Najednou se zpoza zatáčky vynoří asi sedmdesátiletý stařík v černém obleku. Sedí na oslíku a spěchá do nejbližšího městečka, aby se tam schoval před poledním žárem a s přáteli poseděl v kafenionu (místní kavárně). „Tohle že je 21. století?“ napadá mě, když zvedá ruku a mává zbloudilým turistům, kteří projíždějí horami ve vnitrozemí řeckého ostrova Kréta.
Je to mytické místo - podle řeckých bájí se tu narodil bůh Zeus. Právě sem měl unést svou milou Europu, narodili se jim tři synové.
Nejsou to však jen báje, které vás na Krétě – 275 kilometrů dlouhém ostrově – chytí za srdce. Je to magická příroda s jedněmi z nejkrásnějších pláží na světě, krásnými a cennými památkami na dávné kultury i výtečnou řeckou kuchyní. Domy jsou modro-bílé jako moře ozdobené zpěněnou vodou.
Na Krétě se vstává brzy ráno a místní se vydávají pracovat na pole, ještě než slunce uhodí v plné síle. Přes poledne pak muži obsadí vesnické kavárničky s tradičním kombolóionem v rukou, což jsou na řetízku navlečené korálky ze dřeva, jantaru, drahých kamenů i stříbra, popíjejí silnou kávu, hrají karty nebo jen tak klábosí. Ženy, často i v letním parnu oděné do černého, se mezitím starají o domácnost nebo vysedávají na verandách domů a vyšívají.
Strávit tu můžete klasickou pobytovou dovolenou na jednom místě, to by ale byla škoda. Na Krétě se totiž vyplatí půjčit si auto a projezdit ji křížem krážem nebo si aspoň připlatit za některý z výletů.
Sever s hlavním městem Heraklionem je hektický a přeplněný turisty, jih je mnohem volnější - návštěvníků sem jezdí méně. Najdete tu rybářské vesničky i zapomenutá zákoutí.
Starověké kláštery
Jsme daleko ve vnitrozemí. Zmizely sluncem spálené trávníky podél moře, tady nahoře je příroda ještě zelená. Zastavujeme na štěrkem vysypaném parkovišti a vyrážíme ke klášteru Vrondísi. Nevypadá nijak zvlášť majestátně. Kdy byl založen, není dnes vůbec známo.
Míjím dva obrovské prastaré platany a pokynu starému mnichovi v kutně, který prodává lístky. Pak mi sklouznou oči na benátskou fontánu z patnáctého století s torzy soch Adama a Evy, hlavy jim prý usekli Turci.
O fontáně píšou ve všech průvodcích – voda z jejích čtyř chrličů je prý kouzelná. Kdo se jí napije a obejme prastarý platan, splní se mu tajná přání. Dnes má kašna ještě další funkci - je to provizorní lednička. Plave v ní soudek s vínem a velká kýta masa. Večer se tu asi bude konat pořádná oslava…
Dalším ze slavných krétských klášterů je Arkádi, založený v 10. století. Patří k nejuctívanějším na ostrově, kde 99 procent obyvatel vyznává pravoslavnou víru. Byl totiž významným centrem v boji proti turecké okupaci v 18. a 19. století. Váže se k němu i smutná historie krétských dějin. Když Turci v roce 1866 prolomili obranu kláštera, tisíc vlastenců se zde vyhodilo do povětří, mezi oběťmi byly i ženy a děti. Interiér klášterního kostela byl téměř zničen, ve 20. století jej vyzdobily ikony.
Nejkrásnější pláže
Vítr fouká tak, že mi z hlavy strhává kšiltovku a odnáší ji do moře, daleko od skalnatého pobřeží. Sestupuji po dřevěných schodech na pláž, která je považovaná za jednu z nejkrásnějších na jihu Kréty. Pláž Préveli leží pod stejnojmenným klášterem a ze dvou stran ji chrání ostrá skaliska.
Koupat se zde můžete jak v mořské, tak sladké vodě - právě zde se totiž do moře vlévá řeka Mégálo Potámo. Cestu si sem razí soutěskou Kourtaliótiko. Vydejte se proti proudu vody po úzké pěšince. Deltu řeky totiž lemují datlové palmy, oleandry a eukalypty.
Další z krásných krétských pláží také leží na jihu ostrova. Je v přímořském městečku Mátala. Dlouhou písečnou pláž chrání před větrem ostrá skaliska. Jejich stěny tvoří malé jeskyně. V době raného křesťanství sloužily jako pohřebiště, na začátku 70. let dvacátého století se zde zabydleli evropští hippies.
Je tu však i pláž připomínající návštěvníkům Karibik. Najdete ji na nejvýchodnějším bodě ostrova. Je dlouhá, pokrytá pískem a lemují ji palmy. Má to své kouzlo rozložit si deku pod vzrostlými palmami a zaposlouchat se do uklidňujícího šplouchání moře. Budete se cítit téměř jako na Kubě.
Biologům je dodnes záhadou, jak se zde palmy objevily. Podle pověsti tady v roce 824 tábořili arabští piráti, a když odpočívali, pochutnávali si na datlích, z jejichž pecek vyrostl palmový háj.
Ať se ale vydáte na kteroukoliv pláž, neprohloupíte. Pobřeží Kréty je dlouhé 1050 kilometrů a najdete tu jak místa nabitá turisty, tak pláže zívající v té největší sezoně ospalou nudou. Za těmi se vydejte na jih nebo západ ostrova.
Krétské pláže jsou většinou písečné a voda kolem Kréty patří mezi nejčistší v Řecku.
Chcete vědět více?
Další užitečné informace o Řecku naleznete v páteční příloze MFDNES.
