Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tichá Šumava nad inverzí. Zimní výlet po hřebeni Královského hvozdu

aktualizováno 
Královský hvozd, hraniční hřeben Šumavy a Bavorského lesa severně od Železné Rudy, skýtá výtečné podmínky pro pěší turistiku a přitom leží stranou hlavních tras. Vydali jsme se tam v období zimní inverze. A vzpomínky na sluncem ozářené vrcholy nad mořem mlhy hned tak nevyblednou.

Kříž na vrcholu Velkého Ostrého (Grosser Osser). V pozadí je vidět Malý Ostrý (Kleiner Osser). | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Po ránu je na nádraží Hamry-Hojsova Stráž dost nevlídno, a to nás vlak vyvezl již několik stovek výškových metrů nad nížinu kolem Klatov. Náš hlavní cíl, hraniční hřeben Královského hvozdu, můžeme leda tak tušit v oparu před sebou. Skoro křečovitě věříme předpovědi počasí, která slibuje nekompromisní inverzi, v této oblasti dost častou. A dobře děláme, i když na slunečné počasí si musíme ještě chvíli počkat.

Přes nejhlubší údolí

Zpočátku se svěřujeme žlutému značení, které nás od nádraží vede strmě dolů do osady Zadní Hamry. Překračujeme řeku Úhlavu, která zde sice má charakter horského potoka, ale už stačila vymodelovat výrazné údolí sevřené dvěma mocnými hřebeny: hraničním Královským hvozdem, na který chceme vystoupat, a paralelním pásmem Můstku.

Převýšení k vrcholům tu činí až 700 metrů a spolu s otevřeným charakterem terénu to z horní Úhlavy dělá nejmohutnější údolí západní Šumavy.

Turistický přístřešek u rozcestí Stateček pod Ostrým. Projasněná mlha slibuje...

Turistický přístřešek u rozcestí Stateček pod Ostrým. Projasněná mlha slibuje brzký výšvih do slunečních paprsků.

Pohled do Čech z vrcholu Velkého Ostrého. Nad inverzní oblačnost vystupuje jen...

Pohled do Čech z vrcholu Velkého Ostrého. Nad inverzní oblačnost vystupuje jen hřeben Můstku.

Navzdory snadné přístupnosti (podél Úhlavy vede silnička) je dnes toto území jen velmi málo osídlené, o což se postarala poloha v kdysi nepřístupném hraničním pásmu, které zde komunisté v 50. letech 20. století zřídili. Ve stoupání nad řekou míjíme dvě farmy, dříve tu stávalo mnohem víc domů.

Louky brzy vystřídá les, který téměř ohlušuje všeobjímajícím tichem, jež nás bude obklopovat po několik následujících hodin. Na rozcestí Stateček už máme skoro 1000 nadmořských metrů a teprve nyní začínáme cítit změnu povětří. Blížíme se hladině inverze.

Ostrý, německá a česká hora

Na Statečku přichází na chvíli vhod turistický přístřešek, na hřeben zbývá ještě asi 300 výškových metrů. Za pár minut se dostáváme z mlhy do prudkého prosincového slunce a teplota se během několika metrů zvyšuje nejméně o pět stupňů.

Obzor se projasňuje, výhledům sice ještě chvíli brání vzrostlý les, ale jakmile se modrá značka připojí na hraniční průsek, tak se horizonty otevřou. Strmý úsek po improvizovaných schodech signalizuje, že první postupný cíl je blízko. Cíl, který se jmenuje Velký Ostrý (Grosser Osser) a jehož kóta činí 1293 metrů.

Pohled z Velkého Ostrého k jihovýchodu po hřebeni Královského hvozdu. V pozadí...

Pohled z Velkého Ostrého k jihovýchodu po hřebeni Královského hvozdu. V pozadí Svaroh (Zwercheck, 1333 m)

Pohled do Bavorska od kříže na Velkém Ostrém. V pozadí vystupuje nad oblačnost...

Pohled do Bavorska od kříže na Velkém Ostrém. V pozadí vystupuje nad oblačnost Hoher Bogen (1079 m).

Z vrcholového skaliska pohraniční hory sledujeme scénu pod sebou. Z nekonečného moře mraků vystupuje nad inverzi pouze hraniční hřeben Královského hvozdu (na kterém stojíme i my), v Čechách protilehlý hřbet Pancíře a Můstku, v Bavorsku pak Kaitersberg a mohutný Velký Javor (Grosser Arber).

Směrem k Dunaji ještě hranici inverze těsně proráží vrchol Hoher Bogen (1079 m) s charakteristickým vysílači. Spolu s absencí jakýchkoli zvuků (snad kromě mírného šumění větru) jde o nepopsatelný pocit. Jako bychom viseli ve vzduchoprázdnu, vysoko nad všemi pozemskými věcmi.

