Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krajinou českého granátu. Výlet, kde jsou výhledy cennější než pyrop

aktualizováno 
České středohoří skýtá nepřeberné množství rozmanitých výletů po sopečných kopcích, skálách a hradních zříceninách. Jeden z nejhezčích se dá uskutečnit v místech, odkud pochází náš nejznámější drahokam pyrop neboli český granát.

Krajinou českého granátu: Lipská hora a Milešovka z úbočí Plešivce | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Domovem českého granátu je jižní úpatí Českého středohoří mezi Třebenicemi a Třebívlicemi, kde se těží již od dob vlády císaře Rudolfa II. Vznikl v podmínkách vysokého tlaku v hlubinách Země a na povrch se dostal díky sopečným erupcím.

Doslova ke zdroji českých granátů vede z Třebívlic turistická trasa nazvaná Ulričina stezka. Sedmnáctiletá Ulrika von Levetzow, dcera majitele třebívlického panství, byla poslední velkou láskou dvaasedmdesátiletého Johanna Wolfganga Goetha. Jejich vztah se stal symbolem romantické, čisté a nenaplněné lásky. Život Ulriky připomíná v Třebívlicích stálá muzejní expozice v budově bývalého zámku.

Výše zmíněným zdrojem českého granátu je nevýrazné návrší Linhorka
(400 m) mezi vesničkami Leská a Staré Blešno, které Ulričina stezka obchází z jihu po žlutých značkách. Při troše pozornosti lze vlevo od značené stezky zahlédnout výkop se zvětralou bílou hlínou, v níž se nachází útržky zelenočerné vyvřeliny s drobnými zrnky českých granátů. Tady někde bylo výbuchové hrdlo sopky.

Fotogalerie

Dříve se granáty v okolí Linhorky těžily šachticemi hlubokými až 35 metrů.  Asi ne náhodou pochází historicky největší český granát o velikosti holubího vejce právě od sousední vísky Šepetely. K vidění je v klenotnici saských kurfiřtů v Drážďanech. 

Novodobé pokusy o zpracování tohoto naleziště nebyly úspěšné. Dnes se české granáty těží ze štěrkopísků v okolí Podsedic (mezi Třebívlicemi a Třebenicemi), kam byly z primárních nalezišť přeneseny vodními toky a gravitací.

Vzhůru na čedičové žíly

Zatímco Linhorka, primární naleziště českého granátu, je lokalita určená spíše pro fajnšmekry, nedaleký Kuzov (416 m) a Blešenský vrch (520 m) nadchnou každého. Na oba kopce s nádherným výhledem se dá vystoupit z vesničky Dřemčice, kde se Ulričina stezka otáčí zpět do Třebívlic.

Návrší Kuzova vzniklo erozním obnažením dvou podpovrchových čedičových žil, které pronikly souvrstvím slínovců a vápenců. Pozoruhodné je, že obě vertikálně orientované žíly jsou na sebe navzájem téměř kolmé a jedna protíná druhou. 

Vrcholová partie je tvořena členitým skalním hřbetem se dvěma vrcholky, který upadá na jih a západ stupňovitou stěnou o výšce 15 až 20 metrů. Krásně je zde vidět protnutí obou příčně orientovaných čedičových žil, jež mají podobu úzkých skalních hradeb se zřetelnou kulovitou odlučností.

Krajinou českého granátu

Suťovisko pod Blešenským vrchem

Podobný žilný původ má i protáhlý Blešenský vrch (520 m). Nápadný je hlavně obrovským balvanovým suťoviskem, které pokrývá jihozápadní svah hory nad Blešnem a končí až těsně u domů této malebné osady. Nejvyšší bod Blešenského vrchu, kam vede modře značená odbočka, tvoří nevelké skalisko s dílčími rozhledy do okolí. Terénní nerovnosti dokládají existenci malého středověkého hrádku neznámého jména i historie. Nezachovaly se o něm žádné písemné doklady a je tedy pravděpodobné, že existoval pouze krátkou dobu. Původní přístupová cesta k němu vedla severovýchodním svahem, tedy jinudy než dnešní značená trasa.

Stezkou Zemí hradů

Příznivce středověkých zřícenin však mnohem více potěší kuželovitý vrch Hrádek (566 m) s malebnou siluetou hrádku Oltářík. Je hezky vidět z Blešenského vrchu a směřují k němu modré značky. Ty jsou součástí pomyslné stezky Zemí hradů, která v Dřemčicích střídá Ulričinu stezku.
Hrad Oltářík postavil roku 1426 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic s cílem ochránit naloupený majetek v severozápadních Čechách. Hrad to byl jednoduchý a malý, skládal se prakticky z jedné věžovité obytné místnosti na skalisku, k níž se na severu přimykalo malé předhradí s brankou. Účel měl zřejmě jenom čistě vojenský, poloha na vysoké skále jej měla ochránit před tehdy se rozvíjejícím dělostřelectvem. Fungoval něco málo přes sto let, roku 1554 již byl pustý. Podobně jako většina vrchů v okolí poskytuje i Oltářík skvělý výhled.

Krajinou českého granátu

Krajinou českého granátu: hrad Oltářík

Pozoruhodným sousedem Oltáříku je vrch Plešivec (477 m), který patří do kategorie spíše neznámých kopců Českého středohoří. Přiléhavý název charakterizuje stepní charakter protáhlého vrcholového hřbítku, pod jehož jižním svahem se vyvinulo efektní balvanité pole. Celý kopec leží uprostřed oplocené obory stranou turistické trasy, plot je však možné díky žebříku přelézt. 

