Litva je zemí krásných pláží a jantaru, uhrane vás i Horou křížů

Dnes je asi desetkrát menší než ve středověku, kdy sahala od Baltu až k Černému moři. Na kráse jí to však neubralo. Vítejte v Litvě, zemi lesů, jezer, jantaru, mořských dun a osobitých lidí.
Vodní hrad Trakai je litevským turistickým magnetem číslo 1.

Vodní hrad Trakai je litevským turistickým magnetem číslo 1. | foto: Depositphotos

Přestože v některých z nás může Litva vyvolávat představu tajemné vzdálené země kdesi na severu, je nám podobnější, než byste čekali. Zaprvé – je jen o něco málo menší než Česko. Zadruhé – Litevci patří mezi baltské národy, které jsou příbuzné národům slovanským, takže i nám. A zatřetí, je to nádherný kus země doslova přeplněný kulturními i přírodními krásami. Tentokrát se zaměříme na čtyři její oblasti, ale vězte, že Litva, největší z pobaltských republik, toho nabízí mnohem mnohem víc.

Vilnius

Ačkoli Vilnius je hlavním městem Litvy, nikdy nebylo výhradně litevské. Podobně jako jiné evropské metropole, i ve Vilniusu se usazovali cizinci zblízka i zdaleka.

Na počátku 20. století zde většinu obyvatel tvořili Poláci a velký podíl představovali i Židé, kterých zde žilo asi sto tisíc a po New Yorku a Varšavě tak tvořili třetí největší městskou židovskou komunitu na světě.

Druhá světová válka všechno změnila. Židé zmizeli a místo nich se sem přistěhovala spousta Rusů, kteří dodnes tvoří asi patnáct procent obyvatel města. Pokud jde o Poláky, Sověti většinu z nich vysídlili do Polska v nových hranicích. Přesto se tu někteří udrželi, a tak dnes polsky hovoří asi dvacet procent Vilniusanů.

Prohlídku města je nejlepší začít v centru, na Katedrálním náměstí, kde si můžete prohlédnout nádherný katolický chrám svatého Stanislava a Vladislava. Je celý bílý a postavený v klasicistním slohu, což není běžné.

Hned vedle stojí renesanční Velkovévodský palác, který byste tu před rokem 2000 hledali jen marně. Stavba je kopií původního vladařského sídla, které v 17. století srovnali se zemí Rusové, protože bylo připomínkou litevské státnosti. Dnes palác slouží potřebám Národního muzea.

Z Katedrálního náměstí je to jen kousek na vrch ke zřícenině Horního hradu. Založil ho velkokníže Gediminas a máte odsud celé město jako na dlani. Jistě nepřehlédnete katedrálu svaté Anny a klášter bernarditů, krásnou gotickou stavbu postavenou z červených cihel, které jsou pro architekturu v zemích kolem Severního a Baltského moře tak typické.

Ačkoli podle tří výše jmenovaných památek to tak nevypadá, Vilniusu dominuje hlavně baroko, a tak tu nám, Čechům, bude řada míst připadat příjemně povědomá, trochu jako Praha. I Vilniuské staré město je plné pitoreskních zákoutí a krásných uliček, které přímo vybízejí k dlouhým procházkám.

No řekněte sami, nepřipomíná vám Vilnius trochu Prahu?

Můžete se při nich dostat třeba až do čtvrti Užupis na východním břehu řeky Vilnia. Kdysi tu bylo židovské ghetto, ovšem po druhé světové válce postupně zdejší domy obsadili umělci a v posledních letech se sem začali ve velkém stěhovat i movitější Vilniusané. Kavárny, zastrčené dvorky, hospůdky, pavlače, na nichž slyšíte klokotání každodenního života se všemi jeho radostmi i bolestmi, galerie i vetešnictví, to všechno tu vytváří zvláštní atmosféru, do které se rádi ponoříte.

Ve znamení kříže

Na opačné straně země, v její severní polovině, leží Šiauliai, starobylé město, které je dnes čtvrtým největším městským sídlem Litvy. Za památkami se sem však nejezdí, protože město bylo během druhé světové války prakticky celé zničeno. Co tedy může návštěvníkům nabídnout?

Třeba muzea – je jich tu asi dvacet, například Muzeum fotografie, Muzeum vodních rozvodů, Železniční muzeum nebo Muzeum rádia a televize.

A pak je tu Hora křížů. Ten najdete asi deset kilometrů severně od města a jde o unikát. Tento malý kopeček je osázen celým lesem křížů. Jsou velké i malé, z různých materiálů, mají rozličné tvary. Některé jsou vztyčené ze země, jiné visí v mnoha trsech na těch velkých. 

Co o Litvě možná nevíte?

  • Litva je zemí čápa bílého. Žije jich tu opravdu hodně a Litevci je milují. Domu, u kterého se usadí, prý přinášejí požehnání a ochranu.
  • Litevština používá diakritiku, přičemž háčky nad ž, š a č převzala z  českého pravopisu.
  • Litevci byli posledním evropským národem, který se vzdal pohanství. K  úplné christianizaci Litvy došlo až ve 14. století.
  • Tak jako my chodíme na houby, Litevci chodí sbírat jantar.
  • Nejvýznamnější dynastií litevských vládců jsou Gediminovci, mezi jejichž potomky patřil také například rod Jagelonců, který vládl také v Českém, Polském a Uherském království.
  • Nejpopulárnějším sportem v  Litvě je basketbal. Několik litevských basketbalistů působí dokonce i v americké NBA.
  • V Litvě, v parku u vesnice Stelmužé, roste nejstarší strom Evropy. Je to dub, má víc než 1 500 let a měří 23 metrů.
  • Vybavujete si geniálního kanibala, doktora Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek? Podle jeho duchovního otce, spisovatele Thomase Harrise, pochází Lecter právě z Litvy.

