Krok za krokem Wawelem

Kdyby byl Karel Hušler Polákem, místo Hradčan by takto opěvoval krakovský Wawel: "... ten polské slávy chrám u mrtvých králů slavný hrob. V přetěžkých dotecích útěchou byl nám, co pomník velkých slavných dnů." Neboť čím je pro nás Pražsky hrad, je pro Poláky Wawel. Symbol jejich státnosti a velikostí, ale také područí a pádů, vítězství a porážek. Půl tisíciletí tam sídlili polští králové. Je to místo, které přetéká dějinami tak jako žádné jiné v Polsku. Můžete ho prohlížet celý den.

Dokonce když bylo sídlo moci přeneseno do Varšavy, zachoval si Wawcl hodně ze své symbolické, takřka magické síly. Wawel vyrůstá přímo z ulic Krakova, z druhé strany jej obkličuje řeka Visla. Má podobnou historii jako Hradčany. Nejdříve hradiště, pak panovnický hrad, nakonec cizími panovníky odsouzen k bezvýznamnosti, čekal na svůj druhý dech až do roku 1918. Na svou slavnou minulost se zdá být zvenčí trochu malý.

Ale zevnitř je to skutečný královský hrad; okázalý a mohutný. Kráčeli tady největší muži polské historie: Vladislav Jagelonský, Vladislav Lokýtek či třeba Jan Sobieski. Jsou tady také pohřbeni. Jejich hroby jsou v katedrále, obrovském dómu, jenž vařil mnoho korunovací i královských pohřbů. Jak králové žili, je vidět opodál v paláci. Goblény, nábytek a sbírky ložnic, jednacích i hodovních síní ukazují moc a lesk království, které bylo svého času jedním z největších v Evropě.

Mnoho bylo rozkradeno dobyvateli. Taky korunovační klenoty jsou jen repliky. Odvezli je a roztavili Prusové. Poláci to ale všem vrátili i na Wawelu. Nad jedním východem z katedrály se nese zvláštní baldachýn, Má něco ze symboliky Vítězného oblouku. Totiž: pilíře jsou z ruského pravoslavného chrámu z Varšavy, bronz z ukořistěných rakouských děl a žulový podstavec je z Bismarckova pomníku v Poznani. To jsou polské dějiny v kostce

Hrad je nejnavštěvovanější památkou v Polsku. 0 víkendech proto bývá často Wawel přeplněn možná proto, že v neděli je přístup na většinu míst zdarma. Na prohlídku některých částí Wawelu, především palácového traktu, je často nutné udělat si rezervaci. Areál je otevřen od šesti ráno do pěti, od dubna dokonce do osmi večer. Ale budovy a sbírky se otevírají až v 9. 30, katedrála v neděli kvůli bohoslužbám až v poledne. Pondělí je v některých mlatech zavíracím dnem. Vstupné do jednotlivých traktů se platí samostatné od pěti do deseti zlotých. Informace: tel: 004812 4225155, linka 291, 4221697; www.krakow.wawel.pl

Zvon pro štěstí Jmenuje se zvon Zikmund (Zygmunt) a je to největší zvon v Polsku. Váží 11 tun. Zvoní jen několikrát ročně a je to škoda, protože má zvláštní zvuk jemný a melodický. To proto, že zvonaři do něj prý přidali stříbro a zlato a jakýsi hudebník i struny své loutny. Dotkněte se levou rukou srdce zvonu, myslete si přáni a určitě se vám splní. Tak to prý funguje už od roku 1250.

Wawel? Co to je? Slovo Wawel sice zní polsky, ale není z něj jasné, co znamená. Podle jedněch vědců je to úžlabina na vrcholu kopce či při jeho úpatí, podle druhých toto slovo ve staroslověnštině označovalo vyvýšeninu uprostřed močálů. Protože Visla teče okolo, to druhé se zdá být pravděpodobnější, ale kdo ví...

Královská katedrála je národním chrámem, uměleckým dílem i duchovní svatyní. Jakmile vejdete, ztrácíte se mezi náhrobky třetí největší královské nekropole v Evropě. Je zde pohřbena většina polských králů od Kazimíra Velikého po Štěpána Báthoryha Jsou zde také sarkofágy národních hrdinů, jako byli maršálek Józef Pilsudski a Tadeusz Kosciuszko, či národních básníků Adama Mickiewicze a Juliusze Slowackéha

Tak šel čas Wawel nebyl jen hrdý královský hrad. Méně slavné stránky polské historie dokumentuje například velké hradní nádvoří vlevo, kde je dnes zahrada. Kdysi býval tento prostor, jak je zřetelné z plánku, zastavěn. Když však Krakov dobyli Rakušané, chtěli Wawel přestavět na obyčejnou pevnost a kasárna. Prostor dnešního nádvoří zbourali, aby z něj udělali to, čemu vojáci odedávna říkají buzerplac.

Královské komnaty ukazují, jak žili polští králové. I přesto, že hodně bylo zničeno nebo ukrade• no, je to impozantní pohled. Pře• pych odpovídal jejich postaveni vládců jedné z evropských moc. postí. Za bojů s Turky toho kořistili tolik, že z toho později vnikla výstava orientálního umění.

Wawelský drak Součástí Wawelu je i jeho drak, smok wawelski. Žil v jeskyni pod hradbami (smocza jama), kam můžete zajít. Pojídal ovce a nepohrdl ani hezkými pannami. Lidé ho přelstili: dali mu ovce naplněné sírou, drak po nich dostal žízeň, napil se vody z Visly a explodoval. Přesto stojí před jeskyní i dnes. Ale bez obav: je to jen kovová, byť hrozivá plastika. Nebojí se jí ani děti.