Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krumlovská točna technickou památkou? To je fantazie

  11:53aktualizováno  11:53
Boj o zachování otáčivého hlediště v Českém Krumlově nekončí. Točna měla ze zámeckého parku zmizet po zápisu historického jádra města na seznam UNESCO do roku 1999, dosud se tak ale nestalo. Aby točna mohla v parku zůstat, chce ji město nyní prohlásit za technickou památku, památkáři jsou ale proti.

Český Krumlov - divadelní točna | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Přírodní amfiteátr s otáčivým hledištěm by asi nikomu nevadil, ale po zápisu historického centra Českého Krumlova na seznam památek UNESCO v prosinci roku 1992 stát slíbil, že točnu ze zahrady do roku 1999 odstraní. Řešení poté několikrát oddálilo ministerstvo kultury, které městu České Budějovice, majiteli točny, opakovaně prodloužilo smlouvu.

Po složitých jednáních stanovilo UNESCO novou lhůtu pro odstranění točny do roku 2015. Do té doby se musí najít řešení, co s ní bude dál.

Ať je to technická památka

Město České Budějovice nyní hledá cesty, jak točnu v zámecké zahradě udržet. "Pokud ostatní cesty ztroskotají, jsme připravení podat návrh na prohlášení otáčivého hlediště za technickou kulturní památku," uvedl primátor Juraj Thoma.

Zápis točny mezi památky by uvítalo také město Český Krumlov i Jihočeské divadlo, pro které je amfiteátr s otáčivým hledištěm významným zdrojem příjmů.

"Točna by měla zůstat zachovaná i pro další generace a tohle je jedna z cest, jak toho dosáhnout. Když vidím, že za památku jsou navrhované i mnohem méně cenné věci, tak si to otáčko určitě zaslouží. Budějovice jako vlastník určitě ví, jak s ním nakládat, aby na jih Čech přitáhlo návštěvníky," domnívá se krumlovský starosta Luboš Jedlička.

"Kdyby jí to pomohlo, tak by to bylo jedině dobře. Ale je otázka, jak se bude celá domluva vyvíjet, protože zainteresovaných stran je víc. Záleží, jak k sobě najdou cestu a jak si sednou ke stolu," míní ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták.

Není to kovárna ani mlýn

Otáčivé hlediště

U vzniku českokrumlovské točny stál divadelní architekt a scénograf lotyšského původu Joan Brehms s režisérem Jihočeského divadla Ottou Haasem. První představení 9. června 1958 vidělo 60 diváků, improvizovanou točnu poháněla lidská síla. Rok poté bylo postavené velké hlediště pro 400 lidí a v roce 1960 se počet míst k sezení rozšířil na 550 a točnu začal pohánět elektromotor. Současné otáčivé hlediště slouží od roku 1994, jeho konstrukci vyrobila plzeňská Škoda. Má kapacitu 644 diváků, váží 650 tun. Průměr základny kruhu měří 21,3 metru a hlediště otáčí 4 elektromotory o síle 15 KW v obou směrech. Za 50 let herci před točnou předvedli 2 810 představení.

Mezi technické památky, které chrání památkový zákon, zpravidla patří zařízení, která už neslouží původnímu účelu. Objevují se mezi nimi kovárny, vodní hamry, staré doly, papírny nebo také vodní a větrné mlýny.

Ředitel českobudějovického Národního památkového ústavu Petr Pavelec proto považuje takové řešení za téměř nemožné. "Umím si představit, že se točna zaeviduje jako jistý divadelní fenomén, ale zapsat ji jako technickou nemovitou památku, to mi přijde jako fantazie," řekl.

"Prohlásit kovovou konstrukci z roku 1994 za památku by bylo devalvací tohoto titulu. V Krumlově se uvažuje, zda mezi památky zapsat, nebo nezapsat kamenný barokní most. Jeho hodnotu ale zpochybňuje město i ministerstvo kultury. Takové věci by se měly posuzovat vedle sebe," argumentuje Pavelec.

Návrh na prohlášení objektu za technickou památku může podle památkového zákona podat kdokoliv, nejen majitel. Pavelec ale dodává, že samotný návrh ještě podaný nebyl a že takové prohlášení by bylo očividně účelové. Na první pohled je z takové snahy vidět, že nechce ocenit hodnotu železné konstrukce točny.

Na tahu je ministerstvo kultury

Podle ředitele divadla Šestáka je nyní v jednání na tahu ministerstvo kultury, které by mělo svolat všechny zúčastněné strany. Od nich by pak mělo konečně vzejít nějaké definitivní rozhodnutí nebo společná vůle věc řešit. Na podzim napsal dopis ministrovi kultury Václavu Jehličkovi, na který ale nedostal odpověď.

Divadlo přitom začne od 1. července prodávat vstupenky na rok 2010, a musí tedy vědět, na čem je.

Starosta Krumlova doufá, že se při řešení vezme v úvahu i veřejné mínění: "Drtivá většina si přeje zachování otáčka v zahradě."





Nejčtenější

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.