TURISTICKÉ OBLASTI PORTUGALSKA

Algarve je nejjižnější provincie Portugalska a díky turistickému ruchu je nejznámější oblastí země v cizině. Rozkládá se od mysu Cabo de Sao Vicente na západě po řeku Rio Guadiana, která tvoří portugalsko-španělskou hranici. Podnebí i krajina Algarve, chráněného ze severu pohořím, se značně liší od ostatních částí Portugalska. Díky úžasnému pobřeží a mírnému klimatu, které po celý rok ovlivňují teplé mořské a vzdušné proudy z nedaleké severní Afriky, patří k nejvyhledávanějším rekreačním oblastem v jižní Evropě.

Svým návštěvníkům nabízí neuvěřitelné spojení zlatavých písečných pláží a dramaticky utvářených skalisek, které se táhnou téměř po celém jeho pobřeží. Vzhledem k velice příjemnému klimatu, kdy teplota teploměru neklesá nikdy pod 15 stupňů , využívají turisté toto místo po celý rok. V zimě sem jezdí přezimovat převážně Angličané spolu s Holanďany, kteří si toto místo velice oblíbili a stále se sem vrací. Sezóna zde začíná od konce května a trvá až do začátku října. V období července a srpna jsou v Portugalsku prázdniny, a tak se v tomto období sjíždějí lidé z celé země, aby zde strávili svou dovolenou. Vzhledem k tomu, že pobřeží je velice rozmanité, doporučujeme všem návštěvníkům této krásné oblasti zapůjčit si automobil a vydat se objevovat překrásné pláže, romantické zálivy a zlatá skaliska. Téměř 500 let maurské nadvlády ovlivnilo charakteristiku vesniček a měst, kde dodnes můžete spatřit sněhobílé vily s ornamentálními komíny a zahradami.

Rekreace na Algarve je vhodná pro všechny bez rozdílu. Na své si přijdou milovníci historie, přírody, vodních sportů, ale i gastronomie. Zklamáni nebudou ani vášniví tenisté či golfisté.

Zpestřením pobytu na Algarve - nejen pro děti – je návštěva vodních parků, kde jsou vám k dispozici obří skluzavky, tobogány, bazény atd.

Doslova rájem je celé pobřeží pro rybáře. Velice oblíbený a atraktivní je lov žraloků. Našinec má jedinečnou šanci ulovit svoji největší rybu v životě!

Nádherné scenérie se všem návštěvníkům naskytnou, když se zúčastní polodenního, nebo celodenního výletu lodí podél pobřeží.

Klimatické podmínky na ALGARVE (průměrné denní teploty)

Ať se již rozhodnete pro poznávací zájezd,či pobyt v některém letovisku v jižní části země – na ALGARVE, určitě čas strávený zde ve Vás zanechá hluboký zážitek a pocit, že se do Portugalska ještě jednou zkrátka musíte vrátit…

V mnohých turistických průvodcích se dočtete, že Lisabon patří k nejkrásnějším evropským metropolím a my jim musíme dát za pravdu. Lisabon si prostě zamilujete na první pohled. Město, které se rozkládá na sedmi pahorcích založil dle pověsti Ulissipoma. Byli tu Féničané, Řekové, Římane či Arabové, ale historie Lisabonu se datuje prakticky až od roku 1147, kdy město dobyl křesťanský král Afonso Henriques z dynastie Burgunské. Nebyl sice prvním hlavním městem Portugalského království, ale od počátku patřil k nejdůležitějším městům.

V době portugalských zámořských objevů v 15. a 16. století, zejména pak za vlády krále Manuela I. byl Lisabon nejbohatším přístavem v Evropě. Na náměstí Paco Real (dnešní Obchodní náměstí) se obchodovalo skutečně se vším – drahými dřevinami, exotickým ovocem, kořením, látkami, drahokamy, atd. Po tzv. zlatých časech přišla ale na den Všech svatých roku 1755 katastrofa v podobě zemětřesení. Země pukala, voda řeky Tejo se vylila z břehů a během několika mála hodin zahynulo přes 40 tisíc Lisaboňanů. Tehdy se prosadil markýz de Pombal, muž s velmi osvíceným duchem, který vybudoval společné hroby, založil se o obnovu historického jádra města, založil první banku, podporoval rozvoj zemědělství a vymezil nejstarší vinařskou oblast na světě. Lisabon Vás okouzlí svým půvabem a rozmanitostí. Pokud cestujete do Portugalska, neměli byste si rozhodně nechat ujít návštěvu tohoto  „evropského San Franciska“.

