Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tv„Upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ Takto popisuje evangelista sv. Matouš (Matouš 27:29) začátek Kristovy poslední pozemské cesty. Té, která skončila o několik hodin později ukřižováním na Golgotě.
Vše se stalo v Jeruzalémě. To je fakt i dnes považovaný za nesporný, tedy pokud má vůbec smysl na náboženská dogmata aplikovat moderní vědu. Křížová cesta, ta jediná opravdová na světě, Via Dolorosa, vede v současnosti hustou zástavbou jeruzalémského starého města.
Zda Kristus skutečně nesl kříž přesně po této trase, tím si už moderní výzkumníci úplně jistí nejsou, ale snad to není podstatné. Můžete si ji každopádně projít i vy, nejlépe o Velikonocích na Velký pátek, který je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.
Až přijedete do „města měst“, zkuste si naplánovat pobyt tak, abyste v pátek kolem třetí hodiny odpoledne byli u medresy al-Omarija, asi 300 metrů západně od Lví brány.
Označení Via Dolorosa v Jeruzalémě. Zde vytesáním do zdiva.
Procesí na Křížové cestě během oslav Velkého pátku v Jeruzalémě
Odtud vychází v uvedený čas procesí františkánských mnichů po trase ulice Via Dolorosa. U každého ze zastavení křížové cesty mniši ve čtyřech jazycích přečtou příslušné pasáže z evangelií a nakonec dorazí až do Chrámu Božího hrobu.
K pátečnímu procesí na Via Dolorosa se nejen na Velikonoce přidávají houfy poutníků i „obyčejných“ zvědavců. Není snad tolik podstatné, s jakou vnitřní výbavou tohle podniknete. Garantujeme, že jak křesťané všech možných denominací, tak bezvěrci i případně věřící z jiných náboženství si z tohoto průvodu odnesou hluboké dojmy. Co vás tedy čeká?
Na Golgotu nejprve s kopce
Jednotlivá zastavení křížové cesty jsou ve zdech současných jeruzalémských domů, případně v dlažbě, vyznačena římskými číslicemi. Začínáte v prostoru, kde podle byl podle Bible Ježíš odsouzen Pilátem na smrt (Matouš 27:11 – 27:26). Dvojka hned vedle značí místo, kde Ježíš poprvé vzal na svá bedra kříž.
Pak už jsou vzdálenosti mezi jednotlivými zastaveními trochu větší, nikdy však ne více než 150 metrů (celá Via Dolorosa měří asi 600 metrů). Může vás překvapit, že křížová cesta zprvu vede mírně s kopce, i když podle křesťanské tradice je v tisícerých obměnách vždy napodobovaná jako trasa stoupající vzhůru.
Cik-cak arabským mumrajem
Nový zákon se explicitně nezmiňuje o událostech na všech zastaveních křížové cesty. To je příklad i čtvrtého zastavení, tedy místa, kde měl Ježíš potkat svoji matku Marii. Tady máte za sebou již první ostrou změnu směru a stále se nacházíte na území dnešní muslimské čtvrti. Všude je intenzivní ruch z okolí a vesměs arabští obchodníci nějaké křížové cestě nevěnují velkou pozornost. Britové by řekli, že tam panuje „unholy mess“, tedy něco jako „neposvátný nepořádek“.
Od pátého zastavení směřuje Via Dolorosa opět západním směrem, zužuje se a začíná pořádně stoupat. U šesté pozice měla podle tradice (vzniklé ovšem až ve středověku) sv. Veronika podat Kristovi roušku. Osmé zastavení je v Bibli zmíněno a jedná se o známý Kristův citát: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi...; (Lukáš 23:28).
Nádvoří před chrámem Božího hrobu, snad v místech dávné Golgoty.
Oltář ukřižování v chrámu Božího hrobu
Na Golgotě. Té skutečné?
Mezitím jste se dostali na území křesťanské čtvrtě a charakter křížové cesty se pravděpodobně přiblíží vašemu očekávání. Terén strmě stoupá, úzká ulice je stíněná kamennou zástavbou. A všude plno lidí. Blížíte se totiž ke Chrámu Božího hrobu, jedné z nejdůležitějších pamětihodností starého Jeruzaléma. A to bez ohledu na konfese.
