Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krok za krokem: islandské vodopády

  13:02aktualizováno  13:02
Skoro jako by to bylo přísně střežené tajemství, které nemá nikdo znát: každý ví, že Island je zemí sopek, ledovců a gejzírů ale vodopádů? O těch se nikdy moc nemluvilo. Ale je to tak, Island je určitě také zemí vodopádů. Je podivné,že to zůstalo utajeno. Nikdo je totiž nemůže přehlédnout. Jsou jich stovky, na jaře možná tisíce. Vzato statisticky, má Island možná nejvyšší hustotu vodopádů na kilometr čtvereční na světě. A protože na ostrově žije jen 260 000 obyvatel, můžete se vsadit, že má určitě nejvíc vodopádů na hlavu.

Jsou chvíle, kdy při jízdě po pobřežní silnici člověk může vidět třeba osm vodopádů najednou. Jako nekonečné stříbrné pásky padají dolů z hor, které obléhají pobřežní rovinu. Je jich tolik, že většina nemá ani jména. Přitom jsou to pořádní mackové, shora dolů mívají i pár desítek metrů. V každé druhé evropské zemi, nejen v placatém Holandsku, by byl takový vodopád, který na Islandu nestojí nikomu ani za jméno, díky své výšce určitě tím nejvyšším.

Ale nejsou tady jen bezejmenné vodopády. Je tady také největší evropský vodopád, Dettifoss. Žádným jiným vodopádem v Evropě neproteče tolik vody. Možná byly vodopády na Islandu odstrčeny do pozadí proto, že vlastně nemohly nevzniknout. Uprostřed ostrova jsou hory a ledovce. Když led a sníh tají, m usí voda přece téct k moři, a aby se k němu dostala, prostě padá ze strm ých kopců dolů na rovinu. Je to skvělý pohled.

NEJVĚTŠÍ: DETTIFOSS

Nikde v Evropě nepadá dolů do hlubin tolik vody jako z Dettifossu. Každou sekundu tudy proteče až pět set krychlových metrů vody, to je, jako by dolů zahučely dvě až tři Vltavy, jak je známe pod pražským Karlovým mostem. Ta spousta vody se vrhá dolů z výšky čtyřiačtyřicet metrů. Věčný oblak tříště, který visí nad vodopádem, je vidět z kilometrové vzdálenosti.

NEJKRÁSNĚJŠÍ: GULLFOSS

Tenhle vodopád se jmenuje v překladu "Zlatý" a opravdu nabízí podívanou jako na zlatou medaili. Gigantický vodopád, který je rozdělen na dva obrovské schody, na nichž klesá o sedmdesát metrů. Voda se vaří, bublá, kapičky poletují vzduchem, takže za chvíli je člověk mokrý. Ale nevadí, neboť za to může každý dojít až k padající záplavě, zblízka si ji prohlížet, bát se a cítit obdiv, závrať i mrazení v zádech. Gullfoss je tak úžasný, že za něj jedna místní farmářka dokonce chtěla dát život. Když počátkem století chtěli cizí podnikatelé udělat z vodopádu elektrárnu, a dcera farmáře z okolí, Sigrídur Tómasdottirová, pohrozila, že skočí do hlubin, jestli úřady Gullfoss nezachrání. Úřady zakročily, tím zachránily vodopád i život Sigrídur, která teď má u Gullfossu památník.

NEJFOTOGRAFOVANĚJŠÍ: SELJALANDSFOSS

Lépe by bylo říci, že na něj lidé vyplácávají nejvíce filmu. To přesto, že není ani nejvyšší (měří čtyřicet metrů) a už vůbec ne nejvodnatější. Důvod je jednoduchý: tento vodopád je opravdová rarita, neboť jej lze obejít po pěšině tak, že jdete i mezi skálou, z níž padá, a padající vodou. Vodu tak vidíte zepředu, ze stran, ale i zezadu. A to všechno - ze všech úhlů - lidé poctivě fotí, neboť kdy máte šanci vidět vodopád zezadu, že...

NEJOBYČEJNĚJŠÍ

Toto je jeden z tisíců bezejmenných islandských vodopádů. Je na západním pobřeží Islandu, ale stejně by mohl být na jižním, severním či západním. Je hezký, že?

NEJSMUTNĚJŠÍ: BARNAFOSS

Stačí, abyste věděli, že Barnafoss znamená Dětský vodopád, a všechno je jasné. Kdysi prý přes vodopád vedl kamenný přírodní most. Jednoho dne z něj však spadl malý chlapec, který se pošťuchoval s bratrem. Ten za ním skočil a oba se utopili v divokém proudu. Zoufalý otec podle pověsti rozbil palicí most tak, že z něj zůstal jen kamenný práh. Barnafoss působí velmi divokým a nebezpečným dojmem.

NEJSPOŘÁDANĚJŠÍ: SKÓGAFOSS

Pokud někdo nevěří, že vodopád může vypadat jako záclona, měl by si dobře pro hlédnout Skógafoss. Poměrně široký a šedesát metrů vysoký vodopád vytváří cosi jako oponu. Voda líně padá dolů, nikde nic příliš nestříká, nebublá. Vo dopád spořádaně hučí stále stejným hlasem a celkově vypadá jako nehybná stěna.

NEJPODIVNĚJŠÍ: HRAUNFOSSAR

Jen si to představte přijdete ke kaňonu a na druhé straně se vlévá vodopád do řeky. Jenže kde se vzal? Není tam žádná řeka, ani potok. Jen lávové pole. Jako kdyby řeka tekla z prostředka svého toku. Záhada má snadné řešení, milý Watsone: řeka je pod lávovým polem. Kdysi vybuchla sopka a láva zavalila řeku, ta si však nakonec našla cestičku ze zajetí. Vlastně cestičky: vodopád spadá do řeky v mnoha pramenech.



Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Zbourat a znovu postavit. Unikátní most v Kambodži přitahuje tisíce turistů

Oprava bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu

Měří víc než kilometr, tvoří jej padesát tisíc bambusových stébel a každý rok jej místní strhnou a znovu postaví. V...

Najdete na iDNES.cz