NEJVÝZNAMĚJŠÍ ČÁSTI MĚSTA

BAIXA (bajša)
- obchodní čtvrť, která tvoří centrum Lisabonu byla postavena po velkém zemětřesení roku 1755. Má pravidelný šachovnicový půdorys a jsou pro ni charakteristické elegantní obchody, kavárny a restaurace. Pulsuje zde život portugalské metropole a zavítá sem povinně každý návštěvník Lisabonu.

CHIADO (šijadu)
- tato čtvrť leží na západním okraji města, která pozvolně přechází do čtvrtě BAIRRO ALTO. Obě tyto čtvrtě jsou rozloženy na pahorku asi 30-60 metrů nad BAIXOU. CHIADO bylo a stále je čtvrtí umělců. Najdeme zde operu, divadla, knihkupectví, galerie, muzea, ale také elegantní obchody a tradiční literární kavárny.
 
BAIRRO ALTO (bajru altu)
- je zčásti čtvrtí majetných a částečně i čtvrtí chudých Lisaboňanů. Přes den tady plyne život spíše pozvolna, čtvrť pověstná svými nesčetnými bary a restauracemi, ožívá totiž až v noci.

ALFAMA
- je čtvrtí prostých lidí, rybářů a přístavních dělníků, která leží mezi hradem SAO JORGE a řeku Tejo. Alfama je nejstarší čtvrtí města. Jsou pro ni typické úzké pitoreskní uličky s bíle natřenými domy, na jejichž balkonech se ustavičně suší prádlo a obyčejné, dobré a zároveň levné restaurace. Jestli hledáte duši města, najdete ji nejspíše tady.

BELÉM
- se nachází západně od centra Lisabonu, těsně u Teja. Čtvrť Belém zajisté vyhledají milovníci historie, architektonických památek a muzeí. Zdejší klášter svatého Jeronýma patří k architektonickým skvostům města.

ZAJÍMAVÉ PAMÁTKY

AQUADUTO DAS ÁGUAS LIVRES
Akvadukt svobodných vod se nachází severně od obchodního centra Amoreiras. Akvadukt byl uveden do provozu v roce 1748, jeho délka byla 18 kilometrů a přiváděl do města čerstvou vodu, o niž byla v minulosti v Lisabonu neustále nouze. Obyvatelé Lisabonu tvrdí, že pokud by došlo k nějaké nehodě s dodávkou pitné vody, mohl by se i v současné době použít.

MOST 25. DUBNA
Most Ponte 25 de Abril byl postaven v letech 1962-1966 a původně se jmenoval Salazarův most. Na počest karafiátové revoluce v roce 1974, která vrátila zemi demokracii, byl přejmenován na most 25 dubna. Je 2.300 metrů dlouhý, jeho piloty jsou 190 metrů vysoké, vozovka je asi 70 metrů nad řekou.

SOCHA JEŽÍŠE KRISTA
Socha, jejíž tvar byl inspirován sochou Ježíše z Rio de Janeira, byla postavena z vděčnosti za to, že Portugalsko bylo ušetřeno útrap druhé světové války. Socha se tyčí nedaleko mostu na druhé straně Teja. Ve výšce 80-ti metrů se nachází vyhlídková terasa, samotná socha Ježíše je vysoká 28 metrů.

HRAD SV. JIŘÍ
Po opětovném dobytí Lisabonu od Maurů roku 1147 král Alfons I. přestavěl citadelu na kopci na sídlo portugalských králů. Manuel I. však roku 1511 vybudoval nádhernější palác na místě dnes zvaném Praca de Comercio a hrad byl tedy dále využíván jako divadlo, vězení a skladiště zbraní. I když hrad v současnosti nemá věrně historickou podobu, zahrady a uličky uvnitř hradeb nabízí příjemnou procházku a najdete zde nejkrásnější vyhlídky v Lisabonu.

