Vlčí pramen se hledá opravdu velmi obtížně.

Vlčí pramen se hledá opravdu velmi obtížně. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Krásný výlet, na který si nemusíte brát vodu. Napijeme se ze stromů

  • 29
Každý tulák ví, jak na výletě přijde k chuti dobrá pramenitá voda. Pojďte se s námi podívat na místa, z nichž některá ani nejsou na mapách a kde se napijeme z výborných pramenů tak, jak to po staletí dělali naši předkové.

Západní Čechy jsou bohaté na malá přírodní zřídla velmi osvěžujících železnatých kyselek. Lidé je dříve pili hlavně v létě, kdy trávili většinu času prací venku na poli nebo v lese. Aby zabránili mísení pramene kyselky s obyčejnou vodou, museli oddělit zřídlo od okolí jímkou. K tomu se používalo hlavně dutých nebo vydlabaných kmenů z jedle, jejíž dřevo je velmi trvanlivé a nerozkládá se.

Zjistilo se, že dosud funkční původní jímky jsou staré i víc než 200 let! K těmto pozoruhodným památkám se dnes opět upírá zájem. Mnohé procházejí po letech zapomnění rekonstrukcí, vedou k nim značky a objevují se v turistických mapách.

Otročínskou kyselku pili mniši už v 17. století

Pramenů v dutých kmenech je po západních Čechách spousta, některé ale doporučit nemůžeme. Zaručeně však potěší hezky zrekonstruovaný pramen nedávno ještě zapomenuté Otročínské kyselky, vyvěrající 1,5 kilometru jižně od obce Otročín poblíž Bečova nad Teplou. Při nesnadné orientaci v terénu vypomůže nové místní turistické značení.

Železniční zastávka v Otročíně

Otročínská kyselka pramení do dutého kmenu od roku 1819.

Otročínská kyselka patří do takzvaných tepelských kyselek, jejichž soupisy pořídili již roku 1609 premonstráti tepelského kláštera. O necelých sto let později je zaktualizoval Bohuslav Balbín. Novodobou historii Otročínská kyselka postrádá až do roku 2008, kdy prošla citlivou generální rekonstrukcí. Pramen si zachoval svou dávnou starobylost, zároveň však získal moderní a přitažlivý ráz.

Největší zajímavostí je jímání dutým kmenem hlubokým 70 centimetrů s vyrytým letopočtem 1819 a monogramem MG. Vzhledem k zaniklému německému osídlení dnes už nikdo neví, co znamená a na koho upomíná. Za téměř 200 let existence dřevěné jímky se změnilo mnohé, nikoli však intenzivní bublání, způsobené výrony přírodního oxidu uhličitého. Historickou autentičnost místa dotváří rzí pokrytý starý plechový hrnek, uvázaný na řetízku k železné tyči. K pití kyselky však použijte raději svůj…

Nově zrekonstruovaný Otročínský pramen

Pověstmi opředený Koňský pramen u Chotěnova

Mnohé dřevěné jímky minerálních vod by zasloužily kulturně-památkovou ochranu. Koňský pramen nad osadou Chotěnov jižně od Mariánských Lázní je jako jediný svého druhu chráněný alespoň jako památka přírodní. Vede k němu odbočka červeně značené turistické trasy a bývá zakreslený na většině map.

Koňský pramen původně vyvěral na louce. Nejstarší záznamy o něm pocházejí již z roku 1790. Pilo se z něj ještě po druhé světové válce, ale později zanikl, upadl v zapomnění a okolí zarostlo lesem. Teprve v roce 1996 se k němu znovu prokopali nadšenci z CHKO Slavkovský les a s překvapením odkryli v bahně starý a dodnes funkční dutý jedlový kmen. V tomtéž roce postavili nad vývěrem přístřešek a pramen získal statut chráněného území.

Název Koňský pramen se odvozuje od pověsti z období třicetileté války, kdy jeli vojáci s povozem pro vodu k prameni poblíž Mariánských Lázní. Do sudů nabrali lahodnou minerálku, vůz ztěžkl a propadl se do bažin i s koňmi.

Koňský pramen u Chotěnova je chráněný jako přírodní památka.

O Koňském prameni vypráví pověst z dob třicetileté války.

Stejná pověst se ovšem vztahuje i k prameni kyselky pod železničním viaduktem mezi Velkou Hleďsebí a Mariánskými Lázněmi, jemuž se po druhé světové válce začalo říkat Vlčí pramen. I zde naleznete v téměř neproniknutelném houští dutý kmen s osvěžující perlivou vodou. Název Koňský pramen je proto v případě Chotěnova poněkud sporný, na druhé straně duplicita pověsti zvyšuje pravděpodobnost, že historka o utonutí koňského spřežení je pravdivá.

