Krkonošské vodopády: nedoceněné unikáty české přírody

aktualizováno 
Krkonoše jsou unikátní horskou oblastí Evropy, jejíž přírodní hodnoty si bohužel uvědomuje jen nepatrná část těch, kteří sem pravidelně jezdí. K přírodním fenoménům patří mimo jiné také hojný výskyt neobvykle vysokých vodopádů.

Krkonoše, Mumlavský vodopád | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Hlavní vodopádová oblast v Česku

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde nejvíce vodopádů, mnohé z nich jsou známé široké veřejnosti, dosahují úctyhodných výšek i největší mohutnosti. Přesto se o nich v turistických průvodcích dočtete poměrně málo informací, mnohdy jen konstatování, že existují. Sdílnější bohužel nejsou ani odborněji laděné přírodovědné publikace.

Nejvyšší české pohoří poskytuje pro tvorbu vodopádů příhodné podmínky, které jsou dány tvrdým žulovým podložím a tektonickým výzdvihem celého pohoří v mladších třetihorách, jenž způsobil vznik strmých svahů. K tvorbě krkonošských vodopádů přispělo též čtvrtohorní zalednění, které po sobě zanechalo divoké kary a hluboká ledovcová údolí.

Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy. Poměr malé nadmořské výšky krkonošského pohoří a velké výšky zdejších vodopádů je nejenom v Evropě velmi neobvyklý.

Nejvyšší vodopády jako ve Skandinávii

Nejvyšší krkonošské vodopády se nápadně podobají vodopádům ve skandinávských fjordech a není to vůbec náhoda, protože obě geograficky velmi vzdálené oblasti prošly v minulosti podobným geologickým vývojem . Na hranách vodopádů v norských fjordech i v Krkonoších se totiž stýkají dva zcela odlišné typy reliéfu – 1) vyzdvižená, zarovnaná a geologicky stará náhorní plošina a 2) hluboké a mladé ledovcové údolí.

Krkonoše, horní hrana Pančavského vodopádu
Horní hrana Pančavského vodopádu

Řeč je především o kaskádovitém Pančavském vodopádu, který zaujímá svou výškou 148 m bezkonkurenčně první místo v Česku. Nachází se na východně orientovaném svahu v uzávěru Labského dolu. Turisticky přístupná je pouze skalní vyhlídka na jeho hraně, kompletně a s odstupem lze Pančavský vodopád pozorovat z modře značené turistické trasy procházející dnem Labského dolu. Zajímavostí je, že v dobách jarního tání se při jeho úpatí tvoří ještě jedno boční rameno a jeho výška se zvyšuje na 162 m.

Výškou, podobou i zeměpisnou pozicí šlape Pančavskému vodopádu na paty Horní Úpský vodopád, který si lze dobře prohlédnout z modře značené výstupové trasy Obřím dolem na Sněžku. Výškové prvenství mu sice uteklo o pouhých 19 m (výška 129 m), přesto na něj alespoň jedno zbylo: je nejvýše položený na území celé České republiky.

Nejvodnatější vodopády najdete v údolích

Pančavský a Horní Úpský vodopád sice vynikají výškou, nikoli však už množstvím protékající vody. Po většinu roku jsou to jenom úzké stužky vodního proudu, které v sušších obdobích roku často ztrácejí svůj efekt a půvab. Pokud chcete spatřit nejvodnatější vodopády Krkonoš (a potažmo celé České republiky), musíte zamířit do nižších poloh.

Jeden z nich najdete na dně Labského dolu. Přestože kolem něj procházejí denně stovky turistů ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu, není v terénu nijak označen a jeho název zůstává většině kolemjdoucích utajen. Jmenuje se Malý Labský vodopád a obsahuje v sobě vodu hned tří výše ležících vodopádů – Pančavského, Labského a Pudlavského.

Krkonoše, Malý Labský vodopád
Malý Labský vodopád

Svou pětimetrovou výškou sice neoslňuje, má však hezký asymetrický tvar. V jeho širokém skalním stupni, protínajícím šikmo tok Labe, lze rozlišit tři dílčí úseky: přes levý přepadává vodní proud parabolicky, pravý připomíná vodní skluzavku a prostřední tvoří většinou nepravidelně členěný suchý ostrůvek.

Vodnatost Malého Labského vodopádu dokládá výrazně vyhloubená skalní mísa (vývařiště) při úpatí skalního stupně hluboká okolo 2 m. U málo vodnatých vodopádů (Pančavský, Horní Úpský) byste ji marně hledali – voda se pod nimi ztrácí v nánosech suti.