ELEVADOR DE SANTA JUSTA
Tento železný neogotický výtah postavil na přelomu století architekt Raoul Mesnier du Ponsard, žák Alexandra Gustava Eiffela a patří k nejnápadnějším zajímavostem Baixy.
Je postaven ze železa a zdobí ho filigránské ozdoby. Výtah uvnitř věže pravidelně přepravuje cestující mezi čtvrtěmi Baixa a bairro Alto s výškovým rozdílem 32 metrů. Na úplném vrcholku věže, kam dojdete po úzkém točitém schodišti se nachází kavárna a je odtud překrásná vyhlídka na Panorama Lisabonu s katedrálou Sé a hradem Sv. Jiří.

OBCHODNÍ NÁMÉSTÍ
Na tomto velkém prostorném náměstí stál kdysi téměř 400 let královský palác, který byl zničen při zemětřesení roku 1755.  Obchodní náměstí bylo vždy branou do Lisabonu.

NÁMĚSTÍ ROSSIO
Oficiálně se toto velké náměstí jmenuje Praca de Dom Pedro IV. V minulosti sloužilo jako dějiště býčích zápasů, slavnostní či vojenských přehlídek. Uprostřed stojí socha doma Pedra IV., prvního císaře nezávislé Brazílie. Na severní straně spatříte Teatro Nacional Dona Maria II. Pojmenované po Pedrově dceři. Kavárna Nicola na západní straně náměstí byla oblíbeným místem spisovatelů. Stálým hostem původní kavárny (současná pochází z roku 1929) byl básník Manuel du Bocage (1765-1805), který proslul svými satirami.

BELÉMSKÁ VĚŽ
Věž, kterou si objednal Manuel I., byla postavena jako pevnost uprostřed Teja v letech 1515-21, Tento manuelský skvost a výchozí bod mořeplavců, kteří se vydávali objevovat obchodní cesty, se stal symbolem slavné portugalské éry dobývání.

KLÁŠTER SV. JERONÝMA
Jako pomník bohatství věku zámořských objevů zosobňuje klášter vrchol manuelské architektury. Začal ho budovat Manuel I. V roce 1501, brzy po návratu Vasky da Gama z historické cesty. Financován byl většinou penězi „z pepře“, čili zisky z obchodu s kořením Na stavbě pracovalo několik mistrů. Klášter byl svěřen řádu sv.Jeronýma až do roku 1834, kdy byly všechny náboženské řády rozpuštěny.

PAMÁTNÍK OBJEVITELŮ
Tento mohutný, 52 m vysoký hranatý památník zvaný Padrao dos Descobrimentos na čestném místě na nábřeží Belému byl postaven roku 1960 u příležitosti pětistého výročí smrti Jindřicha Mořeplavce. Nechal jej vztyčit Salazarům režim jako vzpomínku na námořníky, královské příznivce a všechny ty, kde se podíleli na rychlém rozvoji portugalského věku zámořských objevů. Pomník je navržen ve tvaru karavely, s portugalským znakem po stranách a mečem avizské dynastie nad vchodem. Na přídi třímá Jindřich Mořeplavec karavelu v ruce. Obrovský námořní kompas z dlažebních kamenů na severní straně pomníku roku 1960 darovala Jihoafrická republika. Ústřední mapa s galeonami a mořskými pannami ukazuje cesty objevitelů v 15. a 16.století. V památníku vás výtah vyveze do šestého patra, kde vedou schody nahoru, odkud je vidět překrásné panoráma řeky a Belému.

KATEDRÁLA SÉ
Tato stará katedrála, připomínající pevnost, je pokládána za nejkrásnější románskou stavbu v Portugalsku. Je kamennou oslavou vítězství nad Maury v roce 1064. První král národa, Alfons I., udělal z Coimbry hlavní město a krátce po dokončení katedrály roku 1185 zde byl korunován jeho syn Snacho I.
 
