Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krkonoše - lyžařský běžecký ráj

  12:00aktualizováno  12:00
Ať se nám to líbí nebo ne, Krkonoše jako sjezdařské hory nebudou takovým Alpám nikdy konkurencí. S nízkou nadmořskou výškou, převážně jižní orientací české části pohoří a omezeným výškovým rozdílem zkrátka nic nenaděláme. Na rozdíl od sotva průměrných parametrů pro sjezdování ale disponují Krkonoše perfektními podmínkami pro lyžařskou turistiku a lyžování běžecké. Unikátní jsou i svou vysokou „náhorní planinou“ s výškami nad 1000 m, tedy vděčnými hřebenovými trasami, osazenými tradičními horskými boudami. Výsledkem snahy zhodnotit tento potenciál především v cizině je novinka nadcházející sezony - Krkonošská lyžařské cesta.

Propojením a průběžnou údržbou stávajících tratí a přidáním nových propojovacích úseků tak vzniká 270 kilometrů udržovaných tratí. Připočteme-li značené, ale neupravované turistické cesty (převážně je to hřebenovka od Sněžných jam až po Pomezní boudy), vzniká dokonce přes 350 kilometrů tras.
Vedle základní „magistrály“ z Harrachova do Žacléře jsou součástí projektu i trasy místní. Část jich leží níže v pásmu lesa, takže mohou být využívány i při špatném počasí, větru a mlze.

Začátkem října byla podepsána dohoda 27 zakladatelských subjektů, vytvořené jsou pohledové mapy, existuje trojjazyčná informační skládačka, informace zprostředkuje i systém Sitour.

Do budoucna se počítá i s napojením na Polsko a na Jizerské hory. Představíme-li si tak oblast od Liberce po Trutnov zabíhající ve vnitrozemí až do Vysokého, Jilemnice a Vrchlabí, vidíme běžkařské hory skutečně špičkových mezinárodních parametrů. Domyslet můžeme i další souvislosti: mistrovství světa klasiků v Jizerkách jako jedinečnou propagační akci, mistrovství světa horských kol jako obdobu pro letní image ráje mountainbikového.

Jinou šanci než turistický ruch ostatně tyhle hory dnes nemají. Běžkař sice zdánlivě utrácí méně, avšak to, co ušetří na jízdém, může utratit za jiné radovánky a pomoci tak dalším podnikatelům. Je více „turisticky“ zaměřený a je předpoklad, že se vrátí i v létě.

Prezentovat se jako běžecký ráj je směrem do zahraničí tím nejlepším marketingovým tahem. Pokud všem zainteresovaným vydrží počáteční elán, pokud se budou dále zlepšovat služby a infrastruktura (silnice, parkoviště, doplňkové atrakce a další) a pokud bude projekt dostatečně a na úrovni propagován, může být začátkem „nové budoucnosti“ těchto našich hor.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.