Bezlesé partie mají výrazně stepní ráz a hostí vzácné druhy teplomilných rostlin. Plešivec je zajímavý rovněž tím, že zde v srpnu 1994 natáčela hudební skupina Lucie klip k písničce L’aura. Jedna scéna se točila přímo na vrcholu z ptačí perspektivy z vrtulníku.

Pozor na blesky

Stezka Zemí hradů sestupuje okolo Plešivce u vesnice Děkovka do Vlastislavi, kde je uprostřed obce o víkendech přístupný zámek Skalka s expozicí včelařství a fotografií z Českého středohoří. Okrouhlá věž stejnojmenné zříceniny nad zámkem vstup nemá.

Za Vlastislaví se naše pomyslná trasa krajinou českého granátu logicky stáčí směrem do Třebenic. Tam se totiž v prostorách bývalého luteránského kostela nachází unikátní Muzeum českého granátu. Mezi exponáty je i sada šperků, které zamilovaný Goethe věnoval Ulrice von Levetzow z nedalekých Třebívlic.
Mezi Vlastislaví a Třebenicemi ovšem stojí v cestě ještě jedna z nejpůsobivějších dominant Českého středohoří – vrch Košťálov. Od okolních převážně zaoblených a lesem pokrytých kopců se odlišuje mimořádně působivými bizarními skalisky, zvláště při pohledu zdola. Z geologického hlediska jde o podpovrchovou přívodní dráhu sopky na okrajové tektonické linii Českého středohoří. Byla činná v několika etapách vulkanické aktivity a produkovala rozsáhlé lávové proudy.

Krajinou českého granátu

Krajinou českého granátu: zřícenina hradu a zámek Skalka

Košťálov je díky romantické siluetě stejnojmenného hradu hojně navštěvovaným místem. Vystoupil na něj také Karel Hynek Mácha a načrtl jednu z jeho prvních podobizen. Košťálov vznikl ve 14. století a obýván byl do poloviny 16. století. Již na počátku 17. století se uvádí jako pustý. Zachoval se tzv. horní hrad na vrcholku skály s věžovitou stavbou paláce.

Ke Košťálovu se vztahuje zajímavá událost z července roku 1372. Tehdy do hradu udeřil blesk a purkrabímu Aleši ze Sulevic i jeho manželce spálil hroty zašpičatělých škorní. To bylo vykládáno jako boží trest za příliš rozmařilé módní odívání.

Může se hodit

Itinerář trasy
Třebívlice – Leská (červená) – Staré Blešno (žlutá) – Dřemčice (žlutá) – Hrádek (modrá) – Děkovka (červená) – Vlastislav (červená) – Košťálov (červená) – Třebenice (červená).
Celkem 17 km a 500 výškových metrů bez výstupů na vrcholy a hrady.

Mapa
KČT 1 : 50 000 č. 10 – České středohoří západ

Jak se tam dostat
Třebívlice a Třebenice leží na nejdříve zrušené, dnes turistické železniční trati Lovosice – Most, která bývá v provozu o víkendech od dubna do října (3 spoje tam a 3 zpět). Vhodný vlakový spoj pro realizaci popsaného výletu vyjíždí z Lovosic v 8:35 (přes Lovosice jezdí mnoho rychlíků z Prahy do Ústí nad Labem).

Doprava po silnici je rovněž rychlá a jednoduchá: z Prahy po D8 do Lovosic, zde odbočit směr Most.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Špatné už nekoupíte, jsou jen dobrá a výborná

Test elektrokol - Full

Redakce iDNES.cz testovala spolu s cyklistickým magazínem Elektrokola a servisem a prodejcem ekolo.cz vzorek elektrokol...

Skvosty na trati. Nejkrásnější česká nádraží, na než je radost pohledět

Litoměřice. Manželé Plíhalovi koupili zchátralou industriální budovu a vrátili...

Během prázdnin se možná na některém z nich ocitnete. Když nebudete zrovna dobíhat vlak, porozhlédněte se. Nádraží mají...



Poslední průsmyk: Trabanty se vyšplhaly do pěti tisíců a přejely Himálaj

Najednou maluch zaječí a vyrazí do proudu. „Co ten blázen dělá?!“ Maluch se rve...

Vybojovali jsme výškový rekord dvoutaktního auta, přejeli dvě pětisícovky, utkali se s prachem, blátem, deštěm, sněhem,...

Manila je divoká džungle. Všude zní řev a vlní se vilní ladyboys

Těžko říct, zda to jsou kluci či holky...člověk se zde může lehce splést....

Manila je betonová džungle a velkoměsto jako žádné jiné. Žijí tu malí lidé i krásné holky, které mají podezřele hluboké...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

Další z rubriky

TEST DNES: Bývaly pro otrlé, dnes kempy lákají na vířivky i myčky nádobí

Ilustrační snímek

Interhotel to není a tepláky se sem hodí spíš než oblek, ale jako pionýrský tábor kempy už také dávno nevypadají. Jaké...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

VIDEO: To je sešup! Sjeli jsme z Dlouhých strání na koloběžce

Po komunikaci jezdí i autobusy, člověk se proto musí držet vpravo.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách už neskýtá jen úžasný výhled od horní nádrže. Užijí si tu i...

Najdete na iDNES.cz