OCEANÁRIUM
Lisbonské oceanárium, které bylo otevřeno u příležitosti výstavy Expo´98, je největší v Evropě. Naleznete zde více než 10.000 živočichů (350 živočišných druhů), kteří jsou rozmístěni ve 30 nádržích s celkovým obsahem více než 7000 m3 slané vody. Návštěva oceanária je rozdělena do dvou pater: zemského a podmořského. Největší centrální nádrž (průměr 35 m, hloubka 7 m) je viditelná v průběhu celé prohlídky. Představuje otevřené moře a soužití všech živočišných a rostlinných druhů v něm. Horní patro prezentuje 4 specifické oblasti: Atlantik, Severní Ledový oceán, Pacifik a Indický oceán. Dolní patro představuje jednotlivé zástupce světové fauny a flory.

Madeira patří spolu s Porto Santo k hlavním ostrovům madeirského souostroví. Je vzdálená 545 km od pobřeží Afriky a 978 km od Portugalska. Rozloha Madeiry je 741 km. Z 260.000 stálých obyvatel jich rovných 120.000 žije v hlavním městě ostrova - FUNCHALU.

Příznivé klimatické podmínky jsou jako stvořené pro celoroční pobyt zde. Rtuť teploměru dosahuje 20°C v zimě, v létě je průměrná teplota vzduchu cca 24°C. Teplota vody se pohybuje od 17°C v zimě po 23°C v létě. Navíc pobřežní vody neustále otepluje Golfský proud.

Na Madeiře se vyskytuje unikátní flóra : na 700 druhů květeny, kapradin, různé druhy jalovce a vavřínu. Nikde jinde neuvidíte v takovém množství kvést orchideje, lilie, magnolie, azalky... Nejvýraznější rostlinou je však dračinec neboli dracéna. Některé druhy jsou až 2000 let staré. Příroda Vás na Madeiře obklopuje doslova na každém kroku. Turisty rovněž zaujmou suvenýry - zvlášť proutěné výrobky a ruční práce.

Na ostrově je rovněž pamatováno na sportovně založené návštěvníky. Madeira je rájem pro vyznavače turistiky. Nádherné scenérie se před Vámi objeví ve vnitrozemí v horách. Z nejvyšších vrcholů ostrova PICO RUIVO a PICO DO ARIEIRO je nezapomenutelné sledovat okolní krajinu. Pokud dáváte přednost jiným druhům sportu, nabízí se Vám možnost vyzkoušet paragliding, horská kola, jízdu na koni, tenis, či pro odvážnější - zdolat skalní stěnu. Nezapomnělo se ani na vyznavače golfu. Ostrov má dvě golfová hřiště. Santo da Serra je umístěno v lese, téměř 700 m nad mořem a pravidelně hostí významné evropské turnaje. Druhé hřiště bylo otevřeno v roce 1993, pouhých 15 min. jízdy od hl. města FUNCHALU. Samozřejmostí pro Madeiru je nepřeberné množství vodních sportů např. : vodní lyže, surf, wind surfing, potápění, vodní skútr, parasailing, plachetnice, vodní banán...

Výborné jsou i podmínky na rybolov. Pro milovníky historie je jako stvořené hlavní město Madeiry - FUNCHAL. Malebné přístavní město s překrásnou plážovou promenádou. Z pobřežní strany je chráněno sopečnými úbočími. V úzkých dlážděných uličkách se tyčí domy s balkony, zatímco na strmých kopcích nad městem jsou rozesety bílé vily. Přestože se tady nestaví žádné výškové budovy, je Funchal turistickým centrem ostrova. Za pozornost jistě stojí centrum města, kde jsou k vidění překrásné stavby, kostel a muzea.

HISTORIE MADEIRY

Nikdo si na ně nedělal nároky až do roku 1418, kdy Joao Goncalvese Zarka během plavby kolem břehů Afriky zahnaly silné bouře do Atlantského oceánu. Zarkovi se naštěstí podařilo najít bezpečnou zátoku na ostrově Porto Santo. Vztyčil zde portugalskou vlajku a odplul zpět do Lisabonu.

