Kafe za korunu a zmrzlina za padíka. Komunistický skanzen jménem Kuba

  4:00aktualizováno  12:40
Jednou z posledních zemí, kde se zastavil čas, je komunistická Kuba. Na ostrově svobody není rozšířený mobil a nefunguje zde ani internet, naopak rum tady teče proudem a na ulicích se večer co večer zpívá a tančí. Možná to tu na první pohled vypadá jako ráj, ale Kubáncům se žije sakramentsky těžce.

Hospůdka pro místní je mnohem levnější, ale téměř nic v ní nekoupíte: akorát levný rum a limonádu. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Na Kubě panuje zvláštní schizofrenní stav. Přestože se zde v posledních letech povolily kohoutky moci a Kubánci mohou přece jen trochu podnikat a cestovat, tedy hlavně ti bohatí, na venkově stále funguje zakonzervovaný a značně zrezivělý komunistický režim, který pravděpodobně skončí až smrtí dvou hlavních revolučních vůdců, bratrů Fidela a Raula Castrových.

A právě v této poslední fázi dlouhé agónie komunistické ideologie se Kuba stává ideální destinací k návštěvě. Neboť až to praskne, rozjede se zde dravý kapitalismus a ze současného genia loci nezůstane vůbec nic. Zatím tu stále vládne ospalá atmosféra, ze které vybočuje jen vášnivý kubánský tanec.

Cucky nebo cupky

Pokud se však na Kubu vydáte letos, budete dnes a denně zažívat jeden neuvěřitelný paradox za druhým. Tak třeba dvojí ceny, které na Kubě už pár let fungují. Platí zde dvě měny a tisknou se dvoje bankovky. A rozdíly jsou opravdu neskutečné. Třeba taková káva. Pokud navštívíte kavárny pro místní a budete mít jejich bankovky, pořídíte kávu v naprosto neuvěřitelných cenách: za kalíšek kávy zaplatíte v přepočtu korunu a za kopeček zmrzliny pouhopouhý padesátník. Ale v centru Havany v restauraci za "tvrdou" měnu vyjde šálek kávy na třicet až čtyřicet korun.

A tak je to se vším. Například v obyčejné hospůdce pro místní nedaleko Santiaga přišla čerstvá grilovaná ryba na 20 korun, zatímco přímo v Santiagu de Cuba, opět za tvrdou měnu, stál podobný pokrm dvě stě korun. A ještě připojme názvy měn. Používají se zde zkratky, které mají v češtině krásný zvuk: místní, "malé" peníze jsou cupky, tvrdá měna cucky.

V podobných barech se platí v

V podobných barech se platí v "tvrdých" cuckách, jedno pivo stojí jako průměrný denní plat.

Hygiena se savem

A jak vlastně vypadá taková vesnická hospůdka pro místní za malé peníze? Stojí na návsi uprostřed vesnice a než vstoupíte, musíte projít očistou: nejprve vám na ruce nalijí saponát, kterým si je umyjete, pak se to spláchne a na závěr vám je vydezinfikují rozředěným savem, které už si na rukou necháte, i když to pěkně páchne.

Tuto očistu kvůli možné choleře má na starosti speciální hygienická "referentka", která sedí před hospodou. A co vás čeká uvnitř? Mají jen obyčejný výčepní rum, limonádu a housku s vepřovým, kus za čtyři koruny. Sklenička limonády stojí korunu, ale musíte mít vlastní sklenku, nebo si musíte koupit celou dvoulitrovou lahev. A káva? Ta zrovna došla.

Největším symbolem kubánské revoluce je Che Guevara, jehož portréty zdobí ulice

Největším symbolem kubánské revoluce je Che Guevara, jehož portréty zdobí ulice v každém městě.

Piloti proti zpoždění

Na Kubě stále vládne značná disciplinovanost a odevzdanost osudu. To se projevuje například v obrovských frontách, které jsou všudypřítomné. Místní přijdou, zeptají se, kdo je poslední, a pak usednou na zem a čekají, až na ně přijde řada.

