Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na nejkrásnější kopce Krušných hor značky nevedou. Tip na krásný výlet

  1:00aktualizováno  1:00
Je téměř neuvěřitelné, že na nejkrásnější vrcholy našeho nejdelšího pohoří vůbec nevedou turistické značky. Přesvědčit se o tom můžete při netradičním výletu do chomutovské části Krušných hor.

Pohled směrem do Německa z Jelení hory | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Všemožných vrchů Špičáků máme po území naší vlasti naseto jako máku. Tři Špičáky těsně vedle sebe a navíc ještě v řadě za sebou ovšem existují pouze v Krušných horách na Chomutovsku.

Svými skutečně špičatými tvary a naprosto odlišnou stepní vegetací působí v okolní poněkud monotónní krušnohorské přírodě vyloženě nepatřičně a téměř exoticky.

Inženýři tady nalinkovali lesní plantáže

Vrch jménem Velký Špičák (965 m) najdete nejsnadněji, pokud se vydáte po žluté turistické značce z Vejprt na česko-německé hranici směrem na Měděnec. Tato partie Krušných hor je již takzvaně "za kopcem" či chcete-li "za hřebenem", svažuje se pozvolna do Německa. Do českého vnitrozemí odtud není vidět a lidí sem proto moc nezabloudí.

Dalo by se říct, že lišky tu dávají dobrou noc – alespoň to tak vypadá podle vzhledu mnohých zdejších budov a hlavně železničních stanic, které poctí návštěva osobního vlaku pouze dvakrát o víkendech.

Železniční stanice ve Vejprtech

Železniční stanice ve Vejprtech

Zatímco z odsunu Němců se zdejší kraj doposud nevzpamatoval, okolní příroda a lesy z kalamity socialistických exhalací už ano. Žlutá značka vás po čtyřech kilometrech z Vejprt dovede na náhorní pláně, kde jsou v pravidelných řadách vysázeny jako plantáže nové postkalamitní lesy z převážně nepůvodních dřevin.

Mezi těmito řadami se jako na šachovnici rozprostírá pravoúhlá síť lesních cest. Příroda je to velmi zvláštní a silně inženýrská, nicméně lidem se líbí, protože je zelená a nikoli uschlá jako kůrovcem napadené lesy na Šumavě.

Velký Špičák

A právě z těchto lesních plantáží se vynořuje úžasný, trávou porostlý kopec Velký Špičák. Má krátký, mírně protažený vrcholový hřbítek a jeho nejvyšší, zašpičatělou kótu zvýrazňuje dřevěný kříž. Kdysi na něj vedla odbočka ze žluté trasy, ta však již není dávno znatelná. Ke zdolání vrcholu je nutné pokračovat v místě pravoúhlého zlomení turistické trasy přímo po asfaltové cestě a dojít po ní k západnímu úpatí.

Tam odbočíte ve vhodném místě doleva a přijdete těsně pod kopec, který odtud vypadá jako dokonalý kužel a zdvihá se vzhůru velmi příkrým svahem. Hned na začátku mimořádně strmého výstupu se nachází starý lom na čedič s vertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Její zvláštní estetické kouzlo spočívá v nerovných, jakoby rozvlněných liniích jednotlivých sloupců. Velký Špičák má totiž sopečný původ a představuje zbytek přívodní dráhy silně a hluboko erodovaného vulkánu.

Pohled ze Středního Špičáku na Velký Špičák a Jelení horu

Pohled ze Středního Špičáku na Velký Špičák a Jelení horu

Vrcholovou část Špičáku pokrývají hebké traviny charakteru teplomilné stepní vegetace. Z původního lesního pokryvu se dochovala pouze ojedinělá torza buků a javorů. Z vrcholu se otevírá úžasný rozhled do všech stran, zvláště pak do Německa, kam se okolní krajina mírně a pozvolna sklání.

Působivá je odtud vodní nádrž Přísečnice a nad ní se tyčící další vulkanický suk Jelení hory. Překvapivé je panorama kopců charakteru stolových hor v saské části Krušných hor. Patří k nim Bärenstein (898 m) nad Vejprty, Pöhlberg (831 m) nad Annabergem a Scheibenberg (805 m). Pro zaznamenání skvělých dojmů a pocitů slouží Gipfelbuch uschovaná v dřevěné skříňce na kříži. Při zběžném prolistování vrcholové knížky je hned zřejmé, že většina zápisů je provedena v němčině.

Střední a Malý Špičák

Miniaturnější obdobou překrásného Velkého Špičáku je Střední Špičák, jehož travnatá špice vyčnívá zhruba kilometr jihozápadně. Tento méně výrazný kopec nenese žádné lidské civilizační stopy – není tu lom, kříž ani vrcholová kniha. Zato na něm více vystupuje čedičový skalní podklad a rozhledy odtud jsou snad ještě úžasnější.

Slevy na hory

Pobyty na horách ve slevě můžete snadno sledovat ve srovnávači hromadných slev Raketa.cz.

Najít tento vrchol je ovšem docela obtížné, neboť pokud sestoupíte do lesa, pak už nemáte šanci jej spatřit a orientovat se. Navíc nové krušnohorské lesy jsou prakticky neprůchodné, takže je třeba pracovat s mapou a využívat pravoúhlou síť lesních cest. Které ovšem nejsou zanesené v mapách zdaleka všechny... Přes všechny překážky by ale neměl být problém pro alespoň trochu zkušeného turistu vrchol Střední Špičák nalézt.