O rok později se sem vrátil – veškeré výdaje této plavby uhradil Jindřich Mořeplavec – a přezimoval na ostrově. Na počátku roku 1420 vyrazil k zemi, která se v mlze rýsovala na horizontu. Objevil nádherný, hustě zalesněný ostrov ( Madeira znamená v překladu dřevo) s bohatými zásobami pitné vody.

V průběhu následujících sedmi let přilákal ostrov kolonii průkopníků a první osadníci začali využívat úrodnou půdu a teplé podnebí k pěstování cukrové třtiny. Toto bílé zlato přineslo ostrovanům nesmírné bohatství. Na Madeiru přivezení otroci obdělávali půdu, vytvářeli terasovitá pole a kopali zavlažovací kanály ( levadas), viditelné dodnes na strmých úbočích.

Navzdory příkrým svahům nyní nenechávají Madeiřané ležet ladem žádný kousek země a zdejší hospodářství je závislé na sklizni hrozna a banánů i na exotických květinách. V pozdním 19. století se ostrov stal oblíbeným zimním střediskem Evropanů ze severu kontinentu. Dnes Madeira přitahuje náruživé vysokohorské turisty a milovníky rostlin i slunce, třebaže tu chybí písčité pláže, příznačné pro ostrov Porto Santo.

KRAJINA A KVĚTENA MADEIRY

Madeira má mírné, vlhké podnebí, které vyhovuje bujné vegetaci. Na první pohled se zdá, že květiny a rostliny nádherně ladí se zdejším prostředím. Světaznalý botanik však záhy zjistí, že se tu vyskytují zvláštní druhy květin z různých koutů světa. Za poslední staletí zde přibylo mnoho květin z jihoafrického regionu Cape a exotická flóra z Jižní Ameriky, kterým se tu daří stejně dobře jako původnímu rostlinstvu.

Pobřeží lemuje plazivá rostlina pocházející z Jižní Afriky – Carpobrotus edulis, dále ze stejné země pochází Lampranthus spectabilis a podél pobřeží nesmí samozřejmě chybět ani Datlové palmy dovezené z kanárských ostrovů. Zavlažovací systém, který využívá umělé kanály ( levadas), využívá ostrovanům obdělávat i nehostinné oblasti země, které často obklopuje např. Ibišek syrijský ( pochází z dálného východu a kvete od května do října) a Mimóza (nachází se převážně v zalesněných oblastech a kvete v zimě).

V horských oblastech se vegetace podstatně liší od nížin a vyskytují se zde převážně domácí druhy rostlin – Isoplexis sceptrum, Janovec metlatý, Juniperus oxycedrus ( jalovec).

Terasovité plantáže – byly vybudovány do svahu kopce a pěstují se na nich široká škála plodin pro domácí trh i export. Nejčastěji můžeme spatřit banánovníky, jedlé kaštany( sklízí se na podzim), papáju ( pochází z Jižní Ameriky a rodí ovoce po celý rok) a aloe vera ( má ostnaté listy a využívá se proto jako ohrazení kolem plantáží).

ZAHRADY MADEIRY

Subtropické klima a směs původní i přivezené flóry spoluvytvářejí zahrady, které budí závist pěstitelů z celého světa. Botanická zahrada ve Funchalu hýří barvami po celý rok a můžete zde obdivovat Smagnólie, orchidee, kamélie, erythirinu a další úchvatné květiny.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA K NAVŠTÍVENÍ

FUNCHAL

Hluboká přírodní zátoka Funchalu sem přilákala první osadníky již v 15. století. Historické jádro města nad zálivem se pyšní krásnými vládními budovami a nádhernými soukromými domy. Ne náhodou ho návštěvníci pojmenovali Malý Lisabon.

Funchal můžeme rozdělit do tří hlavních částí:
Západní část – tzv. turistická zóna – zde se nacházejí všechny větší hotely.
Východní část – Zona Velha ( Staré město) – malé rybářské domky, z nichž některé byly upraveny na rušné restaurace.
Centrum se vyznačuje historickými budovami a luxusními obchody. Nachází se zde katedrála Sé z 15. století, Museu de Arte Sacra, palác z 19. století Quinta das Cruzes, kde je muzeum užitého umění. Dále zde spatříte kostel Convento de Santa Clara, kde se nachází hrobka Martina Zarca, botanickou zahradu a vinařský sklípek sv. Františka ( Adegas de Sao Francisco), kde můžete ochutnat výborné víno.

