Kde se vzali bílí jeleni
Bílého jelena v přírodě už nepotkáte. Kdysi žil snad v Persii nebo Indii, tam však byl již dávno vyhuben. Patřil k poddruhu jelen kavkazský a kolem roku 1780, ještě před vyhubením, byla tato exotická zvířata převezena do Čech. Proč, o tom není zcela jasno.
Na několika panstvích šlechtických rodů se pak bílí jeleni začali chovat, avšak do 20. století přežila pouze jediná populace, žijící od roku 1824 v Žehušicích u Kutné Hory. Velikost stáda v průběhu let značně kolísala. Příčinami byly neuvážené chovatelské experimenty, zanedbaná péče o pastevní porosty ale zejména nízká reprodukce jako průvodní jev genetické příbuznosti uvnitř stáda. V roce 1967 čítalo kdysi dvěstěhlavé stádo pouhých 35 kusů.
Z důvodů záchrany bílých jelenů byla roku 1973 zřízena druhá linie chovu s cílem eliminovat úzké příbuzenské stavy uvnitř stáda. Vybrána byla obora u zámku Žleby na Čáslavsku, kde se jim od té doby daří velmi dobře. Díky přírůstkům je možné zásobovat další nově zřízená chovná místa u Kopidlna a Heřmanova Městce.
Nejdivočejší část Chittussiho údolí
Albíni a leucíni
Pravý albín je zvíře, v jehož srsti, peří nebo šupinách není obsažen žádný pigment. Tělo takového živočicha je celé bílé, oční duhovka bývá červená. Albíni vznikají spontánní mutací genů, pravděpodobnost výskytu v normální populaci je 1:10.000 až 40.000. Je-li takové zvíře chovatelsky podchyceno, může být s použitím příbuzenské plemenitby rozmnoženo, čímž se v chovech rozšiřuje nová barevná odchylka.
Zvláštní barevnou odchylku tvoří leucíni u nichž je tělo bílé, avšak barva oční duhovky je tmavá, často modrá. K leucínům patří i stáda bílých jelenů v Čechách.
|
Prohlídka zámku Žleby Malý okruh – 80 Kč, 60 minut, kaple, kuchyně, sály východního křídla |
Žlebský pohádkový zámek
Než však zamíříte do žlebské zámecké obory za bílými jeleny - leucíny, určitě se zastavíte na žlebském zámku, kterému přísluší bez nadsázky přívlastek pohádkový. V průběhu celého letošního června byl totiž zámecký areál pro veřejnost uzavřen z důvodů natáčení nové české pohádky. A je fakt, že filmaři si jej nevybrali vůbec náhodou – okázalá novogotická architektura se spoustou věží a věžiček pohádkové představy naplňuje více než dokonale.
Původně šlo o středověký strážní hrad, jenž v průběhu historie dobyli a zničili husité a který prošel mnoha stavebními úpravami. Ta poslední, nejvelkolepější, byla realizována podle anglických předloh ve stylu novogotického romantismu Karlem Vincencem Auerspergrem v letech 1849-68.
Interiéry, v nichž se mísí původní historické památky a vybavení s dobovými novinkami místní i zahraniční provenience, vyzařují jedinečnou atmosféru a celý zámek působí jako jedna velká sbírka starožitností. K prohlídce si můžete vybrat jeden ze dvou okruhů, k němuž si ještě můžete přidat zrekonstruované zámecké divadlo.
Zámek Žleby
V ukázkové obůrce se nudit nebudete
Na žlebský zámek navazuje krásný anglický park, jímž se vine řeka Doubrava. Jen pár minut chůze ze zámeckého nádvoří vás dělí od dvoumetrového vodopádu Hostačovky, který patrně vznikl přemístěním části levostranného přítoku řeky v důsledku parkových úprav.
Hned za vodopádem začíná obora s bílými jeleny, která byla založena roku 1972 na ploše 120 ha. Na jejím okraji můžete navštívit tzv. ukázkovou obůrku s expozicí dravců, sov, kunovitých šelem, spárkaté zvěře a vodního ptactva. Z informačních panelů, popř. z úst odborníka se dozvíte zajímavá fakta o minulosti, současnosti a dalších plánech na zachování této raritní přírodovědné lokality.