Na deváté zastavené si pár desítek metrů zajdete do dnes slepé uličky: zde Kristus klesl pod křížem potřetí. Jde o poslední „venkovní“ zastavení. Ta zbylá, číslovaná X až XIV, se nacházejí uvnitř chrámu Božího hrobu. Tady se procesí samozřejmě rozptýlí, pro neustálý nával poutníků to ani jinak nejde. Místo, kde došlo k ukřižování, si už budete muset najít sami. Velkou práci to nedá.
Podle biblické tradice stojí chrám v místech starověké Golgoty, tedy návrší, které před dvěma tisíci lety sloužilo jako popraviště a nacházelo se vně tehdejších jeruzalémských hradeb. Tato lokace se opírá o tvrzení sv. Heleny, matky císaře Konstantina I. Existují ale i konkurenční názory, které kladou Golgotu o pár set metrů dál, mimo perimetr současných hradeb. Jedna z těch relativně pravděpodobnějších lokalit se nazývá Zahradní hrobka (Garden Tomb).
Večerní pohled na Západní zeď. Vpravo je vidět malý oddělený prostor pro ženy.
Hala se jmény obětí holocaustu v památníku Jad Vašem
Až se v útrobách rozlehlého chrámu Božího hrobu na chvíli posadíte, abyste si vychutnali jedinečnou atmosféru tohoto místa, nebude úplně jisté, že se skutečně nacházíte v místě Kristova ukřižování. To však na celé věci, jak bylo řečeno v úvodu, není to nejpodstatnější.
INFOGRAFIKA: Křížová cesta v Jeruzalémě
Co dál v Jeruzalémě?
Město vás pohltí možná víc, než si dokážete představit: atmosférou posvátných míst, desetitisíci exaltovaných poutníků, nekončícími připomínkami dávných příběhů a legend, symboly i přirovnáváními.
Věnovat prohlídce a zažití Jeruzaléma méně než tři dny bychom považovali téměř za zločin, i to se vám nakonec nejspíš bude zdát málo. A co tedy, kromě křížové cesty a chrámu Božího hrobu, rozhodně nemůžete vynechat?
Chrámová hora: Opticky nejvýraznější část starého města, s posvátnými místy islámu jako je mešita al-Aksá a Skalní chrám. Leží v muslimské čtvrti, která je největší z historických částí starého Jeruzaléma. Na prohlídku počítejte s půl dnem. Pozor, v pátek a o muslimských svátcích nemají nemuslimové na Chrámovou horu přístup.
Západní zeď (Zeď nářků): Část bývalého opevnění Chrámové hory, ale přístupná z židovské čtvrti. Židé se na toto pro ně posvátné místo chodí modlit, přístupné je však všem (mužům a ženám odděleně).
Může se hoditInformace: Jak se tam dostat: Doprava po Izraeli: Kdy přijet: |
Olivetská hora: Leží za hradbami, oddělená od starého města údolím Kidron (Cedron). Na svahu přikloněném k Jeruzalému a v údolí se nachází řada biblických míst včetně Getsemanské zahrady. Přijďte tam brzy po ránu, skvělé výhledy na starý Jeruzalém si užijete se sluncem v zádech. Na výlet počítejte s celým půldnem.
Hradby: V porovnání s tisíciletými dějinami Jeruzaléma nejsou hradby, jak je uvidíte dnes, příliš staré. Byly vybudovány za osmanského panství v 16. století, ale každého ohromí jejich mohutnost a kompaktnost. Měří přes čtyři kilometry a jsou proraženy osmi branami.
Jad Vašem: Památník obětí holocaustu, vlastně soubor několika památníků a muzeí. Ze starého města je to sem daleko, i cesta taxíkem chvíli zabere, ale přesto jde o „povinnost“. Na řadě míst se dotknete i osudu československých Židů za 2. světové války.
Tržiště ve starém městě: Jděte nazdařbůh, hlavně muslimskou čtvrtí, a vždycky na nějaké narazíte. Ve stáncích se koupí úplně všechno, na co si vzpomenete, od kýčů po kvalitní látky nebo keramiku. A všimnete si, že objektů s náboženskou tématikou se tu prodává mnohem víc než jinde. Ne nadarmo jste v nejposvátnějším městě.
