Přesto tady není tolik „narváno“ jako na velkých ostrovech jako jsou Kréta či Rhodos a místním obyvatelům se stále daří zachovávat si typický klasický řecký styl života a nepodléhat tolik vlivům globálního uniformního cestovního ruchu.
Nic pro komisaře EU
Na severu tohoto ostrůvku leží malé rybářské městečko Naoussa, považované za jedno z nejkrásnějších v celém kykladském souostroví. Jeho nejmalebnější část se rozkládá kolem mořské laguny, kam přijíždějí ze svých výprav rybáři.
Vykládají své úlovky, rozvěšují kolem taveren chobotnice na šňůry jako prádlo, suší, opravují a svinují své sítě tak, aby mohli nad ránem opět vyrazit na moře. Posezení v některé ze zdejších prostých jídelen je ve dne příjemné a v podvečer za zvuků typického řeckého buzuki nezapomenutelné.
Jsou tu i onačejší zahradní restaurace s ratanovými pohodlnými křesílky a polštářky, s tištěnými jídelníčky a luxusním prostíráním. V těch však posedávají jen turisté.
Vyberte si raději co nejobyčejnější tavernu, v níž na rozvrzaných židličkách sedávají ošlehaní rybáři a z nepříliš čistých skleniček popíjejí ouzo. Tady jídelní lístky nemají, jen postarší vrásčitý majitel a kuchař v jednom na venkovním grilu nad dřevěným uhlím připravuje ty největší lahůdky, které nedostanete ani v těch nejlepších světových restauracích.
Jeho mamina má většinou v kuchyni připravené domácí jídlo, pekáč musaky, nějaké ty vinné listy s mletým masem, vše připravené s opravdovým olivovým olejem, nahrubo nakrájenou zeleninu. A místo vybírání z jídelníčků prostě zajdete do kuchyně, mrknete pod pokličky a ukážete, co byste rádi ochutnali.
Komisaři EU pro hygienu a stravování by z toho dostali psotník, ale zdejší ryby i plody moře jsou zaručeně čerstvé a se sklenkou obyčejné pálenky či místního stolního vína chutnají přímo nepopsatelně.
Spojnice antického světa
V antických dobách byl Paros ostrovem velice významným zejména díky mramorovým lomům a s tím související sochařské umělecké škole. Ze zdejšího mramoru se stavěly takové klenoty antiky jako je například athénská Akropole, Apollónův chrám v Delfách, údajně i Šalomounův chrám v Jeruzalémě. Z parského mramoru je i Praxitelova socha boha Herma nebo proslavená Venuše Milónská.
Další ukázky zdejší slavné antické sochařské školy je možné vidět ve velice bohatém místním archeologickém muzeu. Paros byl znám už v mínojských dobách asi 2000 let před naším letopočtem, kdy byl spojnicí a odpočinkovým přístavem při cestách mezi Krétou, Egyptem, Babylonem a Asýrií.
Parský mramor byl jedním z nejkvalitnějších na světě. Je průsvitný ještě při šířce desky 35 milimetrů, zatímco u kararského mramoru je to „jen“ 25 milimetrů. V římských dobách pracovalo ve zdejších lomech na 150.000 otroků a mramor se vyvážel do celého tehdejšího známého světa.
Chrámy i pláže
Paros má rozlohu 1865 kilometrů čtverečních a jeho pobřeží měří 120 kilometrů. Za pásem pobřeží jsou úrodné planiny s vinnou révou a olivovníky, pár polí s obilím a všemu vévodí ústřední vrcholek, 771 metrů vysoký Agios Ilias.
Ostrov si ve své historii zažil své a na každou éru tu najdete nějakou tu upomínku. Od antiky přes okupaci Arabů, Benátčanů i pirátskou éru Barbarossy a dokonce i na ruskou okupaci v letech 1770 – 1774, kdy byl Paros v dobách rusko-turecké války základnou ruské flotily.
Nicméně nejvýznamnější historickou památkou je chrám Panaghia Ekatontapiliani, který stojí přímo na nábřeží hlavního města Parikia (nebo také jednoduše Paros).
Počátky jeho stavby spadají do panování byzantského císaře Konstantina a postupem času se z malého kostelíka stal chrám, který je považován za největší klenot křesťanského ortodoxního stavitelství v celé oblasti Egejského moře.
Turisté se na pamětihodnosti sice sem tam podívají, ale především sem jezdí odpočinout si a užít si pláží. Ty nejlepší jsou na východě ostrova jako například Chrissi Akti (Zlatá pláž), na které je i windsurfové centrum, Pisolivadi, Logaras a Dryos jsou tradiční turistické pláže pro rodiny s dětmi, Glyfa, Boutari, Pounta a Lolandonis jsou ještě, dá-li se to tak říci, „polopanenské“, nejsou tak známé a bývá tu méně lidí.
Jeskyně a noční život
Neoddělitelným souputníkem Paru je ostrůvek Antiparos, který má jen 38 kilometrů čtverečních a necelou tisícovku stálých obyvatel. Z městečka Pounda na Paru jezdí na Antiparos každou půlhodinku loď (plavba trvá maximálně 15 minut), a alespoň půldenní výlet sem se určitě vyplatí. Už jen prohlídka starého města, postaveného kolem benátské pevnosti nebo proslavených jeskyní s bohatými krápníky určitě stojí za to.
Jeskyně objevil francouzský velvyslanec v Konstantinopoli, markýz Douadel o vánocích roku 1673. Podle archeologických výzkumů a vykopávek se tu však skrývali například už v dobách Alexandra Velikého jeho odpůrci, ale důkazy o prvních antických „speleolozích“ jsou ještě starší. Svědčí o tom například podpis lyrického básníka Archilohose, vyrytý do jednoho ze stalagmitů už v 6. století před naším letopočtem.
Své podpisy a různé nápisy tu pak zanechaly celé generace nejen Řeků, ale i dobyvatelů ostrova. Zatímco kdysi se sem lidé spouštěli po provazech, nyní vede do hlavního jeskynního dómu 400 schodů. Je to opravdu impozantní místo, dlouhé 216, široké 208 a vysoké 18 metrů. Krápníková výzdoba je úžasná, ovšem v jedné části jeskyně značně poničená. Němečtí vojáci si tu za války udělali střelnici a krápníky jim sloužily jako terče nejen pro kulky, ale i pro granáty.
Antiparos je nazýván „malou dcerou Parosu“ a má jeden zvláštní fenomén. Mladí Řekové nejenže z tohoto ostrova neprchají, ale naopak se sem stěhují další, takže má přezdívku „ostrov mládí“.
Antiparos je u návštěvníků stále oblíbenější, takže přibývá těch, kteří volí pro dovolenou pobyt právě na tomto ostrůvku a na jednodenní výlet si vyjedou na sousední Paros. |
Převážná část společenského života se v letních měsících odehrává na dlouhé a široké třídě Kampiara (nebo také Kabiara, jsou to dva možné přepisy z řečtiny) a na náměstí Agios Nicolaos, do kterého ústí. Pozdě odpoledne se tu hraje backgamon, lidé korzují a chodí na kávu nebo zmrzlinu, ovšem večer se jednotlivé bary, taverny a rybí hospůdky spojí v jeden obrovský podnik a začíná intenzivní noční život.
Paros - Řecko Paros - Řecko Paros - Řecko Paros - Řecko