Dalším vodnatým vodopádem je známý a často fotografovaný Mumlavský vodopád u Harrachova. Podobně jako u Malého Labského vodopádu převládá v jeho profilu šířka (15 m) nad výškou (8 m) a po většinu roku voda přepadává v několika dílčích, navzájem oddělených proudech. Také na jeho úpatí se díky vysokému celoročnímu průtoku vytvořilo mohutné vývařiště. Vznik Mumlavského vodopádu podmínila velká puklina, protínající žulový skalní masiv.

I v Krkonoších je co objevovat

Většina krkonošských vodopádů ovšem zůstává před zraky veřejnosti utajena, protože se nacházejí v turisticky nepřístupných, přísně chráněných rezervacích, kam nevedou žádné stezky. Některé však zůstávají neznámé, přestože leží kousek od hlavních tras a jejich návštěva není v rozporu se zákony na ochranu přírody.

Jedním z takových je například vodopád Červeného potoka, který patří vůbec k morfologicky nejkrásnějším v Krkonoších. Jeho existenci včetně názvu potoka dokonce ignorují i nové turistické mapy (na rozdíl od starých). Východiskem je rozcestí v dolní části údolí Bílého Labe, kde odbočuje zelená značka směrem na Špindlerovku. Zde se dáte po neznačené vozové cestě podél potoka a asi po 300 m dojdete na místo bývalého kamenolomu, jehož těžební prostor zaplňuje chovný rybníček. Pětimetrový vodopád tvoří zakončení krátké, z jedné strany bývalým lomem poněkud ohlodané skalní soutěsky. Název potoka patrně souvisí s načervenalou barvou žuly.

Krkonoše, vodopád na Červeném potoce
Vodopád na Červeném potoce

Další lehce dostupné, přitom však nijak propagované vodopády se nacházejí v blízkosti Žacléřských bud ve východní části Krkonoš u Horní Malé Úpy. Na rozdíl od jiných v pohoří jsou jejich skalní stupně tvořeny odlišnou horninou – tence vrstevnatým fylitem, což má vliv na výsledné morfologické vlastnosti těchto vodopádů.

Krkonoše, Soví vodopád u Horní Malé Úpy
Soví vodopád u Horní Malé Úpy

Další turisticky přístupné vodopády v Krkonoších


Labský
– jeden z nejznámějších krkonošských vodopádů se vytvořil pod Labskou boudou, pouhý kilometr od pramene významného evropského veletoku. Voda tu padá z mělkého úvalovitého údolí na náhorní pláni do úzké a hluboké Labské rokle, která je pokračováním ledovcového Labského dolu. Vodopád o výšce 35 m zpřístupňuje zábradlím opatřená vyhlídka nad jeho horní hranou. Nad vodopádem byla v minulosti vybudována malá vodní nádrž, která sloužila ke zvyšování průtoku s cílem zatraktivnit za nízkých vodních stavů nevšední přírodní lokalitu turistům.

Huťský – mohutný a efektní krkonošský vodopád vznikl na Huťském potoce v západní části Krkonoš poblíž Rokytnice nad Jizerou. V oblasti je výjimečný svým tvarem i původem – vznikl na strmě ukloněné čočce tvrdého kvarcitu. K pozorování vodopádu slouží dřevěná vyhlídková plošina, k níž vede odbočka z modré turistické značky. Jeho přesnou lokalizaci najdete na každé mapě Krkonoš. Za vysokého průtoku po velkých deštích nebo během jarního tání voda stéká po celé obnažené šířce skalního stupně a Huťský vodopád se proměňuje ve velmi efektní, nepravidelně uspořádanou soustavu vodních vějířů.

Krkonoše, Huťský vodopád
Huťský vodopád


Kaskády Bílého Labe – krajinářsky nesmírně vděčnou podívanou poskytuje putování podél toku Bílého Labe. Dravá řeka teče z velké části po obnaženém žulovém skalním podloží s množstvím skalních stupňů a prahů, na nichž se tvoří četné peřeje, kaskády a skluzavky, které lze rovněž zařadit v širším slova smyslu mezi vodopády. Obdivovat kaskády Bílého Labe lze prakticky v celé délce modře značené turistické trasy ze Špindlerova Mlýna až k boudě u Bílého Labe.

Krkonoše, kaskády Bílého Labe
Kaskády Bílého Labe

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Hadí vrch. Výhled

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji...

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...



Najdete na iDNES.cz