Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krašov: Orlí hnízdo nad Berounkou

aktualizováno 
Údolí řeky Berounky mezi Plzní a Prahou lemuje několik hradů. Snad nejvíce zapomenutá a odlehlá je zřícenina Krašova u Kralovic, která zároveň patří k největším ozdobám tiché poberounské krajiny.

Vstup do Krašova přes mohutný šíjový příkop | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

I v civilizovaném českém vnitrozemí najdete spoustu míst, kterým se módní turismus úspěšně vyhýbá. Jedním z nich je poklidné údolí Berounky mezi Plzní a Křivoklátem či spíše Týřovicemi. Dlouhý úsek řeky zde protínají pouze dva mosty a pár sezónních přívozů, hlavní silnice široko daleko žádná, krajinu nehyzdí žádný průmysl.

Dopravit se do těchto končin veřejnou dopravou představuje problém a tak kromě letních vodáků a rybářů potkáte na české poměry jen nepatrné množství výletníků. A právě v této překrásné krajině, jejíž životní rytmus určuje líně, ale vytrvale tekoucí šumivá řeka, se na skalním ostrohu přímo nad Berounkou tyčí jako orlí hnízdo krašovský hrad.

Krašov z protilehlého svahu od západu
Krašov z protilehlého svahu od západu

Hrad i zámek v jednom

Krašov patří k nejstarším českým šlechtickým hradům. Byl založený  před rokem 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců. Pánové z Krašova hrad drželi do poloviny 14. století, po nich následoval rod pánů z Kolovrat.

Původní hrad za mohutným šíjovým příkopem měl dvojdílný charakter: přední část s čtverhrannou cisternou na vodu byla později přestavěna a její původní podoba dnes není přesně známa, druhou část chránila malá věž s břitem a obsahovala sálový mázhaus, velkou síň a palác. Vzhledem k tomu, že přední část hradu má vyšší polohu než zadní, prošla již na sklonku 13. století přestavbou za účelem vyšší obranyschopnosti – zvláště významná byla stavba okrouhlé obranné věže, jejíž torzo (kdysi dominanta hradu) dnes není příliš výrazné.

V 16. století se Krašov proměnil v renesanční zámek a prošel dalšími stavebními úpravami. Od druhé poloviny 17. století hrad získal plaský klášter, který ho pro své potřeby nechal barokně upravit. Sloužil mimo jiné jako letní sídlo opata. Po zrušení kláštera roku 1785 rychle zpustl a v roce 1800 se již uvádí jako zřícenina.

Orlí hnízdo Krašov
Orlí hnízdo Krašov

Dnešní Krašov

V současné době o hrad pečuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova, jejichž stavební a kopací aktivity nejsou vždy po chuti zvláště odborníkům z řad archeologů a historiků. Laičtí návštěvníci však zpravidla oceňují pečlivou udržovanost zříceniny a čistotu kolem.

Hrad je celoročně volně přístupný, dobrovolné vstupné se využívá k opravám zříceniny. Zatímco mimo sezónu tu bývá většinou pusto a prázdno a to mnohdy i o víkendech, v létě zde většinou narazíte na dobrovolné aktivisty, kteří vás ochotně provedou i jindy uzavřenými interiéry a povykládají něco o historii a stavebním vývoji.

V podkroví zastřešeného paláce mohou nenároční vandráci s vlastním spacákem přespat, oficiální ubytovna zde však vzhledem k nevyhovujícím hygienickým podmínkám nefunguje.

Podobně je tomu i s restaurací – na Krašově lze nakoupit jen základní občerstvení. V hradu i přilehlém okolí se občas pořádají různé "historické dny" s ukázkami středověkých řemesel nebo historického šermu. Díky aktivitám Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov vznikla  mezi parkovištěm aut a zříceninou také naučná stezka v délce 2 km s celkem pěti zastávkami.

Zákrut Berounky pod Krašovem
Zákrut Berounky pod Krašovem

Unikátní krašovské předhradí

Pokud budete pozorně sledovat informační tabule naučné stezky, dozvíte se velice zajímavé informace. V letech 1970 až 1971 probíhal totiž na Krašově a v jeho okolí odborný archeologický průzkum, jenž odhalil a potvrdil neobvyklé skutečnosti.

Většina českých hradů vlastnila předhradí s drobnými hospodářskými stavbami jako stáje, chlévy a seníky, které sloužily běžnému hradnímu provozu. Krašovské předhradí podle historických pramenů z počátku 16. století však obsahovalo ještě i pivovar, sladovnu, krčmu, zahrádku, lázeň, cihelnu a dva sklepy. Archeologický průzkum navíc odhalil kovárnu, mlýn a chovný rybník.

Zvláště pozoruhodný je vodní mlýnec ve svahu rokle pod hradem, jenž byl poháněn systémem uměle vyhloubených struh z chovného rybníčka, který napájela voda z potoka.

Dnešním nejmarkantnějším pozůstatkem neobvykle rozsáhlého krašovského předhradí, které dokládá na tehdejší dobu velmi čilou podnikavost šlechty, je sklep pivovaru v návrší naproti vstupu. Po instruktáži z panelů naučné stezky si však všimnete i terénních úprav souvisejících s provozem mlýna.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Pěšky – vlakem z Rakovníka do Kralovic nebo Kožlan, odtud po turistických značkách cca 12 km. Lze se samozřejmě přiblížit autobusem do nejbližších vsí Brodeslavy  nebo Všehrdy (obě cca 3 km), autobusy však jezdí velmi poskrovnu.
Autem – z hlavního tahu Praha – Karlovy Vary odbočit vlevo směr Jesenice, Kralovice. Z Kralovic směr Kozojedy, před nimi odbočit podle směrovek "hrad Krašov“ do osady Rohy a odtud po hrbaté polňačce k závoře před vstupem do lesa, kde lze na travnatém plácku při malém množství motoristů zaparkovat.
Pokud si nechcete vašemu vozu uštědřit lekci z terénní jízdy a získat nějaký šrám od větví a keřů, pak jej odstavte v osadě Rohy a běžte raději pěšky.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 33 – Křivoklátsko a Rakovnicko
1 : 50 000 SHOCart č. 16 – Křivoklátsko, Rakovnicko, Karlštejn

Krašov z protilehlého svahu od západu
Krašov z protilehlého svahu od západu

Nenechte si ujít



Krašovské vyhlídky – z hradní zříceniny se otevírají úžasné pohledy na řeku Berounku. V této krajinné partii je Berounka nezkrocená, nezregulovaná řeka, volně se roztékající údolní nivou, jak se jí chce. Krásné jsou také vyhlídky na samotný hrad. Impozantně působí třeba pohled z údolí, obvykle se však chodí za výhledem do svahu naproti vstupu, kde vybízí k posezení i dřevěná lavička.

Vyhlídka na Berounku z krašovských hradeb

Přírodní rezervace Krašov – zahrnuje hluboké údolí Brodeslavského potoka pod hradem, které získává při ústí do Berounky průlomový, kaňonovitý ráz. V okolí potoka s mnoha kaskádami a menšími vodopádky se vyskytuje vzácná flóra i fauna. Na skalách rostou reliktní bory a suchomilné rostliny.

Skanzen lidové architektury – najdete jej necelé 2 km od hradu u parkoviště aut a najdete v něm původní roubené stavby z okolního Kralovicka. Patrový domek s pavláčkou z Kopidel sem byl přemístěn již roku 1969, protější hospodářský sroubek z Bujesil u Liblína přibyl později. Bohužel k realizaci postupného rozšiřování skanzenu už nedošlo.

Skanzen lidové architektury Kralevicka


Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autoři:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.