Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letadlem z Příbrami na Korsiku. Takhle z výšky jste ji ještě neviděli

  1:00aktualizováno  1:00
O Korsice si snad každý ještě ze školy pamatuje, že se na ní narodil Napoleon. Hornatý ostrov se také chlubí jednou z nejhezčích evropských stezek. Její krása ale naplno vynikne z výšky. Pilot Jiří Pruša se na Korsiku vydal z Příbrami a z letadla pořídil sérii krásných fotografií.

L´ille Rousse na severním pobřeží Korsiky | foto: Jiří Prušapro iDNES.cz

Na Korsiku se dá sportovním letadlem doletět z letiště v Příbrami za rovné čtyři hodiny letu. Trasa vede přes České Budějovice, Linec, Zell am See, celé Alpy, Lago di Garda a Pisu. Když je dobré počasí, je to velmi malebný vyhlídkový let.

Tip na dovolenou

Vyberte si zájezd na Korsiku na dovolená.iDNES.cz.

V první letní den, čtvrtek 21. června, vypadalo počasí ráno v Praze špatně: přeháňky, mraky nízko a sluníčko nikde. Nechtěl jsem ale svůj plán vzdát, a tak jsem na letiště do Příbrami stejně vyrazil. Tam se dokonce husté mraky válely těsně nad zemí.

Kolem jedenácté se ale začalo trochu prosvětlovat a v poledne byly už mraky v nějakých 1 500 metrech. Meteorologické informace i předpověď na jih od Šumavy a nad Alpami byla dobrá a na Korsice mělo být počasí bez jediného obláčku.

Oblékl jsem si tedy záchrannou plovací vestu, což je při letu nad mořem pro malá letadla povinné. Tak daleko od moře jsem si samozřejmě připadal směšně, a proto jsem rychle zalezl do kabiny letadla, udělal všechny povinné úkony, nahodil motor a odstartoval.

Západní Apeniny

Západní Apeniny

Solenzara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Solenzara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Až k Šumavě jsem se držel pod mraky, ale na Šumavě už vrcholky hor končily v základnách mraků. Nebyla to ale už naštěstí ta jednolitá šedá vrstva, a tak jsem se mezi jednotlivými mraky propletl nahoru. Nad Lipnem jsem přešel z radiové frekvence Prahy na frekvenci Vídně a pokračoval na jih za pomalého stoupání tak, abych se v klidu připravil na přelet Alp.

Jak se lítá přes Alpy

K tomu je totiž potřeba vystoupat do 12 000 stop (asi 4 000 metrů), což malému letadélku nějakou chvíli zabere. Nad Zell am See jsem už byl v potřebné výšce a prohlížel si seshora sjezdovky. Venku bylo minus 10 stupňů, sluníčko svítilo a mraků bylo už velmi málo.

Nad virtuálním bodem DETSA, který je na hranici Rakouska a Itálie, jsem se ohlásil středisku v Padově a začal plynule klesat, abych dobře využil energii z výšky nad Alpami. Padova mě předala Bolzanu a pak už jsem se vznášel mezi dramatickými horami nad jezerem Lago di Garda. Odměnil jsem se banánem a trochou vody a pokračoval přes Apeniny směrem na Pisu.

Fotogalerie

Po přeletu Apenin se už objevilo moře, začal jsem mluvit s dispečery v Římě a pokračoval k ostrůvku Isola di Capraia, který leží na hranici mezi Itálií a Francií. Asi po 30 minutách letu jsem jej spatřil, nahlásil to do Říma a dostal instrukci přejít na frekvenci letiště Bastia.

Přízvuk dispečerů se změnil z italského na francouzský a opět jsem začal plynule klesat směrem k letišti v Calvi na severozápadě Korsiky.

Korsika z výšky

Kdo je Jiří Pruša

Letecké dopravě a sportovnímu letectví se věnuje celý život. Soukromě se věnuje létání na větroních a ve sportovních letadlech. Nějaký čas létal také na paraglidu, ale poté, co si naštípl obratel a pár žeber, mu další létání na paraglidu rodina zakázala. V motorovém letadle (jednomotorový čtyřmístný Cirrus) prolétal celou Evropu, několik zemí jižní Afriky a také USA. Více z jeho cest najdete na jeho blogu zde.

Jiří Pruša také vydal knihu Abeceda reálného socialismu.

Přistání bylo mírně nervózní kvůli silnému bočnímu větru, ale vše se podařilo a z věže letiště Calvi jsem dostal pokyn zaparkovat vpravo od konce dráhy 18. Zastavil jsem, radostně vylezl z letadla a očima hledal, kam bych si mohl po těch čtyřech hodinách odskočit.

Tyto myšlenky mi ale zarazili dva francouzští celníci, kteří se velmi rychle objevili u křídla a naprosto překvapivě se asi hodinu věnovali mně, letadlu, jeho útrobám a všem našim papírům. Nic jsem nepašoval a všechny papíry jsem nakonec naštěstí našel. Na tomto ospalém letišti neměli celníci asi jinou práci, a tak se opravdu důkladně vyžili na mně.

Když skončili, popřáli mi hezký pobyt a konečně odešli. Bylo to celé velmi, velmi neobvyklé. Teprve nyní jsem mohl vyřešit vše, co jsem musel celou hodinu tak bolestně odkládat, zamknout letadlo a odejít do terminálu letiště.

Pevnost a přístav Calvi

Pozemními dojmy nechci zdržovat. Mohu jen říct, že vnitrozemí i pobřeží Korsiky jsou opravdu úchvatné. Po dvou nocích tam strávených jsem se v sobotu v poledne vrátil na letiště v Calvi a odstartoval na třicetiminutovou cestu kolem západního pobřeží Korsiky směrem k městu Bonifacio na jihu. Pobřeží, hory, pláže, měnící se barvy moře, městečka, přístavy, to vše pod letadlem ubíhalo jako v překrásném zeměpisném filmu.

Po té, co mě dispečer z Ajaccia předal věži letiště u Bonifacia, jsem směrem od moře přistál na dráhu 05. Nic jsem o této části ostrova původně nevěděl, a tak to byla trochu náhoda, že jsem se rozhodl letět právě do Bonifacia, města, které musí každému vzít dech. Běhal jsem po něm zcela u vytržení a stále fotil. Ráno jsem na další chození a focení vstal už v pět ráno.

Plage Rondinara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Plage Rondinara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

V poledne jsem se pak vrátil na letiště, prověřil meteorologickou situaci nad Itálií, Alpami a v Čechách, přihlásil jsem telefonicky let do Příbrami a kolem druhé hodiny jsem vyrazil zpět.

Tentokrát jsem letěl kolem východního pobřeží Korsiky směrem k Pise a pak po známé cestě zpět až do Příbrami. Východně od Korsiky jsem ještě zahlédl ostrov Elba a uvědomil si, jak velmi malý kousek cesty Napoleon přes všechna evropská bojiště a sta tisíce mrtvých ve skutečnosti překonal ze svého rodiště do své první internace vlastně.

V Příbrami jsem bez problému přistál, rychle si sundal plovací vestu, uklidil letadlo a vrátil se domů ještě včas k nedělní večeři.

Korsika je po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtý největší ostrov ve Středozemním moři.

Korsika je po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtý největší ostrov ve Středozemním moři.

Autoři:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz