Kůl v plotě a tyč v poli
Dnešní Kouřim, kdysi jedno z nejvýznamnějších královských českých měst, založil kolem roku 1260 pravděpodobně král Václav I. Už v 7. století se zdejší mohutné slovanské opevněné hradiště významem vyrovnalo i Praze.
KouřimPočátky osídlení Kouřimi se datují až do mladší doby kamenné. V 6. století se tu pak usadil mocný kmen Zličanů v čele s knížetem Radslavem, jehož - alespoň podle tzv. Kristiánovy legendy - přemohl Svatý Václav bez boje, díky božímu zásahu. Za následné éry Slavníkovců konkurovala Kouřim Praze, i proto se je Přemyslovci rozhodli vyvraždit. Zdroj: Wikipedie |
Rozkvět Kouřimi přerušily později husitské války, nejvíce ji pak poškodila válka třicetiletá. V 19. století, v době prudkého rozvoje průmyslu v našich zemích, mělo město šanci obnovit svoji slávu. Projektanti železničních sítí ale Kouřim zapomněli zanést do plánů. Prý chybou městských úředníků.
Vzhledem k tomu, že i pozdější výstavba silnic vlastně kopírovala vlakové trasy, město se náhle ocitlo zcela odříznuté od dopravního spojení a zůstalo opuštěné jako kůl v plotě. To vedlo během několika desetiletí k odlivu obyvatel a úpadku.
Objev České astronomické společnosti z poloviny 90. let by mohl pomoci aspoň částečně vrátit Kouřimi bývalý lesk. Na pokyn společnosti tehdy provedli pracovníci Výzkumného ústavu geodetického a kartografického důkladná měření, která prokázala, že zhruba 1,5 kilometru za Kouřimí směrem na Svojšice se nachází astronomický (nikoli zeměpisný) střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku. Naposledy se bod přeměřil v roce 2000.
Význam tohoto bodu se souřadnicemi 50 stupňů severní šířky a 15 stupňů východní délky spočívá v tom, že se k němu vztahuje tzv. pravý sluneční čas, sloužící dále k provádění astronomických výpočtů.
Zdá se, že město si bohužel neuvědomuje obrovský turistický potenciál, který tato rarita skýtá. Astronomický střed Evropy, který leží v poli, označuje jen nažluto natřená železná tyč. Z nedaleké silnice je sice dobře viditelná, nicméně pokud někdo neví, o co jde, snadno ji přehlédne. U našich západních sousedů by na místě stála minimálně informační cedule a k bodu vedly naučné stezky.
Voňavý advent
Astronomický bod Evropy ale není jediným lákadlem Kouřimi. V době adventu stojí za návštěvu místní skanzen, oficiálně zvaný Muzeum lidových staveb. Právě nyní zde každoročně ožívá místní tradice a ve všech historických staveních představují řemeslníci vlastnoručně vyrobené zboží.
Jsou tu& perníkáři, řezbáři, dráteníci, krajkářky, a v jedné chalupě přede selka na kolovrátku.
Všechny výrobky jsou prodejné a mohou ozdobit sváteční stůl či vánoční stromek. Velký zájem je o domácí cukroví, staročeské povidlové koláče a další kulinářské lahůdky, dobře na odbyt jdou svícny z kovu i dřeva nebo ozdobné svíčky.
Kolem stavení, z nichž asi nejvíc zaujme celodřevěná kovárna či stodola z roku 1648, kam se vešlo neuvěřitelných 55 šestimetrových žebřiňáků obilí, korzují postavy v historických kostýmech: Lucie, Barborka, svatý Ambrož (ten si za cíl svých dobromyslných výpadů vybírá děti a ty pak odškodňuje sladkostmi) či démonická Perchta v masce z králičí kůže.
Nechybějí ani čert, andělé a do Vánoc se tu prochází dokonce i svatý Mikuláš, i když by vlastně měl mít už dávno 'po sezoně'.
Pokud vám vyhládne, zavítejte do sympatické roubenky přeměněné na staročeskou restauraci, kde si můžete pochutnat na české klasice - svíčkové, kachně, bažantovi a dalších specialitách.
Tajemný Lechův kámen
Další zajímavostí Kouřimi je tři metry vysoký Lechův kámen, ležící jen pár minut chůze z centra města po žluté značce. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, jemuž ovšem historikové příliš - či spíše vůbec - nevěří, sem měl zabrousit už Lech, bratr našeho praotce. Ten tady prý pak v duchu předchozí domluvy zapálil velký oheň, jehož kouř byl vidět až na Říp. Odtud také pochází jméno Kouřim.
Podle jiné, věrohodnější verze však kámen sloužil zprvu jako obětiště a později byly v jeho blízkosti upalováni lidé podezřelí z čarodějnictví.
Pověst praví, že tomu, kdo kámen o půlnoci Štědrého dne třikrát obskáče na jedné noze se zadrženým dechem, se otevřou podzemní prostory skrývající zlatý poklad. Nicméně vzhledem k tomu, že kámen měří po obvodu téměř 30 metrů, je to dost těžko realizovatelné.
Zda to někdo zkoušel, není známo. Každopádně je od kamene nádherně vidět panoráma celé Kouřimi, kterému na náměstí dominuje Chrám svatého Štěpána. Mimochodem, pod náměstím se skrývá síť dodnes neprozkoumaných podzemních chodeb.
Další raritou je goticko-renesanční zvonice, kde jsou dva zvony zavěšeny kuriózním způsobem - srdcem vzhůru. Je to metrák vážící "Štěpán" a o něco menší "Marie. Do pohybu se uváději šlapáním na pedály.
Zajímavé je i Muzeum regionu v bývalé staré radnici, kde vystavují mimo jiné Kroniku českou od Václava Hájka z Libočan. Za shlédnutí jistě stojí i Santiniho kaple, Kostel sv. Trojice či poměrně zachovalá část hradeb.
Na cestě do Lipan
Knížecí zámek z 16. století je sice veřejnosti nepřístupný, nicméně v kapli zasvěcené Sv. Vojtěchovi se konají svatby i koncerty. Zajímavé je Muzeum hrnčířství v renesančním domě a za hezkého počasí stojí za to nakouknout do rozsáhlého lesoparku.
Mimochodem, krás Kouřimi si všimli i filmaři. Z mnohých natáčení můžeme jmenovat alespoň seriál Bylo nás pět podle knihy Karla Poláčka.
může se hodit Jak se tam dostat Z Prahy je to autem asi 40 kilometrů, většinou se jede po okreskách. Vlakem je doprava komplikovanější, musí se přesedat - obvykle v Pečkách. O něco výhodnější je autobusová doprava, ale i tam je obvykle nutný přestup - jízdní řády najdete na http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/. Skanzen Otevřeno od úterý do pátku (ve dnech školního vyučování) od 9 - 13 hodin, o sobotách a nedělích a rovněž v týdnu od 26. – 30.12. od 10 do 16 hodin. Vstupné dospělí 40 Kč, v době Adventu a při mimořádných akcích 60 Kč; děti do 6 let, studenti, důchodci - 20/30 Kč. Mapy © Google