Konec bájné Atlantidy: jak to vlastně bylo?

  • 2
První, kdo psal o překrásné Atlantidě, byl řecký filosof Platon, který žil v letech 347 – 427 př.n.l. Ale geografické umístění této bájné země je v jeho spisku tak umně zamaskováno, že od těch dob se tisíce vědců, romantiků, spisovatelů i blouznivců stále marně snaží najít místo, kde se to vlastně všechno stalo.

Podle Platona byla Atlantida mocným královstvím "devět tisíc let před Solónem", historici se však domnívají, že doba rozkvětu této tajemné říše sahá do období pouhých 1500 let př.n.l.

Různé  teorie Atlantidu umísťovaly do Egejského moře, do Atlantiku nedaleko Azor či Kanárských ostrovů, do Karibiku u Bahamských ostrovů nebo dokonce i na pevninu – do Afriky, Evropy i Ameriky.

Pátrání po Atlantidě bylo například i jedním z cílů Kolumbovy slavné cesty, během níž sice bájnou říši nenašel, objevil však Nový svět. Úžasný popis Atlantidy přinesl ve své knize 20.000 mil pod mořem Jules Verne. A tak by se dalo pokračovat.

Ostrov Santorini

Jedním z míst, kam je bájná říše často situována, je kykladský ostrov Santorini (nebo také Thira). Jeho historie  je totiž báji o Atlantidě velice podobná.

Kdysi to byl ostrov téměř dokonale kruhového tvaru, na němž žila vyspělá minojská civilizace, která byla nesmírně bohatá a udržovala čilé mírumilovné obchodní vztahy s okolními zeměmi včetně Kréty a Egypta.

Jak dokládají vykopávky v Akrotiri, stávaly tu dvou až třípatrové domy, vymalované nádhernými freskami a vybavené veškerým komfortem.

Uprostřed ostrova se tyčila 1000 metrů vysoká hora o průměru 10 – 15 kilometrů. Jenže se bohužel jednalo o sopku. Drobná zemětřesení patřila k životu zdejších obyvatel jako voda či chléb, když se ale kolem roku 1500 před naším letopočtem začala země třást přece jen o něco více než bylo obvyklé, všichni obyvatelé si zabalili to nejcennější a začali z ostrova prchat.

O tom, že tomu tak skutečně bylo, svědčí fakt, že kromě jedné kostry prasete se při vykopávkách nenašly žádné jiné lidské ani zvířecí pozůstatky, žádné cenné předměty nebo šperky (jako tomu bylo například v Pompejích).

Sopečné peklo a tsunami vysoké 210 metrů

Silné zemětřesení se proměnilo v opravdové peklo v momentě, kdy centrální vulkán vybuchl. Podle odhadů se jednalo o čtyřikrát silnější erupci než byl výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 mezi Sumatrou a Jávou.

Výbuch způsobil, že 83 kilometry čtvereční ostrova se propadly do kráteru, zbytek země byl pokryt třicetimetrovou vrstvou popele a lávy (jen pro srovnání – při výbuchu Krakatoy se takto zhroutilo "jen" 22,8 kilometru čtverečních ostrova).

Erupce způsobila obrovskou přívalovou vlnu tsunami, jejíž výšku odhadují experti až na 210 metrů! Následky této vlny přispěly k pádu celé mínójské civilizace až na vzdáleném ostrově Kréta.

*** ZÁJEZD NA KRÉTU PRO DVA A LETENKU NA RHODOS můžete vyhrát ZDE.

 

Řecký ostrov Santorini.