otevírají nádherné pohledy na hladinu přehrady uprostřed lesů.

Typickou drsnou atmosféru krušnohorské přírody připomene zhruba po 6 kilometrech přírodní rezervace Černý rybník, ochraňující horské rašeliniště. Otevřený, bezlesý terén s mnoha výhledy do okolního kraje začíná ve vesničce Klíny. Zvláště malebná krajina se rozprostírá v okolí Mníšku a Nové Vsi v Horách.

Nutno však s politováním konstatovat, že hlavně na německé straně od státních hranic. U nás je krajina více zpustlá a neudržovaná a i většina českých vesnic – přestože se v nich za poslední léta změnilo hodně k lepšímu – působí zanedbanějším dojmem než na opačné straně hranice.

Německá obec Deutscheinsiedel z českého Mníšku

KDE BYDLET

Pokud byste podnikali několikadenní přejezd Krušných hor a hledali místo, kde levně přespat, dobře se najíst a pobýt v příjemném prostředí, doporučujeme Penzion U zlatého jelena v obci Výsluní (tel. 474 695 029 nebo 602 974 005). Cena za noc se snídaní činí 250 Kč (bez snídaně 200 Kč), plzeňské pivo stojí 25 Kč a jídla (včetně dětských) v široké nabídce od hotovek přes minutky až po vyložené speciality dostanete od 50 Kč. Majitelka, kuchařka, servírka a výčepní v jedné osobě je zároveň zkušenou cestovatelkou, která se svými hosty ráda ve volných chvílích pobeseduje.

Před několika lety byl penzion zařazen v anketě MFdnes mezi 100 nejlepších hospod v Česku.

Pohodová jízda

Za Novou Vsí v Horách, jejíž dominantami jsou vrtule větrných elektráren, se červená magistrála opět noří na téměř 30 km do lesa. Trasa je však v pohodě sjízdná na trekingovém kole, vede prakticky pořád po lesních cestách s nevelkým převýšením.

Krásný rozhled na české Podkrušnohoří s hnědouhelnými doly, kouřícími komíny a chladícími věžemi elektráren se otevírá z návrší Lesná (911 m). Klínovec a Doupovské hory lze pro změnu zahlédnout z luk nad osadou Zákoutí.

V okolí bývalé hájovny Nový dům a přírodní rezervace Novodomské rašeliniště se jede několik kilometrů téměř úplně po rovině ve výšce 815 m nad mořem. Před Horou Svatého Šebestiána je však třeba dát dobrý pozor při prudkém a hrbolatém sjezdu do Bezručova údolí.

V Hoře Svatého Šebestiána, kudy vede dálková silnice do Německa, se můžete po delší době opět občerstvit a to buď v lidové hospodě, hotelu anebo na vietnamských tržištích, kterých je tu opravdu požehnaně.

K nejbližší železniční zastávce v Nové Vsi (trať Chomutov – Vejprty) je to odtud 2 km s kopce, rychlejší návrat do českého vnitrozemí však nabízí přímý sjezd po silnici do Chomutova. Pozor však na hustý provoz a kamiony! Samozřejmě lze pokračovat i dále na západ po pláních Krušných hor a to buď po silnicích anebo po magistrále. To je však již námět na další celodenní výlet.

Konečná železniční stanice v Moldavě

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz