Kolem zámku z Jiráskovy Lucerny

Asi jen málokdo z projíždějících po frekventované hlavní silnici mezi Litomyšlí a Svitavami tuší, že přibližně na poloviční vzdálenosti poblíž Janova míjí partii, jejíž zámecká scenérie prý kdysi inspirovala Aloise Jiráska k napsání divadelní hry Lucerna. Místo se nazývá Mendryka a z výše uvedené silnice je to k němu po silniční odbočce provázené převážně žlutým turistickým značením něco přes kilometr. V mělkém úvalu pramenného toku Končinského potoka býval původně lovecký zámeček pojmenovaný podle první majitelky, manželky Vratislava z Pernštejna Marie Mandriques de Lara.

Objekt byl v polovině 18. století přestavěn a do současné podoby byl upraven teprve nedávno. Zámek slouží jako charitní dům pro Dcery křesťanské lásky svatého Vincenta de Paul. Nahlédnout proto lze jen na nádvoří s rokokovou kaplí svatého Huberta a grottou se svatou Pannou Marií.

Úvalem zdrojnice Končinského potoka se zámkem Mendryka prochází žlutě značená cesta. Ta do těchto míst schází jednak z rozsáhlé lesní partie Kozlovského hřbetu, jednak od zmíněné silnice, k níž v blízkosti obce Gajer přichází ze souběžného Javornického hřbetu. Na první trasu lze nastoupit nad Českou Třebovou v Kozlově, známém pobyty a tvorbou malíře Maxe Švabinského.

Cesta mine Kozlovský kopec se Švabinského chatou a s nedávno otevřenou novou rozhlednou a pokračuje rozsáhlým Opatovským polesím. Od rozcestí nad Zlatou studánkou s přístřeškem nad lesním pramenem klesá lesem a posléze loukami k Mendryce.

Podobný ráz má tato žlutě značená cesta i v oblasti Javornického hřbetu, který přechází po celé jeho délce asi osmi kilometrů. Přichází tam ve směru od Svitav, posléze se noří do lesa, kterým zvolna stoupá do vrcholových partií s kótami Na stráni (585 m.n.m.) a Sněžník (569 m.n.m). Trasa pak pokračuje lesními partiemi s romantickými zákoutími k osadě Brlenka a odtud k silnici na Litomyšl a osadě Mendryka.