Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krašov: Orlí hnízdo nad Berounkou

aktualizováno 
Údolí řeky Berounky mezi Plzní a Prahou lemuje několik hradů. Snad nejvíce zapomenutá a odlehlá je zřícenina Krašova u Kralovic, která zároveň patří k největším ozdobám tiché poberounské krajiny.

Vstup do Krašova přes mohutný šíjový příkop | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

I v civilizovaném českém vnitrozemí najdete spoustu míst, kterým se módní turismus úspěšně vyhýbá. Jedním z nich je poklidné údolí Berounky mezi Plzní a Křivoklátem či spíše Týřovicemi. Dlouhý úsek řeky zde protínají pouze dva mosty a pár sezónních přívozů, hlavní silnice široko daleko žádná, krajinu nehyzdí žádný průmysl.

Dopravit se do těchto končin veřejnou dopravou představuje problém a tak kromě letních vodáků a rybářů potkáte na české poměry jen nepatrné množství výletníků. A právě v této překrásné krajině, jejíž životní rytmus určuje líně, ale vytrvale tekoucí šumivá řeka, se na skalním ostrohu přímo nad Berounkou tyčí jako orlí hnízdo krašovský hrad.

Krašov z protilehlého svahu od západu
Krašov z protilehlého svahu od západu

Hrad i zámek v jednom

Krašov patří k nejstarším českým šlechtickým hradům. Byl založený  před rokem 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců. Pánové z Krašova hrad drželi do poloviny 14. století, po nich následoval rod pánů z Kolovrat.

Původní hrad za mohutným šíjovým příkopem měl dvojdílný charakter: přední část s čtverhrannou cisternou na vodu byla později přestavěna a její původní podoba dnes není přesně známa, druhou část chránila malá věž s břitem a obsahovala sálový mázhaus, velkou síň a palác. Vzhledem k tomu, že přední část hradu má vyšší polohu než zadní, prošla již na sklonku 13. století přestavbou za účelem vyšší obranyschopnosti – zvláště významná byla stavba okrouhlé obranné věže, jejíž torzo (kdysi dominanta hradu) dnes není příliš výrazné.

V 16. století se Krašov proměnil v renesanční zámek a prošel dalšími stavebními úpravami. Od druhé poloviny 17. století hrad získal plaský klášter, který ho pro své potřeby nechal barokně upravit. Sloužil mimo jiné jako letní sídlo opata. Po zrušení kláštera roku 1785 rychle zpustl a v roce 1800 se již uvádí jako zřícenina.

Orlí hnízdo Krašov
Orlí hnízdo Krašov

Dnešní Krašov

V současné době o hrad pečuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova, jejichž stavební a kopací aktivity nejsou vždy po chuti zvláště odborníkům z řad archeologů a historiků. Laičtí návštěvníci však zpravidla oceňují pečlivou udržovanost zříceniny a čistotu kolem.

Hrad je celoročně volně přístupný, dobrovolné vstupné se využívá k opravám zříceniny. Zatímco mimo sezónu tu bývá většinou pusto a prázdno a to mnohdy i o víkendech, v létě zde většinou narazíte na dobrovolné aktivisty, kteří vás ochotně provedou i jindy uzavřenými interiéry a povykládají něco o historii a stavebním vývoji.

V podkroví zastřešeného paláce mohou nenároční vandráci s vlastním spacákem přespat, oficiální ubytovna zde však vzhledem k nevyhovujícím hygienickým podmínkám nefunguje.

Podobně je tomu i s restaurací – na Krašově lze nakoupit jen základní občerstvení. V hradu i přilehlém okolí se občas pořádají různé "historické dny" s ukázkami středověkých řemesel nebo historického šermu. Díky aktivitám Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov vznikla  mezi parkovištěm aut a zříceninou také naučná stezka v délce 2 km s celkem pěti zastávkami.