Fotogalerie

Na druhou stranu, pokud jde cokoliv urychlit, tak to udělají, bez ohledu na pravidla a předpisy. "Stala se nám nevídaná věc. Letěli jsme normální linkou ze Santiaga do Havany a protože jsme byli už všichni odbaveni, personál dal povel k nástupu do letadla, které odletělo o 35 minut dříve, než byl určený čas v letovém řádu. Takovou věc nikde jinde, než na Kubě prostě nezažijete," vypráví Jan Stach, který se z Kuby vrátil před pár týdny.

Klid, ale také chudoba

Kuba a peníze

Pokud přepočítáváme podle směnného kursu, tak na Kubě jsou z našeho pohledu velmi nízké platy, ale sami Kubánci také většinu věcí nakupují za velmi nízké ceny. Podle tzv. parity kupní síly, která zohledňuje příjmy i ceny, na tom Kuba nakonec není tak zle, dokonce i podle amerických statistik se pohybuje někde v polovině pelotonu všech států světa.

Prostě Kuba si stále žije mimo čas a prostor, nikdo nikam nespěchá a klid je jednou z největších hodnost. Ostatně před každým domem na venkově je terasa, na které stojí houpací křesla, v nichž Kubánci tráví spoustu hodin se svým milovaným doutníkem. I když zdaleka ne každý na to má.

Na Kubě totiž vládne velká chudoba, pro Čechy naprosto nepředstavitelná. Ostrov svobody je považován za jednu z nejchudších zemí, průměrný plat se zde podle některých zdrojů pohybuje kolem 500 korun, takže za plechovku piva (20 korun) dáte průměrný denní plat.

Recept jak zbohatnout

Z toho se samozřejmě nedá vyžít, a tak je každá rodina zapojená do šedé ekonomiky. Na venkově pěstují zeleninu a chovají drůbež či prasata, státní zaměstnanci si přilepšují tím, že odnesou ze závodu vše, co je možné odnést a kdo má dům nebo byt, pronajímá pokoje turistům. I když často je ubytování v soukromí pěkná divočina. Třeba do pokoje se vstupuje přes toaletu se záchodem, takže pokud se jeden z hostů myje či vykonává potřebu, druhý nemůže z pokoje odejít. A všude se musíte připravit také na budíček o šesté, neboť téměř každý majitel domu chová slepice.

V posledních dvou letech se objevují četné stánky s občerstvením, to dřív na

V posledních dvou letech se objevují četné stánky s občerstvením, to dřív na Kubě nebývalo zvykem.

Ráz, dva, tři... Hodina tělocviku na havanském náměstí

Ráz, dva, tři... Hodina tělocviku na havanském náměstí

El Comandante

A co komunistické symboly a oslavná socialistická hesla? Samozřejmě zdvižených pěstí a nápisů ve stylu "Socialismus, nebo smrt" jsou stále plné všechny ulice, ale spíše než na tváře Fidela a Raula Castrových bude narážet na podobiznu hlavní hvězdy kubánské revoluce, kterou je již čtyřicet pět let mrtvý argentinský revolucionář Ernesto Che Guevara.

A pokud si večer sednete do baru či na ulici, kde hraje jedna z tisíců místních kapel, můžete si být jisti, že minimálně jednou uslyšíte oslavnou písničku Hasta Siempre, Comandante, která vznikla na počest Che Guevary. I když pochází z roku 1965 a od té doby ji přezpívalo na dvě stovky zpěváků, stále ji tu berou smrtelně vážně. Ostatně nechybí ani na slavné nahrávce Buena Vista Social Club.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

OBRAZEM: Infračervená Evropa. Svět, který vidíme, ale nevnímáme

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v...

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v roce 2010 při studiích na vysoké škole....

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...



Najdete na iDNES.cz