Praha

Praha | foto: Michal Sváček, MF DNES

Kolik věží má Praha? Nikdo to neví...

  • 24
České hlavní město má unikát, kterému se nemohou Paříž nebo Vídeň rovnat. Jsou to věže. Zatímco v ostatních evropských městech ustoupily městské hradby, kostely a zvonice širokým bulvárům, Praha se svých vyhlídek vzdát nehodlá. Říká se, že jich má rovných sto. Kolik jich ale má doopravdy?

"Stověžatá Praha. Hloupost! Lépe by bylo říct stavěžatá," tvrdí Jiřina Chrastilová z vlastivědného oddělení Pražské informační služby.

Už v osmnáctém století totiž napočítal proslulý pražský matematik Bernard Bolzano na pět set věží chrámů a kostelů, zvonic, věžiček městských domů a mlýnů, bran města a mosteckých věží.

"Věže začaly růst v době křesťanství, kdy se potřebovali věřící svolávat," popisuje Jiřina Chrastilová. Ke kostelním věžím přibývaly hojně dřevěné vodárenské, které zpravidla záhy vyhořely. Proto se začaly budovat z trvalejšího materiálu - kamene. Takový osud stihl třeba padesátimetrovou Šítkovskou vodárenskou věž u Mánesa, kde původně dřevěnou stavbu nahradil právě kámen - a i ten se podařilo Švédům při obléhání Prahy poškodit. V současné době je věž v rekonstrukci.

Jakešův prst

Po kameni přišlo železo a nový typ staveb - vysílače a rozhledny. K některým z nich si Pražané hledali cestu jen obtížně.

Bajkonur, památník Světu válku nebo Jakešův prst. Takovými výrazy dodnes častují vysílač na Žižkově. Z nejvyšší televizní věže v zemi je za dobré viditelnosti rozhled až do stokilometrové vzdálenosti.



Přečtěte si: Jak Jakešův prst změnil panorama Prahy

"Nádherné panorama Hradčan ale z Žižkovské věže neuvidíte. Pražský hrad se z tohoto pohledu ztrácí mezi paneláky," říká stavař a autor knihy Stověžatá Praha Josef Podzimek. Podle něj se lépe vyvedla Petřínská rozhledna. Pětkrát menší napodobenina Eiffelovy věže vyrostla v nadmořské výšce 318 metrů před 115 lety. "Přesto, a to se málo ví, je o fous menší než Jindřišská věž," prozrazuje Podzimek.

Nejvýše nad městem ční Chrám svatého Víta, respektive jeho korouhvička v podobě lva. Ten se nachází ve výšce více než sto metrů nad zemí.

Místo turistů ptáci

Josef Podzimek se před čtyřmi lety pustil do mapování věží znovu. "O stověžaté Praze se mluví asi dvě stě let, ale nikdo je opravdu nezmapoval. Jako stavaře mě vyděsilo, že jsem o věžích našel kdejaký detail, ale nikdo je nezměřil," říká Podzimek. V jeho knize najde čtenář na sto deset věží. "Ale tvrdím, že je jich tisíc," říká razantně stavař.

I když se zrovna z věží nedívají turisté, je tam živo. "V Týnském chrámu žije sokol stěhovavý, pod báněmi hnízdí kavky a poštolky," říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. V létě se do opuštěných věží stěhují i početné kolonie netopýrů.            



Pohled na Prahu z jedné z věží svatovítské katedrály

 

,