A kde se tady vzaly? Existuje hned několik legend, které vysvětlují, proč je zde lidé stavějí, jedna tajemnější než druhá. Každopádně první historicky doložená zmínka o zdejších křížích pochází z poloviny 19. století, kdy sem k už existujícím křížům přibyly ty, které zde místní vztyčili jako vzpomínku na padlé během povstání proti carskému režimu v roce 1831.

Od té doby kříže přibývaly. Někteří je sem nosili z piety, jiní s modlitbou za odpuštění svých hříchů nebo s prosbou o boží pomoc. Jejich přesný počet nikdo nezná a ani se nikdo nesnaží je spočítat. Každý den přibudou další. Odhady říkají, že těch velkých je asi devět tisíc, ale celkem jsou jich tu určitě statisíce.

Místo přitom bylo několikrát zcela zničeno. Když byla po 2. světové válce Litva obsazena a včleněna do Sovětského svazu, stala se Hora křížů také symbolem tichého odporu Litevců proti komunistické totalitě. Ovšem pokaždé, když ho soudruzi nechali zlikvidovat, les křížů vyrostl zakrátko znovu.

Na pobřeží

Kromě lesů a jezer je ještě jedna věc, která utváří charakter Litvy více než ostatní – Baltské moře. Litevci pocházející z krajů na pobřeží vám řeknou, že je to nejkrásnější část jejich země. A bude s nimi souhlasit asi i řada těch „vnitrozemských“.

Pobřeží je plné rozlehlých pláží se světlým pískem, který v některých částech vytváří mohutné duny. Modelují je mořské větry, a tak se zdejší krajina proměňuje takřka před očima.

Jednou z nejpůsobivějších částí pobřeží je Kurská kosa, což je 98 kilometrů dlouhý a 400 metrů až čtyři kilometry široký pás pevniny táhnoucí se přes celý Kurský záliv na jih až ke Kaliningradské enklávě patřící Rusku. Dlouhý bělavý dunový val porostlý sem tam borovicovými a březovými lesy vystupuje z moře jako ze sna. Člověku se tak snadno přihodí, že se zastaví a na dlouhé minuty i hodiny se oddá soustředěnému pozorování.

Na Kose jsou celkem čtyři vesnice, nejvýznamnější je Nida, která je také důležitým záchytným bodem pro návštěvníky oblasti. A jsou tu na ně dobře připraveni. Ve vesnici najdete hned několik hotelů i dobrých restaurací, a pak také třeba Muzeum jantaru. Kromě spousty dalších zajímavých věcí se tu dozvíte, že jantar tady v Litvě představuje součást národního odkazu. Odpradávna se tu sbíral a zpracovával na předměty, které sloužily na ozdobu jak ve skromných domech, tak v sídlech těch bohatých.

Při posezení na dunách Kurské kosy snadno zapomenete na čas.

Litevské pobřeží, to nejsou jen nádherné písečné duny, kouzelné mělčiny, vysoká tráva a borovicové lesy. Tam, kde se Kurská kosa potkává s litevskou pevninou, leží město Klaipéda. Má asi 160 tisíc obyvatel a je největším litevským přístavem. Kouzelné je hlavně Staré město, které se se svými hrázděnými středověkými domy z červených cihel hezky drží stylu hanzovních měst v Německu a Dánsku.

Až vás ruch Klaipédy zmůže, vydejte se po pobřeží kousek na sever a dorazíte do města Palanga. Co tady? Mají tu krásné rozlehlé pláže, takže si můžete užít koupání v moři.

Nedobytný

V Litvě není místo, které by o obrovské moci někdejších litevských velkoknížat vypovídalo výmluvněji než vodní hrad Trakai. Tyčí se na ostrově uprostřed jezera Galvé v jižní části země a vyrostl zde v roce 1400. V té době se Litva rozkládala na území od Baltského po Černé moře.

Hrad, kterému se někdy říká Ostrovní, byl součástí rozsáhlejšího pevnostního systému, jenž ve zdejší těžko dostupné jezernaté krajině začal vznikat už na přelomu 13. a 14. století a který měl sloužit jako obranný štít proti nepřátelům, zvláště proti Řádu německých rytířů, se kterým Litva celá staletí válčila.

Hrad díky poloze a mohutnosti skutečně nešlo dobýt, a tak se stal sídelním místem litevských velkoknížat. Jeho význam postupně upadal a v 16. století se vládcové natrvalo přestěhovali do Vilniusu. Komplex chátral až do 60. let minulého století, kdy prošel nákladnou obnovou. Dnes jeho červené hradby a věže znovu hrdě září do krajiny a dávají na srozuměnou, že Litva se nikdy nevzdává.

Malá pobaltská země má turistům co nabídnout.

Malá pobaltská země má turistům co nabídnout.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...