Zákrut Berounky pod Krašovem
Zákrut Berounky pod Krašovem

Unikátní krašovské předhradí

Pokud budete pozorně sledovat informační tabule naučné stezky, dozvíte se velice zajímavé informace. V letech 1970 až 1971 probíhal totiž na Krašově a v jeho okolí odborný archeologický průzkum, jenž odhalil a potvrdil neobvyklé skutečnosti.

Většina českých hradů vlastnila předhradí s drobnými hospodářskými stavbami jako stáje, chlévy a seníky, které sloužily běžnému hradnímu provozu. Krašovské předhradí podle historických pramenů z počátku 16. století však obsahovalo ještě i pivovar, sladovnu, krčmu, zahrádku, lázeň, cihelnu a dva sklepy. Archeologický průzkum navíc odhalil kovárnu, mlýn a chovný rybník.

Zvláště pozoruhodný je vodní mlýnec ve svahu rokle pod hradem, jenž byl poháněn systémem uměle vyhloubených struh z chovného rybníčka, který napájela voda z potoka.

Dnešním nejmarkantnějším pozůstatkem neobvykle rozsáhlého krašovského předhradí, které dokládá na tehdejší dobu velmi čilou podnikavost šlechty, je sklep pivovaru v návrší naproti vstupu. Po instruktáži z panelů naučné stezky si však všimnete i terénních úprav souvisejících s provozem mlýna.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Pěšky – vlakem z Rakovníka do Kralovic nebo Kožlan, odtud po turistických značkách cca 12 km. Lze se samozřejmě přiblížit autobusem do nejbližších vsí Brodeslavy  nebo Všehrdy (obě cca 3 km), autobusy však jezdí velmi poskrovnu.
Autem – z hlavního tahu Praha – Karlovy Vary odbočit vlevo směr Jesenice, Kralovice. Z Kralovic směr Kozojedy, před nimi odbočit podle směrovek "hrad Krašov“ do osady Rohy a odtud po hrbaté polňačce k závoře před vstupem do lesa, kde lze na travnatém plácku při malém množství motoristů zaparkovat.
Pokud si nechcete vašemu vozu uštědřit lekci z terénní jízdy a získat nějaký šrám od větví a keřů, pak jej odstavte v osadě Rohy a běžte raději pěšky.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 33 – Křivoklátsko a Rakovnicko
1 : 50 000 SHOCart č. 16 – Křivoklátsko, Rakovnicko, Karlštejn

Krašov z protilehlého svahu od západu
Krašov z protilehlého svahu od západu

Nenechte si ujít



Krašovské vyhlídky – z hradní zříceniny se otevírají úžasné pohledy na řeku Berounku. V této krajinné partii je Berounka nezkrocená, nezregulovaná řeka, volně se roztékající údolní nivou, jak se jí chce. Krásné jsou také vyhlídky na samotný hrad. Impozantně působí třeba pohled z údolí, obvykle se však chodí za výhledem do svahu naproti vstupu, kde vybízí k posezení i dřevěná lavička.

Vyhlídka na Berounku z krašovských hradeb

Přírodní rezervace Krašov – zahrnuje hluboké údolí Brodeslavského potoka pod hradem, které získává při ústí do Berounky průlomový, kaňonovitý ráz. V okolí potoka s mnoha kaskádami a menšími vodopádky se vyskytuje vzácná flóra i fauna. Na skalách rostou reliktní bory a suchomilné rostliny.

Skanzen lidové architektury – najdete jej necelé 2 km od hradu u parkoviště aut a najdete v něm původní roubené stavby z okolního Kralovicka. Patrový domek s pavláčkou z Kopidel sem byl přemístěn již roku 1969, protější hospodářský sroubek z Bujesil u Liblína přibyl později. Bohužel k realizaci postupného rozšiřování skanzenu už nedošlo.

Skanzen lidové architektury Kralevicka


Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Další z rubriky

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože...

Najdete na iDNES.cz