Korejci brání svou tradici - pojídání psů

Vyfintěný jedenáctiměsíční beagl se vrtí na židli v módním restaurantu v jihokorejské metropoli Soulu. Je navlečený do luxusního svetříku ve svátečních vánočních barvách, na krku se mu skví značkový kožený červený obojek. Nezdá se, že by někoho vyvádělo z míry, když si položí packy na kavárenský stolek nebo se snaží strčit jazyk do capuccina svého majitele. Tato kavárna totiž nabízí své služby speciálně majitelům psů.

Na jídelníčku jsou i jídla pro psí mazlíčky - a mnozí zákazníci by podle vlastních slov vůbec neuvažovali o víkendu stráveném v zařízení, které by jejich psíky nevítalo s otevřenou náručí.
   

Na druhé straně města je jiná restaurace, jejíž návštěvníci také často mluví o psech. Psí maso je totiž zdejší specialitou. "Psí maso dává člověku sílu a energii," tvrdí 86letý Park In-bok, podnikatel na penzi, a do poslední kapičky vyjídá z misky pikantní karmínově zbarvenou polévku, uvařenou z dušeného psího masa, červené papriky a sezamových listů.
   

V Koreji jsou dva druhy psů - ti, kteří jsou hýčkáni a rozmazlováni, s nimiž je často zacházeno s větší shovívavostí a porozuměním než s dětmi, a ti, kteří jsou chováni proto, aby nakonec skončili na talíři jako kulinářská lahůdka. Letitý zvyk pojídat psy se stal terčem ostré kritiky zahraničních ochránců zvířat, kteří zahájili mediálně ostře sledovanou kampaň. Kritika této tradice sílí také zároveň s tím, jak roste obliba psů jako domácích mazlíčků.
   

Všechen ten rozruch začal loni v listopadu, kdy organizátoři mistrovství světa ve fotbale, jehož hostiteli se mají v květnu a červnu stát Jižní Korea a Japonsko, veřejně vyzvali Korejce, aby "ukázali světu, že jsou citliví vůči hlasitému celosvětovému veřejnému mínění a že odmítají krutost". Vzápětí poté se někdejší francouzská filmová star Brigitte Bardotová dotkla zjitřeného nacionalistického nervu obviněním Korejců z brutality metod používaných k zabíjení psů určených ke konzumaci.
   

Říci, že Korejci se stavějí k této záležitosti defenzivně, je slabé slovo. Jen málokterý den se obejde bez rozhořčeného úvodníků v jihokorejském tisku, hájícího pojídání psího masa do té míry, že se to stalo národní posedlostí. Úvodníkáři citují všechno od antropologických teorií kulturního relativismu po konfuciánské principy hierarchie, které činí přijatelným konzumaci zvířat v nižším postavení vůči člověku. Oficiální jihokorejská tisková agentura Jonhap se škodolibým uspokojením informovala o švýcarské vesnici, v níž jsou místní specialitou párky z uzeného psího masa, zatímco jihokorejský tisk rozsáhle citoval čínského velvyslance v Soulu Li Pina, který při setkání s novináři podpořil pojídání psů jako nedílnou součást korejské kultury.
   

Skupina 167 prominentních Korejců, včetně intelektuálů, vědců a odborářů, vydala v prosinci prohlášení pranýřující západní kritiky odsuzující konzumaci psů jako "etnocentriky" a "skutečné barbary, neschopné pochopit relativitu kulinářské kultury". "My nechápeme pojídání šneků či koňského masa, které, jak se zdá, mají někteří Zápaďané v oblibě," praví se v jejich prohlášení. "Korea by se neměla snažit usmířit si (zahraniční) kritiky, protože by to byla zrada vlastní kultury."
   

Jihokorejská legislativa, popuzená celou záležitostí a ve snaze skoncovat s ní před květnovým zahájením Světového poháru, schválila v prosinci návrh zákona, který formálně legalizuje pojídání psů, reguluje ale způsob jejich zabíjení. Přestože se nyní k tomuto účelu všeobecně používají elektrické šoky, k tradičním metodám patřily upalování, vaření, rdoušení a bití, založené na přesvědčení, že vyděšené zvíře zakouší nával adrenalinu, který činí z jeho masa lék proti mužské impotenci. Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by psí maso léčilo impotenci, nicméně obchodníci se psím masem a restauranty do něj občas propašují trochu afrodiziaka, aby tento mýtus podpořili.

Podle odhadu jsou v Jižní Koreji každoročně odchovány dva milióny psů určených k jídlu - a zhruba právě tolik je v zemi psích mazlíčků.

Ve stínu moderních mrakodrapů v centru Soulu lze na rozrůstajících se trzích pod širým nebem nalézt živé psy nabízené ke konzumaci. Kvůli teplu jsou namačkáni v malých pletivových klecích hned vedle kachen, kuřat a občas také koček. (Ačkoliv Korejci kočičí maso ve větší míře nejedí, někteří lidé věří, že polévka z vařené kočky je posilujícím lékem proti revmatismu.) "Jíme psy už dlouho. Můj dědeček je choval. Je to součást naší tradice," vysvětluje trhovec Čoi Il-čong. Podle něj jsou psi, většinou žlutohnědé barvy, "to, co považujeme za smíšené plemeno nižší úrovně, kteří jsou chováni na venkově. Zabíjíme je elektrickými šoky. Nijak netrpí".
   

V Jižní Koreji se na podávání psího masa specializuje na 6000 restaurantů. Jednou z nejproslulejších je Saričib, tradiční restaurace v severní části Soulu, kde zákazníci sedí kolem nízkých stolků na podlaze a pochutnávají si na "pošintang", doslova přeloženo na "výživné, energii dodávající polévce", která údajně napomáhá při pooperační rekonvalescenci. "Lékaři doporučují psí maso. Snadněji se tráví, než jiné
druhy mas," tvrdí číšnice Park Sun-eová, servírující misky s kouřícím se čirým vývarem. "Máme spoustu zákazníků mezi zpěváky a herci, kteří chtějí psí polévku na ochranu svých hlasů, mezi zesláblými lidmi, kteří potřebují vykrmit... Chodí k nám i lidé z francouzské ambasády."
   

Korejská kuchyně používá mnohé ingredience, nad nimiž by se Zápaďan přinejmenším zarazil. Jedním z populárních pokrmů, který pouliční obchodníci nabírají z kypících kotlíků, je "pondeki", malé občerstvení zhotovené z larev bource morušového. Říká se, že je oblíbenou pochoutkou především dětí. Spisovatel Michael Breen ve své knize "Korejci" líčí první dojem z korejských polévek. Ty jsou podle něj čímsi plným "neurčitých kousíčků", které jakoby do ní byly upuštěny omylem.
   

Psi byli v Japonsku tradičně považováni za venkovská zvířata, jejich obliba jako domácích mazlíčků však v posledních letech, tak jak země bohatla, začala stoupat. V městských čtvrtích obývaných střední vrstvou lze najít téměř v každé ulici veterinární kliniku či obchod s potřebami pro zvířata, prodávající drahé psí svetříky.