Narodil se 20. července 1656 v rodině sochaře a malíře Johanna Baptisty Fischera. U něj se vyučil řemeslu a pak odešel do Itálie; studoval architekturu, školil se v renomovaném dekoratérském ateliéru, pracoval v dílnách Gian Lorenza Berninho a dva roky působil v Neapoli. Do Vídně se vrátil v roce 1688 a samostatnou kariéru tak začínal až po třicítce – ovšem jako umělec, zkušený v mnoha oborech.
Sál a kaple na zámku ve Vranově
Zámecké kapli je na vranovském zámku věnován samostatný prohlídkový okruh.
Kvůli rozsahu zájmů a dovedností není fér hovořit o Fischerovi jen jako o architektovi. Zprvu pracoval na menších zakázkách – sochách, portálech, oltářích, náhrobcích, morových sloupech, kašnách a triumfálních obloucích. Jeho rukopis nese řada vídeňských staveb včetně Hofburgu, venkovské císařské rezidence Schönbrunnu a kostela sv. Karla Boromejského známého jako Karlskirche, ovšem své první mistrovské dílo vytvořil u nás: oválný sál předků a zámeckou kapli Nejsvětější Trojice s podzemní hrobkou na zámku ve Vranově nad Dyjí pro císařského tajného radu a říšského hraběte Michala Jana II. z Althannu. Sál předků navštívíte při hlavní prohlídce zámeckých interiérů, kapli je věnován samostatný prohlídkový okruh.
Fischerův barokní styl
Fischer je autorem koníren a jízdárny na zámku v Lednici.
V letech 1698 až 1700, kdy se do masivu vranovské skály hloubila althannská hrobka, už měl Johann Bernhard Fischer za sebou působení pro arcibiskupa v Salzburku a jmenování císařským dvorním architektem a stavitelem. Svými stavbami ovlivnil celou Evropu a dal styl rakouskému baroku; Fischerovy stavby mají elegantní půdorysy s centrální dispozicí, vzdušné interiéry, uhlazené a čisté klasicistní linie a symetricky komponované fasády. U nás mezi jeho další práce patří čestný dvůr, konírny a jízdárna na zámku v Lednici, které dnes slouží jako Multifunkční centrum a impozantní kašna Parnas na Zelném trhu v Brně.
Rakouské baroko v Praze
Johann Bernhard Fischer v Praze postavil barokní Clam-Gallasův palác v Husově ulici na Starém Městě.
V Praze se s uměním Johanna Bernharda Fischera setkáte na třech místech. Tím prvním a nejznámějším je překrásný barokní Clam-Gallasův palác v Husově ulici na Starém Městě, který si nechal postavit Jan Václav Gallas a na jehož výzdobě se podílela řada pražských umělců včetně sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Palác byl od samého počátku významným střediskem vědeckého a kulturního života v Praze, což platí dodnes – sídlí zde totiž Archiv hlavního města Prahy. V reprezentačních sálech se kromě toho konají příležitostné výstavy, koncerty a další společenské akce včetně opulentního plesu Crystal Ball během karnevalové sezony.
Sál předků navštívíte při hlavní prohlídce zámeckých interiérů.
Fischer rovněž projektoval náhrobek nejvyššího kancléře Království českého, hraběte Jana Václava Vratislava z Mitrovic, umístěný v levé lodi kostela sv. Jakuba na Starém Městě. Dílo zdobené plastikami Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a považované za nejkrásnější barokní náhrobek v Praze i celých Čechách provází děsivý příběh. Hrabě byl údajně pohřben zaživa a teprve v hrobce se probudil z klinické smrti. Když byla časem hrobka otevřena, víko rakve leželo odhozené na zemi a nebožtík seděl v rohu krypty.
Nejutajenějším pražským Fischerovým dílem je úchvatná diamantová monstrance Pražské slunce, kterou podle jeho návrhu na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci. Lesk 6 222 diamantů je oslnivý, neméně pozoruhodná je však i umělecká koncepce výjimečného zlatnického díla. Na vlastní oči ji můžete vidět v klenotnici s loretánským pokladem v areálu Lorety na Hradčanech.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
