Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kolik triček propotíte cestou na Triglav?

  14:38aktualizováno  14:38
Triglav. Tři hlavy. 2864 metrů. To je národní hora Slovinců. Nejvyšší vrchol země i Julských Alp. "Vše je o počasí," říká po vzoru zkušených horolezců Roman, který dal naši výpravu dohromady.

O výšlap se pokusil už jednou. Neúspěšně. Dostal se do míst, kde už stoupáte s pomocí ocelových lan a úchytů. Jenže, byť bylo léto, od další cesty ho odradilo chladné počasí. Déšť se střídal se sněhem a vápencové skály namrzaly.

Do Trenty přes "Sněžku"

Ještě než vyrazíme na Triglav po svých, překonáváme cestou do kempu, do "základního tábora", dvě náročná stoupání auty. Nejprve k hraničnímu přechodu mezi Slovinskem a Rakouskem a pak pověstné sedlo Vršič. Cedule v zatáčkách serpentin nám ukazují rostoucí nadmořskou výšku. Začínáme na 911 metrech nad mořem.

"Už jsme nad Lysou horou," říkáme si, když zdoláváme asi čtvrtou ostrou zatáčku. "A teď máme za sebou Praděd," hlásíme, když se dostaneme nad 1500 metrů. Ale to pořád není konec. Autem se dostáváme výš než měří nejvyšší český vrchol Sněžka. Vršič leží 1611 metrů nad mořem.

"To je dobré," namlouváme si. "Na Triglav by to nemuselo být tak velké převýšení." Jenže ouha. Vše je jinak. To, co jsme před chvíli auty vyjeli, zase sjíždíme. Jsme v obci Trenta, 620 metrů nad mořem.

Na cestě

V kempu se ubytováváme kolem druhé hodiny v noci. Než ráno vyrazíme, necháváme v řece Soče chladit plechovky s pivem. Ukrýváme je do ledové vody pod břeh.
Vyrážíme. Jdeme z Trenty po silnici směrem k sedlu Vršič. Za vesnicí z levotočivé silnice odbočujeme do údolí Zadnjica. Stoupání k sedlu Dolič začíná mírně. Julští velikáni se však zřetelně blíží. Voda v potoce Krajcarica mizí. Koryto je vyprahlé stejně jako my. Je vedro a zásoby vody, přestože každý z nás měl tři litry, docházejí.


Cesta se klikatí úbočím hor. Zdá se nekonečná. Chvílemi obdivujeme krajinu, chvílemi stoupáme jako mezci.

Spása přichází až na samém konci údolí Zadnjica. Horní tok potoka je plný průzračné vody stékající ze skal. Lačně pijeme a doplňujeme lahve na další cestu. Na vodu už nikde nenarazíme. Až na stejném místě cestou zpátky.

Cesta se klikatí úbočím hor. Zdá se nekonečná. Chvílemi obdivujeme krajinu, chvílemi bezmyšlenkovitě stoupáme jako mezci a jen zatáčíme doprava, doleva, podle toho, kam se kamenitá stezka vine.

Značení je minimální. Směr ukazují červené šipky či červená kolečka namalovaná na skále. Sejít z cesty není kam. Místy obcházíme pořádné kusy kamene, které se utrhly ze skály. Výjimečně s přibývající výškou narazíme i na pořádnou vrstvu sněhu. Mačky nepotřebujeme.

Nejstaršího člena naší výpravy, padesátníka Bedřicha, chytají křeče do lýtka. Co chvíli si ho masíruje. Rychle ve vodě rozpouští tablety hořčíku, který pomáhá. A bojuje.

Tři trička

Téměř šest hodin nám trvá výstup k horské chatě Tržačka koča v sedle Dolič. Jsme ve výšce 2151 metrů nad mořem. Právě jsme zdolali převýšení 1531 metrů. Cestou jsem do poslední nitě propotil tři trička.

Můžeme si vybrat nocleh ve čtyřlůžkových pokojích, ale volíme levnější ubytování ve společné noclehárně. Všech patnáct míst na matracích v podkroví je plných. Mačkáme se tělo na tělo. "Noc, to byl zážitek," hořce mžourá očima Zdeněk, jemuž přímo za hlavou chrápal německý turista.

Brzy ráno je už v chatě a v jejím okolí živo. Do batohů skládáme jen nejnutnější věci - náhradní trika, bundy, rukavice i čepice, kdyby se změnilo počasí. Zbytek včetně spacáků, které jsme nakonec nepotřebovali, si můžeme nechat v Tržačce koči.

Čeká nás dvouapůlhodinový závěrečný výstup. Obcházíme několik jiskřivých sněhových polí. V dálce vidíme zříceninu bývalých italských kasáren Morbegna z první světové války. Vrcholky hor pod námi stále více vykukují z mraků.

Zhruba po hodině se dostáváme k úpatí Triglavské Bovšké škrbiny. To už na nás čekají řetězy a ocelové úchyty nabité do skály, jichž se přidržujeme. Cesta se klikatí kolem masivu.