Střední Špičák

Střední Špičák

Třetí v pořadí, Malý Špičák, je pouze malým zalesněným návrším u silnice do Kovářské a na mapách nebývá značený. Geologicky zajímavý je díky malému zarostlému lomu. O  šedohnědém trachytu, který zde vystupuje na povrch se předpokládá, že vznikl diferenciací čedičového magmatu. Všechny tři vrchy leží spolu se šest kilometrů vzdálenou Jelení horou na jedné linii, což dokazuje tektonickou podmíněnost těchto sopečných těles.

Jelení hora

Ze Středního, respektive Malého Špičáku je to kousek po silnici do Kovářské na autobus či vlak. Je však ještě jedna možnost – vrátit se na žlutou značku a částečně po ní, částečně lesem a po silnici dojít k hrázi přehrady Přísečnice. Nad ní se totiž tyčí další z kategorie nejkrásnějších, avšak téměř neznámých kopců Krušných hor – 994 m vysoká Jelení hora.

Jak se tam dostat

Města Vejprty a Kovářská jsou dostupná vlakem, který odjíždí z Chomutova v návaznosti na rychlík Excelsior v 8:03. Pouze však o víkendech! Vhodný zpáteční spoj jede až v 18:24 z Vejprt, což bohatě postačuje i k případnému výstupu na Jelení horu.

Autobusy tamtéž jedou o víkendu z Klášterce nad Ohří (8:28) a z Chomutova (6:39).

Cesta autem je velmi jednoduchá a rychlá – z Prahy po R7 přes Chomutov do Křimova a zde odbočit vlevo na Vejprty.

Mapa

KČT č. 4 – Krušné hory Karlovarsko

KČT č. 5 – Krušné hory Chomutovsko

Má podobu malé stolové hory a okolní mírně vyklenutou náhorní pláň převyšuje zhruba o 50 metrů. Jelení hora představuje z geologického hlediska zbytek povrchového čedičového výlevu, zachovaný v těsné návaznosti na hlavní sopouch.

Vnitřní stavbu lávového tělesa odkrývá alespoň částečně maličký, dávno nevyužívaný lom na východním úpatí vedle trosek dřevěného srubu. V jeho okolí se rozprostírá původní lesní porost tvořený buky a javory.

Samotné vrcholové plato je v současnosti bezlesé, odumřelou monokulturní smrčinu nahrazuje pestrá směs mladých dřevin zahrnující břízy, jeřáby, smrky pichlavé i buky.

Jejich nízký vzrůst dosud umožňuje využívat vrcholovou hranu jako prvotřídní vyhlídkové místo, s rozhledem hlavně směrem na západ. Nejvyšší kótu zdobí dřevěný kříž s vrcholovou knihou.

Ze zápisků je zřejmé, že podobně jako na Velký Špičák sem chodí hlavně Němci. Do Německa je koneckonců z Jelení hory nejhezčí pohled.

Na Jelení horu nevede žádná značená cesta a výstup na ni patří k orientačně poměrně obtížným. Obvykle se vychází od hráze Přísečnické přehrady a důležité je nalézt lesní cestu vedoucí přímočaře jižním úbočím. Na vrcholu stoupání se pak odbočí na menší cestu vlevo, a ta pak vede prudším, ale krátkým výstupem až k dřevěnému kříži na nejvyšší kótě.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

OBRAZEM: Nejlepší pláže světa. Chorvatsko v prestižní anketě není

Na celých osmi kilometrech Slunečního pobřeží nalezne člověk pláže pokryté...

Cestovatelský server FlightNetwork se rozhodl, že tentokrát opravdu vybere nejlepší pláže světa. Ne pro letošní rok, ne...

Za jídlem do Vratislavi. Polská gastronomie dokáže překvapit i pobavit

Jeden z nejjednodušších způsobů, jak ochutnat výbornou polskou kuchyni,...

Češi se dlouho dívali na polskou kuchyni skrz prsty a to je velká škoda. Současná gastronomie našich severních sousedů...



Vzhůru do Afriky. A s dětmi. Pohodová dovolená v Senegalu bez turistů

Senegalská vozidla a vozítka se vyznačují zběsilou konstrukcí a prakticky...

Není to typicky dovolenková destinace, kde byste potkali davy turistů, ale o to větší kouzlo Senegal má. S rodinou se...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Za kolejemi pod hladinou Lipna

Nádraží v Želnavě (Nové Peci)

V dnešním díle našeho historického seriálu se vydáme do nitra šumavských hvozdů. Trať směrem na České Budějovice...

Uděláme až 186 verzí jedné boty, říká výrobce špičkových lyžáků na míru

Naši zaměstnanci musí mít ortopedické znalosti, vyznat se v prodeji, být dobří...

Hannes Strolz je třetí generací majitelů malé rakouské firmy z horského střediska Lech, která už téměř 100 let vyrábí...



Další z rubriky

Nejkrásnější nádraží mají letos Doksy, nejpohádkovější Velký Valtinov

Nejkrásnější nádražím v Česku roku 2017 jsou Doksy.

Vítězem 11. ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží se stávají Doksy s celkovým počtem 1 602 platných hlasů. Titul...

Některé turistické trasy na Boubíně se opět otevírají veřejnosti

Vrchol Boubína s 21 m vysokou rozhlednou

Části turistický tras v šumavské přírodní rezervaci Boubín se v pátek téměř po měsíci opět otevřely veřejnosti. Od...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...



Najdete na iDNES.cz