Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kremnický středověk se probouzí

  14:08aktualizováno  14:08
Chcete si užít klidu a nebýt při návštěvě významného turistického centra příliš rušeni hordami jiných návštěvníků? Teď na podzim se vám to může podařit ve středoslovenské Kremnici, která má jedno z nejkrásnějších a nejzachovalejších středověkých center u našich sousedů. Procházka kremnickým Zámeckým náměstím je velice neobvyklá. Příjemná a romantická, až vás to zarazí. Když přijedete později odpoledne, tak máte velikánskou plochu náměstí prakticky jenom pro sebe.

Můžete se posadit na lavičku a sledovat, jak to asi vypadalo v dobách středověku. Centrum je většinou zrekonstruované a představit si, že právě na Zámeckém náměstí prý kdysi probíhaly jedny z největších a nejživějších slovenských trhů, je poměrně jednoduché. Už podle domů poznáte, že to musela být velkolepá doba vzestupů i pádů, doba bohatství i strádání.

Po pár minutách však zjistíte, že sice na vás dýchne závan doby minulé, ale chybí živočišnost přítomnosti. Náměstí chybí život... Pro někoho to bude zřejmě perfektní zážitek, který se na jiných místech, kde se shromažďují turisté, nemůže podařit. Jiní však mohou být zaskočeni a ptát se, jak je to možné. "Proč by tady něco mělo být, alespoň nás nikdo neotravuje," myslí si starší paní, obyvatelka náměstí, která spokojeně sedí na lavičce a zrakem bloumá z jednoho krásného mraku na druhý.

Kromě zajímavých starých památek zde není prakticky nic. Chybějí obchody či alespoň stylové obchůdky, jedna malá restaurace se zahrádkou nedokáže velkému prostoru vdechnout život. Nemluvě třeba o řemeslnických dílnách, které by zřejmě hravě uživily své majitele a "ukojily" ty nekonečné touhy turistů po suvenýrech. Ano, je to skutečně báječné romantické místo. Probudit v něm však alespoň trochu toho středověku (kromě nemluvných kamenů), to by bylo něco.

Oddávejme se však chvilku tomu klidu a podívejme se, co zde najdete. Jednou z dominant je morový sloup zasvěcený svaté Trojici, který byl podle návrhu stavitele Stanettiho postaven na místě svého předchůdce v letech 1765 až 1772. Barokní fontána je také z 18. století a byla rekonstruována v letech 1990-92. Pak je tu bílá budova radnice, což byl původně krásný gotický obytný dům z 15. století. Nakonec se jej městská správa rozhodla o 300 let později přestavět a radnici tu mají dodnes.

V několika budovách Zámeckého náměstí má své sídlo Muzeum mincí a medailí. Nabízí poměrně vzácné exponáty, které asi nejlépe dokumentují někdejší sílu tohoto báňského města. Mimochodem, jako svůj vzor mělo před staletími českou Kutnou Horu a nakonec se i Kremnici podařilo dosáhnout jejího věhlasu v rámci celé monarchie. Sama výroba mincí pokračuje dodnes a na dnešní poměry je netradičně umístěna přímo v jednom z rohů náměstí. Byly zde vyraženy například mnohé mince, které sloužily v bývalém Československu. Dnes se fabrika zaměřuje na nejrůznější mince k výročím a na výrobu pro sběratele.

To nejzajímavější vás však čeká, když se po několika desítkách schodů přesunete k Městskému zámku, jenž je skutečnou dominantou celého města a je viditelný z velké dálky. Je to komplex sedmi budov, jež vznikaly kvůli nejrůznějšímu poslání postupně od 13. do 15. století. Jeho významnou částí je kostel svaté Kateřiny (patronky města) s renesanční věží. V objektech probíhají různé výstavy a chrám se stal kvůli své akustice oblíbeným koncertním místem.