Panská kyselka nejen na krásu

Za pozoruhodnou Panskou kyselkou se vypravte do osady Panský vrch nad obcí Drmoul u Mariánských Lázní. Nachází se asi 500 metrů severně od osady, odkud se k ní jde nejdříve cestou po okraji lesa kolem starého židovského hřbitova, od rozcestí se závorou potom chodníčkem přímo dolů k potoku.

Bezprostřední okolí je silně zamokřené, k prameni ale vede přes bažinu nově zrekonstruovaný dřevěný povalový chodník.

V roce 2009 prošlo obnovou celé okolí pramene. Postavil se nový altánek a vyčistil starý dutý kmen (průměr 70 cm, hloubka 80 cm), kterým se Panská kyselka odedávna jímá. Uvnitř kmene i v odtokové stružce jsou patrné okrové železité sraženiny. Dochovala se pověst o tom, že pokud si Panskou kyselkou umyjí děvčata na Velikonoce tváře, zůstanou stále hezká…

Povalový chodník k Panské kyselce

Panská kyselka během rekonstrukce

Roku 1920 se stala Panská kyselka předmětem obchodních spekulací. Jistý Hans Haubner, výrobce citer z Mariánských Lázní, koupil zdejší pozemek, vylepšil jímání pramene a přejmenoval ho z reklamních důvodů na Kristův pramen (Christusquelle). Předpokládal totiž, že město z obavy před konkurencí zřídlo odkoupí a on na tom vydělá. Z "velkého" kšeftu ovšem sešlo a spekulant byl rád, že pozemek prodal bez zisku dalšímu zájemci.

Nápoj k zapíjení slivovice

Kromě západních Čech se u nás s kyselkou vyvěrající v dutém kmeni setkáte pouze na jediném místě, v osadě Vyškovec na Uherskohradišťsku. O její existenci ví pouze obyvatelé okolních kopaničářských samot a hrstka odborníků. V nejnovějším 6. vydání mapy Bílé Karpaty 1 : 50 000 KČT, která má vyjít letos v létě, už ale pramen označený bude.

Pramen ukrytý v údolí kousek od slovenské hranice se jímá do starého dutého kmene, jehož stěny i drobnou výtokovou stružku pokrývají rezavé povlaky vysrážených železitých usazenin. Voda je mírně zakalená, pozoruhodné jsou poměrně silné výrony oxidu uhličitého. Ochranu studánky zajišťuje jednoduchá dřevěná konstrukce s plastovou stříškou. V okolním regionu se osvěžující kyselky s oblibou využívaly k zadělávání těsta a zapíjení slivovice.

Podobné kyselky jako ve Vyškovci pramení do vydlabaných kmenů hned za státní hranicí na Slovensku v katastru obce Nová Bošáca. Nádherný je zejména otesaný kmen o hloubce téměř jednoho metru v ovocném sadu u osady Ochodnickovci. Minerální voda v něm je naprosto čirá a lze přes ni dohlédnout až na štěrkovité dno jímky, kudy probublává oxid uhličitý.

Téměř metr je hluboká jímka pramene u osady Ochodnickovci v Nové Bošáci.

Vyškovecká kyselka v parném létě osvěží.

Další pozoruhodné kyselky v dutých kmenech

Medvědí pramen

  • Medvědí pramen najdete v lesoparku mezi Mariánskými Lázněmi a Velkou Hleďsebí, vede kolem něj žlutá turistická značka a patří k oblíbeným výletním místům. Název dostal podle pomístního názvu Bärenlohe, který upomíná na dávná doupata medvědů. Současnému vývěru s přístřeškem se říká také Medvídě.
  • Zahrádecká kyselka vyvěrá v údolí Nezdického potoka jihovýchodně od Teplé. Údolím vede červená turistická značka, která však pramen těsně míjí. Roku 2000 byl při příležitosti milénia nad dutým kmenem vztyčen osmiboký dřevěný altán.
  • Křepkovická kyselka pramení v lese asi 1,2 km jižně od vísky Křepkovice poblíž Teplé. Od silnice k ní vede nenápadný, modře značený chodníček.
  • Hanovská kyselka vyvěrá v podmáčené olšině na pravém břehu potoka Hadovky necelé tři kilometry jižně od Křepkovické kyselky. Pokud rádi objevujete a hledáte v nepřehledném terénu bez cest a chodníků, vydejte se právě k ní. Má dva prameny, vzdálené od sebe pět metrů, opatřené dřevěnými poklopy.

Zobrazit místo dutekmeny na větší mapě
, pro iDNES.cz