O prázdninách můžete navíc denně ve 12.00 a 15.30 hodin shlédnout ukázku výcviku a letu dravců a sov spojenou s výkladem o historii a současném významu sokolnictví a problematice odchovu dravců v zajetí. Program bývá doplněn přikrmováním bílých jelenů s doplňkem odborného komentáře.
Vezmete-li do ukázkové obůrky děti, určitě jim uděláte radost.
Orel stepní v ukázkové obůrce žlebského zámeckého parku
Český malíř s nečeským jménem
Žlebský zámek však můžete využít nejenom jako cíl, ale zároveň východisko k výletu. Na starých mapách zjistíte, že odtud vycházela červená značka podél řeky Doubravy do nedalekého Ronova, trasa je však nyní z neznámých důvodů zrušena. Není však problém sledovat na stromech staré značení, které vede po pravém břehu tiché a lesem obklopené řeky.
Asi po 4 km přijdete do městečka Ronov nad Doubravou, který je známé především jako rodiště a působiště Antonína Chittussiho (1847-91) – českého malíře-krajináře. Jeho rodný domek s pamětní deskou stojí na náměstí, památník s galerií však najdete na okraji městečka směrem od Žlebů (Čáslavská ulice). Galerie Antonína Chittussiho, zvaná též Bílkova vila, je pozoruhodnou stavbou české moderny. Neobvyklé architektonické řešení je doplněno o dva ozdobné venkovní reliéfy Hlava Kristova a Jak čas utíká. Uvnitř můžete celoročně obdivovat 60 obrazů z depozitních sbírek Národní galerie.
K dalším zajímavostem Ronova patří památný strom líska turecká na náměstí a vzácně zachované stavby domků v duchu lidového baroka.
Památný strom líska turecká v Ronově nad Doubravou
|
Jak se tam dostat Žleby, Ronov nad Doubravou i Závratec leží poblíž hlavního silničního a železničního tahu Praha – Kolín – Havlíčkův Brod. Ať pojedete vlakem či autem, v obou případech musíte hlavní komunikaci opustit v Čáslavi, kde přestoupíte buď na lokálku směr Třemošnice anebo odbočíte na vedlejší silnici č. 337 směr Třemošnice a Seč. Parkovat lze ve Žlebech na náměstí. Mapy |
Romantickým Chittussiho údolím
Pokud zavítáte do Ronova, pak byste si určitě neměli nechat ujít nenáročnou procházku Chittussiho údolím. Jedná se o tříkilometrový úsek řeky Doubravy mezi Ronovem a Mladoticemi, které nese jméno výše českého malíře-krajináře. Údolí patřilo údajně k mistrovým oblíbeným místům a nechal se v něm inspirovat k tvorbě jednoho ze svých nejznámějších obrazů Údolí Doubravy z r. 1884.
Skalnaté údolí s balvanitým řečištěm je nalezištěm chráněných druhů rostlin a živočichů, žije tu lipan, úhoř i ledňáček. Za vyššího stavu vody se tok řeky mění ve vodáckou lahůdku.
Údolím kupodivu nevede žádná turistická značka, takže musíte dát zavděk neznačené, ale dobře vyšlapané stezce na pravém břehu. Sejít na ni můžete třeba lučinatým svahem od hřbitovního kostela sv. Kříže, asi 1 km jižně od Ronova.
Za pozornost stojí náhon Korečnického mlýna, jenž byl v úseku 50 m vysekán jako tunel do skály. Údajně dvěma doživotně odsouzenými trestanci, kteří si tak vysloužili vysvobození. Za splavem pak následuje úsek divoké řeky mezi skalisky a balvany.
Chittussiho údolí je krátké, za chvíli se otevře a jste ve vesnici Mladotice. Odtud je to zhruba 1,5 km po silnici k vlakové zastávce Závratec se siluetou unikátně dochovaných pecí staré vápenky.
Vodopád Hostačovky ve žlebském zámeckém parku