Samozřejmě tu nechybí ani tržnice ( mercado dos Lavradores), která má tři poschodí a naleznete zde nepřeberné množství tropického ovoce, květin, ryb a proutěného zboží.

Všechny tři oblasti jsou propojeny přímořskou promenádou Avenidou do Mar.U promenády se nachází přístav jachet s rybími restauracemi, který je ideální k večerním procházkám.

MONTE

Monte je oblíbeným cílem návštěvníků Madeiry již od pozdního 19. století, kdy byla postavena ozubená dráha, přepravující cestující z výletních lodí z Funchalu nahoru do Monte. Dolů se potom svezli slavným montským toboganem. V proutěném koši upevněném na dřevěných sanicích můžete i Vy překonat 4 kilometry dlouhé klesání z Monte do Funchalu za dvacet minut. Každoročně se jím svezou tisíce lidí a všechny okouzlí rychlá jízda na proutěných saních po svažující se silnici. Sedíte na polštářích, řidiči ovládají koš zezadu a brzdí botami s gumovými podrážkami. Řidiči saní v slaměných kloboucích čekají denně na zájemce a vozí je za poplatek dolů do Funchalu. Monte však nabízí více než tento zážitek.

Nachází se zde kostel Nossa Senhora do Monte (s ostatky posledního habsburského císaře Karla I.), jehož průčelí shlíží dolů na správní středisko Funchal. Pana Maria z Monte je patronkou Madeiry a kostel je cílem pouti, která se každoročně koná 15. srpna ( slavnost nanebevzetí Panny Marie). Kajícníci tento den lezou po 74 schodech ke kostelu po kolenou. Dále zde můžete navštívit překrásné zahrady Monte Palace Gardens, které se rozkládají o ploše 7 ha a vedou až dolů do údolí. Uvidíte zde bludiště chodníků, mostů, letohrádků, kašen, kaskád a černé labutě, které se budou líbit zvláště dětem. Jednotlivé části zahrad jsou věnovány madeirské flóře, jihoafrickým druhům rodu Protea, rostlinám z Japonska a Číny, azalkám, kaméliím a orchideím.

SANTANA

Santana je malebné městečko, které se nachází v krásném horském údolí, kde stojí více než sto doškových trojúhelníkových domů. Na svazích širokého údolí, v němž městečko leží, uvidíte také trojúhelníkové doškové kravíny, v nichž jsou přivázány krávy, aby se netoulaly po úzkých terasách, nezranily se nebo neponičily úrodu.

Trojúhelníkové domy v Santaně
jsou vybudované ze dvou dřevěných trámů ve tvaru písmene A a náleží ke zvláštnostem Madeiry. První zmínka o nich pochází ze 16. století, avšak většina dochovaných staveb není starších než sto let. Dnes mají interiér obložený dřevem a doškovou střechu. Dveře a okna bývají často namalované jasnou červenou, žlutou nebo modrou barvou. Díky neustále teplému podnebí se na Madeiře stoluje venku a toalety jsou daleko od domu. Zdejším obyvatelům slouží trojúhelníkové domy pouze na spánek (v podkroví nahoře) a jako úkryt před deštěm. Do prostorného vnitřku dole jsou situovány obytné místnosti.

CAMACHA

Většina proutěného zboží, které se prodává ve Funchalu, se vyrábí v Camache a okolí. Jedinou atrakcí této jinak poklidné vesnice je velká dílna, kde spatříte od podlahy ke stropu samé předměty z proutí – od rámů na obrazy, koster postelí a kolébek po křesla. Často zde uvidíte košíkáře při práci, jak ohýbají kolem rámu ohebné vrbové pruty zbavené kůry, a zhotovují tak koš na prádlo nebo květináč. Jejich neobyčejnou zručnost dokládá Noemova archa plná zvířecích dvojic a galeona, které jsou vystaveny v prostředním patře.