Příroda
Ztichlou soutěskou zní jen tiché cinkání zvonečků. Najednou zpoza skály vystrčí hlavu rohatá horská koza. Říkají jí kri-kri a její zvonečky nás budou provázet po celou šestikilometrovou túru kaňonem Imbros na jihu Kréty. Z obou stran ho chrání strmé skály, na nejužších místech se přiblíží na dva metry.
Většina turistů tohle místo opomíjí a vyrážejí do soutěsky Samariá, která leží pár desítek kilometrů odtud. Je nejdelší v Evropě, měří 18 kilometrů a její zdolání je v letním horku vhodné jen pro ty zdatnější turisty. Končí u moře, odkud návštěvníci odplouvají loděmi do městečka Chóra Sfakíon nebo Paleochory. Procházka kaňonem je velkým zážitkem, na kráse mu ubírá pouze fakt, že v hlavní sezoně se sem každý den vydá až 3000 lidí.
Ať už se rozhodnete prozkoumat některou ze soutěsek nebo se jen tak procházet mezi stromy olivovníků, kterých je na ostrově kolem 25 milionů, nezapomínejte na dobrou obuv a pořádné zásoby vody.
|
Cykloturistika na Krétě Ostrov je protkán kvalitními asfaltkami, přesto je lepší mít trekové nebo horské kolo.
Pokud chcete jezdit na svém vlastním bicyklu, počítejte s cenou kolem 1000 Kč za jeho leteckou přepravu. Kolo musíte zabalit do krabice, kterou dostanete v každém dobrém cykloservisu.
Druhou možností je půjčit si kolo přímo na ostrově. Tento servis zajišťují spíš jednotlivé hotely, obvyklá cena je kolem 5 eur/den. Kvalita hotelových bicyklů je ovšem značně kolísavá.
Nelze doporučit cyklovýlet na Krétu v létě. Vhodnější jsou období jara a podzimu, kdy nepanují taková vedra. |
Minojská kultura
Muselo to být obrovské sídlo, napadá mě, když se procházím mezi ruinami Knossu, nejvýznamnější krétské památky minojské kultury a údajného sídla legendárního krále Minoa.
Leží na rozloze 20 tisíc metrů čtverečních a zřejmě ho tvořilo na tisíc pokojů. Byl postaven v roce 2000 před naším letopočtem, o 700 let později byl zničen a na dlouhá století zapomenut.
Až v roce 1878 ho objevil místní obchodník a amatérský archeolog, na jehož práci navázal o dvacet let později britský archeolog Arthur Evans. Podařilo se mu odkrýt celý palác, ale také napáchat spoustu škod. Na několika místech se pokusil navrátit komplexu jeho původní podobu. A tak chvílemi procházíte mezi červenými sloupy, sály s kanárkově žlutými stěnami, které zdobí kopie fresek či malířských děl, jinde koukáte na opuštěné vykopávky. Připlatit si za průvodce je v každém případě dobrou investicí.
Druhým největším dochovaným minojským palácem je Faistos. Tvořilo ho asi sto místností a dodnes se zde zachovalo zřejmě nejstarší divadlo na světě. A to i přesto, že komplex několikrát poškodily zemětřesení a požáry.
Paláce svědčí o tom, že minojská kultura byla velmi vyspělá. Sídliště propojovala síť ulic, v jejichž centru stálo náměstíčko se sloupovím, stěny zdobily štukové omítky s freskami. V palácích fungoval kanalizační systém, na vysoké úrovni bylo také malířství či keramická výroba.
Když zajde slunce
Pak ale zajde slunce a vy si uvědomíte, že jste celý den v tom letním žáru nic pořádného nejedli. Nejvyšší čas to napravit. Na promenádě v kouzelném městečku Chanii na severu ostrova už majitelé restaurací prostírají a vyhlížejí dnešní hosty.
Než se stačíte rozkoukat, na stole vám přistane některý z předkrmů, mezes - olivy, lilkový salát nebo tzatziky (okurkový salát s jogurtem a spoustou česneku).
Vybírat můžete i z řady druhů polévek. Nabízí se hustá fazolová polévka (fasoláda), hrachová (revíthasúpa), rybí (psarósúpa) nebo ta ze sépiových kroužků s rajčaty (kalamariáki).
Snad nejoblíbenějším řeckým jídlem je musaka, zapečené brambory s lilkem a mletým masem. Jeho obdobou je i pastítsio, kde brambory nahrazují makarony.
Na každém rohu si můžete dopřát gyros, maso grilované na stojatém roštu. Téměř všude vám připraví i souvlaki, masové špízy opékané na roštu, nebo masové kuličky s mátou a parmazánem (keftédes).
Kréťané jsou velmi pohostinní. Majitel restaurace se zastaví u vašeho stolu, aby se přeptal, jak vám chutnalo, ochotně zodpoví obvyklé turistické otázky, a když dojíte, pošle každému k vašemu stolu sklenku rakije či talíř s nakrájeným čerstvým melounem.
Ochutnejte Krétu, stojí to za to.
|
Může se hodit
Na Krétě pořádá pobyty mnoho cestovních kanceláří. Ceny mimo sezonu začínají na deseti tisících korun. Ostrov je nejkrásnější na jaře, kdy jsou zde i přijatelné teploty. V létě se mohou vyšplhat na 40 stupňů Celsia.
Kréta má cestovatelům co nabídnout. Proto se vám vyplatí půjčit si zde vůz a podniknout pár výletů. Cena za týdenní půjčení malého auta začíná na 5000 Kč. Levněji vůz pořídíte u místních společností. Nemusí být však tak dobře pojištěné pro případ nehody jako u těch velkých nadnárodních.
V každém větším letovisku se vyplatí nakupovat ovoce a zeleninu na tržištích, do městečka často přijíždějí místní farmáři a prodávají ovoce přímo z korby pick-upu. |