Bližší pohled sklouzne na asi 600 metrů vzdálený vrchol Malého Ostrého (Kleiner Osser, 1266 m), který je stejně jako hlavní vrchol opatřen křížem. Malý Ostrý již leží celý v Bavorsku, zatímco přímo přes naše stanoviště na hlavním vrcholu přechází státní hranice. Z mnoha důvodů je ale Ostrý/Osser mnohem více německou než českou horou. A nejde jen o to, že výstup z Čech je o dost obtížnější než přístup z Bavorska.

Fotogalerie

Napovídají tomu jednak příběhy, symboly a legendy, které kolem Ostrého – podobně jako v případě jiných výrazných šumavských vrcholů – kolují. Jedna z nich hovoří o myslivci, výborném střelci, který měl v kraji žít v 17. století a jemuž neunikla žádná zvěř. Tuto pověst snad použil slavný hudební skladatel C. M. von Weber v opeře Der Freischütz (Čarostřelec).

Jiná, čistě německá sága, zase zmiňuje obra (Osserriese), který sedával rozkročen na hřebeni a svýma obrovskýma nohama „vykutal“ hluboká údolí po obou stranách hřebene.

Většímu německému nároku na Ostrý/Osser svědčí i současná situace na vrcholu. Právě Němci zde postavili vrcholový kříž a na německém území, přímo pod vrcholovým skaliskem, leží i turistická chata Osserschutzhaus.

Zemí nikoho do civilizace

Jsme každopádně rádi, že státní hranice už na Ostrém i jinde nepředstavuje překážku a po chvilce rozjímání se vydáváme severozápadním směrem po hraničním hřebeni.

Za chvíli opouštíme turistickou značku a držíme se spoře vyšlapané pěšinky, která jiskří v nahromaděné námraze a kličkuje mezi hraničními patníky, chvíli mezi skalkami, později převážně lesem. Ten je však přerušován občasnými holinami a proto se můžeme ještě mnohokrát kochat pohledy do Čech i do Německa nad mlhovou „peřinu“.

Hraniční hřeben severně od Ostrého

Hraniční hřeben severně od Ostrého

V místech, kde se hranice výrazně lomí k severu, cesta opouští hřeben a mezistátní linie strmě klesá do údolí potoka Lomnička. Sem evidentně mnoho lidí nezavítá, po chvilce se noříme zpět do mlhy a okolí brzy nabývá tajemného, až výhružného rázu. K severu obrácený svah je plný polomů, kmeny stromů obrůstá husté mechoví a musíme klopýtat přes mohutné kameny. Teprve když se sklon svahu trochu zmírní, narážíme na modrou turistickou značku a zahýbáme po ní zpět do vnitrozemí Čech.

Zde, v nejhořejší části údolí Chodské Úhlavy, se nacházíme v prostoru, který je i na melancholické šumavské poměry opuštěný a obtížně přístupný. Nebylo tomu tak ale vždy, za necelý kilometr totiž přicházíme na rozlehlou paseku, kterou prostupují skupiny mladých stromů i nezřetelné základy domů.

Hraniční hřeben severně od Ostrého

Zde stály po dobu asi 250 let domy osady Zadní Chalupy (Hinterhäuser), která však podobně jako mnoho jiných šumavských obcí na české straně hranice násilně zanikla po vyhnání původních obyvatel a zřízení „železné opony“ po 2. světové válce. S pomocí informační tabule zkoušíme identifikovat polohu bývalé školy. Představit si, jak to tu kdysi vypadalo, ovšem dnes vyžaduje nemalou dávku imaginace.

Zbytek trasy do Nýrska nás vede většinou po pevných lesních cestách kolem vrcholu s příznačným jménem Hraničář (833 m). Civilizace se přihlásí až v poslední chvíli, kdy již za silného šera do lesů proniknou odlesky osvětleného městečka. V Nýrsku, v nadmořské výšce necelých 500 metrů, panuje tma a silný mráz. Sluncem zalité šumavské hřebeny se zdají být tak daleko.

Může se hodit

Informace:
www.sumavanet.cz: Rozsáhlý internetový rozcestník obsahuje všestranné informace o Šumavě včetně popisu chráněných území, památek, popisu výletů a ubytování.

http://www.lamer-winkel.bayern/de/: Informační portál přilehlé turistické oblasti Lamer Winkel v Bavorském lese

Jak na to
Popsaný výlet je 23 kilometrů dlouhý a vzhledem ke značnému převýšení i místy špatně schůdnému terénu patří mezi ty náročnější.

Hojsova Stráž i Nýrsko mají železniční spojení, které obstarává trať z Plzně do Železné Rudy; díky ní se trasa dá absolvovat i z Plzně či Prahy během jediného dne.

Možnost občerstvení je pouze v bavorské chatě na Ostrém (zda je otevřeno, zjistíte na stránkách Lesního spolku Lam – www.waldverein-lam.de) a pak v cíli v Nýrsku.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.