CANICAL

Canical byl kdysi centrem madeirského velrybářského průmyslu a právě tady se natáčely scény pro film Johna Mustona Moby Dick ( 1956). Lov velryb ustal až v červnu 1881, kdy byly vody kolem Madeiry vyhlášeny za rezervaci mořských savců. Zabíjení velryb, delfínů a tuleňů je zde zakázáno. Místní rybáři dnes pracují pro Společnost na ochranu mořských savců a pomáhají mořským biologům studovat migraci velryb. V někdejších kancelářích staré velrybářské společnosti dnes sídlí Muzeum da Baleia ( muzeum velryb)

PONTA DE SAO LOURENCO

je nejvýchodnějším cípem Madeiry s dramatickými, vlnami rozervanými útesy, prudce se svažujícími z výšky 180 m od Atlantiku. Tato holá krajina se značně liší od zalesněného vnitrozemí. Mezi Canicalem a Ponta de Sao Lourenco vede odbočka k zátoce Prainha, jediné písčité pláži Madeiry.

PORTO MONIZ

Tato malebná pobřežní vesnice na severozápadním cípu Madeiry, vzdálené od Funchalu pouhých 75 km, láká turisty přírodními jezery v pobřežních skalách, navzájem spojenými betonovými chodníčky.Můžete se v nich projet loďkou nebo se ponořit do sluncem vyhřáté vody.

SAO VICENTE

je zemědělské městečko, které se nachází na cestě do Porto Moniz. V centru se nachází kostel Igreja Matriz, v jehož okolí se vinou uličky s kočičí dlažbou, butiky, bary a cukrárnami, které nabízejí oblíbenou madeirskou specialitu, bolo de mel, tzv. medový dort ( připravovaný z melasy a ovoce). Ze Sao Vicente směřuje přímořská silnice na severozápad do Porto Moniz, která patří k nejúchvatnějším zážitkům. Tato 19 km dlouhá silnice je vlastně římsa vytesaná do strmých útesů, která vede různými tunely a vodopády. Budovala se 16 let bez použití strojů.

CAMARA DE LOBOS

Návštěvníkům této krásné rybářské vesnice se všude připomíná, že ji několikrát maloval Winston Churchill, který často pobýval na Madeiře v 50. letech. Bary a restaurace nesou jeho jméno a místo u hlavní silnice na východ od přístavu, kde si velký státník vždy postavil stojan, je označen pamětní deskou. Vesnice je jedním z hlavních madeirských center lovu šupinoploutevce ( peixe espada), který se vyjímá na každém jídelním lístku na ostrově. Tato zvláštní ryba se vyskytuje v hloubce 800 metrů a jako návnada slouží chobotnice zavěšená na koncích dlouhých rybářských vlasců.

CABO GIRAO

je druhým nejvyšším mořským útesem v Evropě, který se tyčí do neuvěřitelné výšky 589 metrů nad mořem.

RABACAL

je výchozím bodem pro dvě kouzelné procházky podél levadas. První, třicetiminutová vede k vodopádům Risco a zpět a ta druhá, mnohem náročnější dvou až tříhodinová túra Vás seznámí s krásným místem zvaným Vinte e Cinco Fontes ( 25 pramenů).

PICO DO ARIEIRO

je druhou nejvyšší horou Madeiry ( 1810 m), z jejíž vrcholku se Vám naskytne podívaná na oblaka v údolí a dramatický hřbet s ostře zašpičatělými vrcholy. Za jasného dne můžete spatřit štít Pico Ruivo, k němuž odtud vede 10 kilometrů dlouhá stezka

PORTO SANTO

Tento ostrov leží 37 km na severovýchod od Madeiry. Madeřané rádi navštěvují sesterský ostrov, neboť postrádají 9 km dlouhou písečnou pláž, táhnoucí se po celé délce jižního pobřeží Porta Santa.Tato pláž a okolní moře jsou jako stvořené pro všechny druhy vodních sportů, windsurfingem a šnorchlováním počínaje a jachtingem a potápěním konče. Jedinou pozoruhodnou historickou památkou na ostrově je Casa de Colombo ( dům Kryštofa Kolumba). Seznámíte se zde s veškerými fakty, které jsou o velkém mořeplavci známy.