Letové zapisovače jsou konstruované tak, aby teoreticky přežily vše: musí vydržet extrémně silný náraz, odolat dlouhotrvajícím vysokým teplotám i tlaku vody na dně oceánu. Jsou také vybavené vysílači, které začnou po nehodě vysílat ultrazvukový signál, díky němuž by je záchranáři měli najít ve vodě. Jenže ne vždy se to podaří, jak ukazují případy z nedávné historie.
Letové zapisovače airbusu Air France, který se zřítil v roce 2009 u Brazílie, se našly až dva roky po nehodě.
Po loňském zmizení boeingu Malajsijských aerolinií se dodnes nepovedlo najít ani vrak, ani zapisovače (ačkoli se záchranářům údajně povedlo zachytit jejich signál u západních břehů Austrálie). Podle nedávno zveřejněné vyšetřovací zprávy jedna ze skříněk malajsijského letadla možná ani žádný signál nevysílala. Zapisovač letových údajů byl osazen baterií, která byla v době nehody už více než rok prošlá. Vyplynulo to ze záznamů o údržbě letounu. Skříňka proto nemusela vysílat nouzový signál vůbec, nebo se ozývala po kratší dobu, než je 30 dní stanovených mezinárodními leteckými předpisy.
Vystřelovací skříňka s plovákem
Hledání černých skříněkLet Malaysian Airlines 370 (8. 3. 2014) Let Air France 447 (1. 6. 2009) Teroristické útoky 11. září 2001
Let Iran Air 655 (3. 7. 1988) SwissAir 111 (2. 9. 1998) |
Airbus proto nyní plánuje, že by do svých nejmodernějších letounů A380 a A350 začal instalovat vystřelovací letové zapisovače. Od začátku letošního roku o tom jedná s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). „Airbus spolupracuje s EASA a dalšími partnery, aby dosáhl pokroku při schvalování tohoto řešení na úrovni celého leteckého průmyslu,“ citovala agentura Reuters mluvčího Airbusu.
Pokud EASA záměr Airbusu schválí a aerolinky budou mít o novinku zájem, bude prý možné instalovat zařízení i do nových verzí běžnějších strojů A320 a A330. „V budoucnosti pravděpodobně budeme zvažovat i použití v našich dalších letounech, ale v současnosti jsme se rozhodli zaměřit jen na A350 a A380,“ upřesnil mluvčí. Vzhledem k tomu, že teprve probíhají jednání s EASA, nelze vůbec odhadnout, odkdy by se zařízení mohla začít v letadlech objevovat.
Nový typ zapisovače by měl zkombinovat dva typy černých skříněk, které jsou v současné době používané - záznamník hovorů v pilotní kabině a zapisovač letových údajů. Zařízení by mělo být umístěno - stejně jako dosud - v ocasní části letadla, záď totiž obvykle přežije nehodu s relativně menším poškozením než zbytek letounu. Při nehodě by se zařízení mělo samo oddělit. Bude vybaveno plovákem, který zabrání potopení v případě havárie do vody. Stejně jako dnešní skříňky bude mít vysílač signálu, který záchranářům usnadní pátrání.
Vojenské stroje mají vystřelovací skříňky už roky
Idea vystřelovacího letového zapisovače není žádnou žhavou novinkou, prototyp si už v roce 1964 nechal patentovat Američan Henry P. Ames. Podobná zařízení se už přes 20 let používají u vojenských letadel. Několikrát se uvažovalo i o zavedení do dopravního letectví. Po nehodách letů Air France 447 a Malaysian Airlines 370 se téma stalo ještě naléhavějším. Návrh podporuje i celosvětová Organizace pro civilní letectví - ICAO.
„Vystřelovací skříňky“ však mají i své odpůrce. Americký výrobce Boeing se zatím k podobné inovaci nechystá, prý je to zbytečné. Argumentuje statistikami, podle nichž se naprostou většinu černých skříněk podaří najít a vyzvednout do 30 dnů po nehodě. Jiní odborníci zase mají obavy, že snadné vyzvednutí plovoucích černých skříněk povede k tomu, že se záchranáři nebudou tolik snažit vyzvednout potopené trosky či těla obětí. Oboje přitom může poskytnout velmi důležité informace o příčině nehody, samotné skříňky neřeknou vše.
Druhá možnost: přenos přes satelity
Druhou možností, která se nabízí místo používání tradičních letových zapisovačů, by bylo posílání a zaznamenávání údajů přes satelity. Vzhledem k tomu, že moderní černé skříňky zaznamenávají obrovské množství dat (například zapisovač letových údajů zaznamenává až 800 parametrů po 25 hodin), by však bylo velmi náročné tato data spolehlivě přenášet a uchovávat.
Vybudování nového systému by bylo obrovsky finančně náročné – neznamenalo by to jen implementovat nová zařízení do letadel, ale vybudovat spolehlivé technické zázemí, posílit síť satelitů a další investice.
Černé skříňky mají oranžovou barvu a v každém letadle jsou dvě:
11. dubna 2014 |