Ovšem návštěvníky nejvíce láká věž, vysoká téměř 70 metrů. Je z ní (samozřejmě když je hezké počasí) skutečně báječný výhled do okolí, ale především na město. Stačí jenom zavřít oči a představit si nepředstavitelné: totiž že ty paneláky na svém místě nestojí, že "nekazí" ten celkově skvělý dojem, že to město bylo skutečně vymyšleno kdysi dokonale. Naštěstí se podařilo zachovat zcela unikátní urbanistické řešení historického jádra Kremnice, které tyto dnes možná jenom vysněné představy potvrzují. Například první informace o městském opevnění, jež zde uvidíte, pocházejí už z roku 1441. Původně mělo toto opevnění mnoho bašt, tři brány a také vodní příkop. Do dnešních dní se jeho část zachovala. Uvidíte Dolní bránu, čtyři bašty i ten příkop. Ovšem bez vody.

Turisté, kteří zde, v historické části, někdy postrádají živočišnost" podobně významných center, se mohou po návštěvě památek přesunout právě za opevnění a zde už jsou pěší zóny, restaurace, cukrárny, ale především příjemní lidé. Asi je ta jejich povaha dána životním stylem, který je zde provozován. Všechno probíhá jaksi v poklidu, dopravní zácpy neexistují, na křižovatkách nemusíte většinou čekat, a když se blíží podvečer, tak začne město rychle usínat.

Není divu, obyvatel zde není ani šest tisíc. Dokonce i v prostorách Městského zámku, nejvýznamnější to památky, se už půl hodiny před zavírací dobou ošívají a místní dámy dávají najevo, že je čas spěchat domů či za zábavou. "To, pane, rozhodně nemůžete stihnout, ale když na tom tak trváte, tak jděte," komentují snahu návštěvníků vystoupit na věž zámeckého komplexu. Přitom do uzavírací hodiny zbývá ještě skoro půlhodina.

Možná tuto náturu pochopil kdysi i sám král Karel, který nebyl jen tak ledajakým panovníkem (byl králem Uherska, Chorvatska, Dalmácie, Srbska, Haliče či Bulharska). Ten povýšil Kremnici na královské město a vydal výnos, v němž se praví: "Proto chceme dát na vědomí všem, že sledujíce, že králova sláva roste... ze zvláštní milosti královské štědrosti na jednohlasnou radu velekněží a velmožů našeho království, povolili jsme toto věčné svobody právo." Obyvatelé Kremnice se samozřejmě "věčné" svobody nedočkali, ale dočkali se alespoň toho, že jejich město přestalo chátrat a že se v něm sice pomalu, však přece jenom probouzí ta doba slavného středověku. Berou to ale všichni v klidu. Přece zde není kam spěchat.

MŮŽE SE HODIT

Kremnica je poměrně lehce dostupná například automobilem. Od známější Banské Bystrice je vzdálena asi 55 kilometrů a je nedaleko Žiaru nad Hronom. Dojedete do ní ovšem i autobusem a také po železnici.

Co ještě vědět

Památky je dobré navštívit v dopoledních či odpoledních hodinách. Informační středisko, kde vám poskytnou všemožné informace, je na Štefánikově náměstí, telefon a fax: 0042145/6742856, e-mail: infokca@bb.telecom.sk. Parkoviště v centru jsou placená. Další informace na adrese: www.kremnica.sk

Co v okolí Kremnice ještě navštívit

SKALKA: Jde o středisko zimních sportů nedaleko Kremnice. Oblast leží v nadmořské výšce 1232 metrů a to umožňuje lyžování až do jarních měsíců. Je zde 5 lyžařských vleků, z toho dva s nočním osvětlením, a mnoho kilometrů stop pro běžkaře. Zejména pro ně je to mimořádně oblíbené místo.

KREMNICKÉ BANE: Malá osada poblíž Kremnice, najdete zde pozůstatky těžby zlata i staré hornické srubové domy. Zde, u kostela svatého Jana Křtitele z 13. století, je zajímavé místo: údajný geografický střed Evropy!

BANSKÁ BYSTRICA a BANSKÁ ŠTIAVNICA: Další dvě blízká středoslovenská báňská města, která proslavila těžba vzácných nerostů. V současnosti mají poměrně zachovalá a rekonstruovaná centra, která stojí za návštěvu.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Marx, kachničky a hrníčky. Suvenýry kritika kapitalismu jsou skvělý byznys

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi...

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi dobrého byznysu. Suvenýry s jeho...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Najdete na iDNES.cz