Sedačková lanovka v Rokytnici jezdí každou půlhodinu a na Horní Domky vyváží jak pěší turisty, tak bikery s kolem, protože mimo jiné hostí i známý bikepark Rock.It.Nice. Už u výstupní stanice lanovky se krkonošská panoramata hlásí o slovo, takže většinou jsou Horní Domky pouze takovou mezistanicí za výletem dál do hor.
My tu podnikli pohodový, zhruba patnáctikilometrový cyklistický okruh, který doporučují přímo na stránkách areálu. Od horní stanice lanovky jsme se vydali do kopce směrem na Ručičky, což bylo zhruba půl kilometru ostřejšího stoupání.
Od Ručiček jsme pokračovali dál na známé Dvoračky, kam nás vedla převážně zpevněná cesta, která je místy tvořená asfaltem a místy jde o příjemně jemnou šotolinu. Dva kilometry cesty tu převážně šlapete do kopce, částečně i po vrstevnici, cestu vám ale po většinu doby zpestřují malebné výhledy do krajiny.
Na významné křižovatce krkonošských turistických cest nelze přehlédnout jednu z nejstarších bud v Krkonoších – Horskou boudu Dvoračky – a horský hotel Štumpovka. A stojí za to si tu na rozlehlé terase s výhledem udělat pauzu. Toto místo je známé i díky výborné domácí kuchyni, přičemž dlouhá léta jsou tu vyhlášené bavorské vdolečky. Ty sice v době naší návštěvy v nabídce nebyly, ale borůvkové lívance nám je hodně připomínaly.
Z Dvoraček jsme prudkým kilometrovým klesáním sjeli do Sedla pod Dvoračkami, odkud jsme dál po zpevněné „vlčí“ cestě pokračovali pod Vlčí hřeben. Následně jsme kousek sjeli po hlavní silnici a po chvilce odbočili doleva na Vrata – Svatý Jan, odkud vede velmi hezká lesní cesta až do Háskova. Přes Sachrův hřeben jsme se následně dostali zpátky do Rokytnice. Tipy na další cyklovýlety, například i přes vedlejší Harrachov, najdete přímo na stránkách Rokytnice.
Kdo by si chtěl okruh zkrátit a brousit spíš tratě v bikeparku, může ze Sedla pod Dvoračkami odbočit doprava na modrou, která ho provede přírodním technickým terénem zpátky do rokytnického bikeparku. Ten nabízí tři trati různých obtížností, přičemž tou nejjednodušší trasou je samozřejmě modrá. Jde o vyhlazený singltrek s hravými klopenkami, bez technických překážek. Vine se křížem krážem po sjezdovce a následně lesem až k lanovce.
O stupínek vyšší nároky na jezdce klade červená trasa, která je ale podobně jako modrá relativně vyhlazená, plynulá a bez prudkých či technických pasáží. Akorát klopené zatáčky jsou trochu víc naklopené, takže se do nich dá ještě víc opřít. Červená trať už zahrnuje malé až středně velké skoky, které jsou svou velikostí optimální na naučení se skákání a zároveň jde o ideální přípravu na skoky na trati černé. Přesto ale doporučuji se na všechny skoky nejdřív podívat, protože většinou je mezi odrazem a dopadem mezera, takže se nedají jen tak přejet.
Na černé trati se v Rokytnici jezdí i Český pohár ve sjezdu, který tu mají v oblibě hlavně milovníci dlouhých skoků. Co pár metrů, to nějaký ten „odpalovák“ nebo „posílák“, respektive skok, na který vám víceméně stačí dostatečná rychlost a zbytek už zařizuje setrvačnost. Osobně jsem tu měla ze skoků ze začátku respekt i trochu strach, jakmile jsem je ale skočila jednou, zjistila jsem, že nejsou nijak zákeřné a jsou opravdu pěkně postavené. Pasáže mezi skoky jsou spíš vyhlazené, sem tam se přidá nějaká kamenitá nebo kořenovitá sekce. Ale jsou to jen kraťoučké a nijak náročné úseky, takže by se dalo říct, že tu ani na černou trať nepotřebujete sjezdové kolo. Celkově řadím černou trať v Rokytnici k těm jednodušším černým tratím u nás.
Co se týká pěších výletů, vyhledávají tu často turisté stejně jako cyklisté výše zmíněné Dvoračky, přičemž značná část stoupání se tu dá ušetřit s pomocí sedačkové lanovky. Na Dvoračky už to pak máte z Horních Domků jen dva a půl kilometru pěšky. Komu se z Dvoraček zpátky do Rokytnice nechce po svých, může si zde zapůjčit koloběžku a až do Rokytnice pohodově sjet prakticky bez odrážení. Rokytnice nabízí i výhodný lístek za 490 korun, který zahrnuje výjezd lanovkou a zapůjčení koloběžky.
Kdo by chtěl v Rokytnici protáhnout i jiné svalové skupiny, může si v hlavním zázemí areálu zajít do lanového parku, který nabízí celkem dva okruhy – kratší žlutý okruh se 14 překážkami nebo delší modrý okruh, kde je pro vás připraveno 24 překážek. Součástí lanového parku je také zipline, která je dlouhá 75 metrů a absolvovat ji můžete v rámci modrého okruhu.
Mým osvědčeným gastrotipem Rokytnice je Big Food Garage, která je sice trochu schovaná v lese nějakých 650 metrů od výstupu sedačkové lanovky směrem doprava (za horskou chatou Skácelka), rozhodně ale stojí za návštěvu. Určitě vás zaujme originálním venkovním posezením ve starých křeslech a designovým interiérem, a pochutnat si tu můžete na dobrotách jako jsou žebra, steaky nebo pstruh. Nám se tu už několikrát osvědčil Jack Daniels Burger.
Rokytnice v kostce:Vzdálenost z Prahy: 1 hod 45 min Webové stránky: www.skiareal-rokytnice.cz |