Vrchol za jeden zlatý na dohled

"Už vidím vrchol," volá Roman. Nad hromadou sněhu se tyčí plechový válec Aljažev stolp. Připomíná raketu a nese jméno faráře, skladatele a alpinisty Jakoba Aljaževa, který vrcholek Triglavu koupil v roce 1894 za 1 rakousko-uherský zlatý.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Pokud vyjde počasí, můžete Triglav i s přesunem z Česka zdolat za tři dny. Z Ostravy cesta trvá necelých šest hodin, jede se přes rakouská města Klagenfurt a Villach. Ve Slovinsku pak odbočíte na Kranjskou Goru. Z Prahy tam dojedete za sedm hodin. Jede se přes České Budějovice, Salcburk a Villach.

Kde přespat
V kempu Triglav v Trentě jsme za noc zaplatili 6 eur na osobu.

V chatě Tržačka koča v sedle Dolič můžete přespat ve čtyřlůžkových pokojích za 4200 až 4800 slovinských tolarů (to je od 540 do 630 korun). Pokud se spokojíte se společnou noclehárnou, vyjde vás noc na necelých 400 Kč.

Kolik co stojí
Lahev vody (1,5 litru) a pivo stojí na horských chatách 3 eura, za litr vína zaplatíte 8,5 eura.

Stolp je z roku 1895 a původně měl sloužit jako úkryt před bouří. Jenže blesky spíš přitahoval stejně jako ocelová lana, která lemují trasu k vrcholu. V bouřce je výstup na Triglav nebezpečný. Svědčí o tom tabule se jmény obětí, které zabil blesk.
 
Na vrcholu je už 20 lidí, přicházejí ze tří stran. Z Trenty jako my, od Kredarice nebo z Luknji, což je horolezecká trasa (O výstupu z Luknji čtěte ZDE). Všichni se tam vejdeme. Kocháme se pohledem do okolí. Je jasno. Teplo. Moře na jihu však kvůli oparu nevidíme. Přesto si připadáme jako na střeše světa.

Vzpruží nás Radegast

Triglav byl starý slovanský bůh se třemi hlavami, které symbolizovaly nebe, zemi a peklo. My máme s sebou jiného slovanského boha - Radegasta. Pouze jednu plechovku, a tak se dělíme o každý hlt piva.

Najednou se zatahuje. Mraky zakrývají údolí. Sestup volíme druhou stranou přes Dom Planika ve výšce 2401 metrů, odkud tři hlavy Triglavu vynikají. To už se znovu rozjasnilo.

Jdeme vyprahlou krajinou, všude kamenná suť, moře kamení. Občas se objeví zelená plocha se vzácnou triglavskou květenou, jíž vévodí triglavská růže a hořce. Dlouhý pochod nám zpestří pohled na protější svah, kde na sněhovém platu poskakuje stádo asi devíti kamzíků.

K Tržačce koči se vracíme zhruba o 90 minut delší cestou, než byla ta na vrchol. U chaty na chvíli vydechujeme. Ti, kdo si vzali trekové hole, vyhráli. Šetří si klouby. Některé z nás ničí pichlavá bolest v kolenou. Ale jdeme. Pořád jdeme. Na další turisty narazíme jen občas.

Nazpátek v kempu

Začíná se stmívat. Po dvou dnech tvrdého šlapání máme už kemp na dohled. Naše ploužení vytrhává hosty zahradní restaurace v Trentě od večeře. Strnule drží vidličky se sousty masa a sklenice s pivem na půli cesty k ústům. Pozorují náš pochod. Ploužíme se jako váleční veteráni. Blíží se jedenadvacátá hodina, když usedáme u stanů. Konečně. Rychle studené pivo z řeky. Dokázali jsme to.

Bůh Triglav byl k nám milosrdný, nechal nás vyhrát tuto bitvu.

 

Výstup na Zasavskou koču (2071 m) - na levo od ní vrchol Jalovec (2645m)

Kozoroh v Alpách

Vrcholové foto na Triglavu

Pohled z vrcholků Alp, při kterém se tají dech.

Cesta na Triglav

Pod vrcholem Triglavu

Pohled z vrcholků pod Triglavem - příroda v přímém přenosu

Řeka Soča

Vodopád - Belopotoški slap

Severní stěna Triglavu, vpravo sedlo Luknja

Triglav. Božská hora. Cesta se klikatí úbočím hor. Zdá se nekonečná. Chvílemi obdivujeme krajinu, chvílemi stoupáme jako mezci.

Prolezli jsme Triglavskou Bovškou škrbinou. Za ní se otevírá nádherný pohled na Dom Planika. Vrchol Triglavu se blíží.

Autoři: ,




Nejčtenější

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Další z rubriky

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Rozhodnuto. Stavba neprůstřelné zdi okolo Eiffelovy věže začíná

Okolí Eiffelovy věže se brzy změní ve staveniště. Na začátku října začnou dělníci okolo symbolu Paříže budovat 2,5 metru vysokou neprůstřelnou zeď, která má...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.